Bible kralická - Ef 2,11-22,1
Ef 2,11 Protož pamatujte, že vy byli někdy pohané podle těla, kteříž jste slouli neobřízka od těch, kteříž slouli obřízka na těle, kteráž se působí rukama,
Ef 2,12 A že jste byli za onoho času bez Krista, odcizeni od společnosti Izraele, a cizí od úmluv zaslíbení, naděje nemající, a bez Boha na světě.
Ef 2,13 Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu.
Ef 2,14 Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo,
Ef 2,15 A nepřátelství, totiž Zákon přikázání, záležející v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby dvoje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj,
Ef 2,16 A v mír uvodě oboje v jednom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj.
Ef 2,17 A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým.
Ef 2,18 Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom Duchu k Otci.
Ef 2,19 Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží,
Ef 2,20 Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdežto jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus,
Ef 2,21 Na němžto všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu;
Ef 2,22 Na kterémžto i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v Duchu svatém.
Ef 3,1 Pro tu věc já Pavel, jsem vězeň Krista Ježíše pro vás pohany,
Ef 3,2 Jestliže však jste slyšeli o milosti Boží, kteréž jest mi uděleno k přisluhování vám,
Ef 3,3 Že skrze zjevení oznámil mi tajemství, (jakož jsem vám prve psal krátce;
Ef 3,4 Z čehož můžete, čtouce, porozuměti známosti mé v tajemství Kristovu;)
Ef 3,5 Kteréž za jiných věků nebylo známo synům lidským, tak jako nyní zjeveno jest svatým apoštolům jeho a prorokům skrze Ducha,
Ef 3,6 Totiž že by měli býti pohané spoludědicové a jednotělní, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium,
Ef 3,7 Kteréhož já učiněn jsem slouha z daru milosti Boží mně dané, podle působení moci jeho.
Ef 3,8 Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval nestihlá bohatství Kristova,
Ef 3,9 A vysvětlil všechněm, kteraké by bylo obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista,
Ef 3,10 Aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží,
Ef 3,11 Podle předuložení věčného, kteréž jest uložil v Kristu Ježíši Pánu našem,
Ef 3,12 V němžto máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho.
Ef 3,13 Protož prosím, abyste nehynuli v čas soužení mých pro vás, kteráž jsou sláva vaše.
Ef 3,14 A pro tu příčinu klekám na kolena svá před Otcem Pána našeho Jezukrista,
Ef 3,15 Z něhožto všeliká rodina na nebi i na zemi jmenuje se,
Ef 3,16 Aby vám dal, podle bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku,
Ef 3,17 Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich,
Ef 3,18 Abyste v lásce vkořeněni a založeni jsouce, mohli stihnouti se všemi svatými, kteraká by byla širokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost,
Ef 3,19 A poznati přenesmírnou lásku Kristovu, abyste tak naplněni byli ve všelikou plnost Boží.
Ef 3,20 Tomu pak, kterýž mocen jest nade všecko učiniti mnohem hojněji, nežli my prosíme aneb rozumíme, podle moci té, kterouž dělá v nás,
Ef 3,21 Tomu, pravím, buď sláva v církvi svaté skrze Krista Ježíše po všecky věky věků. Amen.
Ef 4,1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,
Ef 4,2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
Ef 4,3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
Ef 4,4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.
Ef 4,5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
Ef 4,6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
Ef 4,7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
Ef 4,8 Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
Ef 4,9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
Ef 4,10 Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
Ef 4,11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,
Ef 4,12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,
Ef 4,13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
Ef 4,14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
Ef 4,15 Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,
Ef 4,16 Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
Ef 4,17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
Ef 4,18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
Ef 4,19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
Ef 4,20 Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,
Ef 4,21 Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,
Ef 4,22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
Ef 4,23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
Ef 4,24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
Ef 4,25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
Ef 4,26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
Ef 4,27 Nedávejte místa ďáblu.
Ef 4,28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
Ef 4,29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
Ef 4,30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
Ef 4,31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
Ef 4,32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
Ef 5,1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
Ef 5,2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
Ef 5,3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
Ef 5,4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
Ef 5,5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
Ef 5,6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
Ef 5,7 Nebývejtež tedy účastníci jejich.
Ef 5,8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
Ef 5,9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)
Ef 5,10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
Ef 5,11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
Ef 5,12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
Ef 5,13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
Ef 5,14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
Ef 5,15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
Ef 5,16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
Ef 5,17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
Ef 5,18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
Ef 5,19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
Ef 5,20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
Ef 5,21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
Ef 5,22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
Ef 5,23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
Ef 5,24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
Ef 5,25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
Ef 5,26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
Ef 5,27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
Ef 5,28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
Ef 5,29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
Ef 5,30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
Ef 5,31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
Ef 5,32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
Ef 5,33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
Ef 6,1 Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.
Ef 6,2 Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,)
Ef 6,3 Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi.
Ef 6,4 A vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek vašich, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně.
Ef 6,5 Služebníci, buďte poslušni pánů tělesných s bázní a s strachem, v sprostnosti srdce vašeho, jako Krista,
Ef 6,6 Ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se lidem líbiti usilují, ale jako služebníci Kristovi, činíce vůli Boží z té duše,
Ef 6,7 S dobrou myslí sloužíce, jakožto Pánu, a ne lidem,
Ef 6,8 Vědouce, že, což by koli jeden každý učinil dobrého, za to odplatu vzíti má ode Pána, buďto služebník, buďto svobodný.
Ef 6,9 A vy páni též se tak mějte k nim, zanechajíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána v nebesích, a přijímání osob není u něho.
Ef 6,10 Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho.
Ef 6,11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.
Ef 6,12 Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, kteréž jsou vysoko.
Ef 6,13 A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi.
Ef 6,14 Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti,
Ef 6,15 A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje,
Ef 6,16 A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti.
Ef 6,17 A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží,
Ef 6,18 Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté,
Ef 6,19 I za mne, aby mi dána byla řeč v otevření úst mých svobodně a směle, abych oznamoval tajemství evangelium svatého,
Ef 6,20 Pro něžto úřad svůj konám v řetězu tomto, abych tak v něm svobodně a směle mluvil, jakž mně mluviti náleží.
Ef 6,21 A abyste i vy věděli, co se se mnou děje a co činím, všecko vám to oznámí Tychikus, milý bratr a věrný služebník v Pánu,
Ef 6,22 Jehož jsem pro to samo k vám poslal, abyste věděli o našich věcech a aby potěšil srdcí vašich.
Ef 6,23 Pokoj budiž vám bratřím, a láska s věrou, od Boha Otce a Pána Jezukrista.
Ef 6,24 Milost Boží budiž se všemi milujícími Pána našeho Jezukrista v neporušitelnosti. Amen. List tento k Efezským psán byl z Říma po Tychikovi.
