Téma: diskuse

Od: Uživatel Evangnetu Vladimír Svoboda <>
Kdy: 22. 10. 2004 16:37
Předmět: diskuse

Navigace: link | přehled | fórum
Otevřu po letech diskusi na evangnetu, najdu rubriku "Aktuálně v ČCE" a ono nic, resp. věta "Na tomto fóru nejsou žádné příspěvky". Chce se mi říci: - buď se nic aktuálního neděje (nechce se věřit) - neumíme diskutovat (stačí zůstat po bohoslužbách v mnoha sborech) - neumíme používat internet (co mladý, skoromladý evangelík, někdy i starší evangelík, to majitel PC) - a nebo něco jiného?
Od: Anonym: ---.69.broadband3.iol.cz )
Kdy: 30. 05. 2005 21:26
Předmět: Re: diskuse

Něco jiného. Evangnet stále ještě nevstoupil ve známost jako server diskusní, ale v povědomí veřejnosti je stále elektornickým schematismem a kalendářem akcí. Nuže propagujte. J
Od: Anonym: hraničář <> ( ---.144.broadband2.iol.cz )
Kdy: 11. 07. 2005 19:50
Předmět: Re: diskuse

Fakt je, že když jsem tu byl poprvé, tak vzhledem k tomu, že přispívám do webovek kynologických, slávistických a historických, resp. WWII, tak na mne pokaždé padá z téhle Biafry příspěvků depka. A to navíc můžeme počítat za výhru, že je zde příspěvek z května 2005! Ono totiž i citované povědomí veřejnosti (abychom nebyli jak ti bolševíci, kteří společnost pro trestní postih viděli v počtu 3 lidí) nebo elektronický schematismus a kalendáře akcí (zdaleka ne všechny sbory a ze zbylých velký počet s neaktualizovanou podobou) jsou obrazem života našich strnulých sborů, s kterými, po tom co s námi zatočila totalitní vichřice spojená s ateizací, hned tak nic nehne. Srovnávám-li s výše uvedeným je nutné ale objektivně říci, že nás pejskařů jsou miliony, slávistů v čísle šestimístném a dle prodeje knih military také tak nějak. Samozřejmě to se to potom diskutuje (netvrdím, že netlachá), prostě není žádný problém mít někoho shodných zájmů, s nímž můžeš zkonfrontovat svá stanoviska, okamžitě po ruce, resp. po klávesnici (k tomu můžeme navíc připočíst přes www diskuzní fóra nabalené oponenty). To při počtu našich, bohoslužeb se účastnících členů s vyšším zastoupením starší generace, ke škodě církve i nás všech pochopitelně nelze očekávat. Nenavštěvované fórum ČCE tak není ničím novým pod padesátiletým sluncem prázdných sborů.
Od: Anonym: Fanta---.tartarnet.cz )
Kdy: 13. 07. 2005 12:16
Předmět: Re: diskuse

Nesouhlasím, že základním problémem ČCE je to, že " s námi zatočila totalitní vichřice spojená s ateizací". Strnulost sborů souvisí s duchovní strnulostí. Tam, kde kvete liberální teologie a děti farářů neznají Krista, nemusí přijít komunismus, aby to bylo v háji.
Od: Anonym: hraničář <> ( ---.144.broadband2.iol.cz )
Kdy: 17. 07. 2005 19:57
Předmět: Re: diskuse

Jestli jsem to dobře pochopil, tak s trochou nadsázky řečeno, jsme v háji kvůli liberální teologii a farářům.
Domnívám se, že již ze srovnání nastíněných problémů je patrný markantní rozdíl. Z mého pohledu srovnáváte dílčí, "plevelná" negativa omezených účinků ("tam, kde kvete")s rakovinotvornými dějinnými silami, jež skutečně nejenže dokázaly otřást světem, ale hlavně svoji destrukci, což považuji za principiálně důležitější, dovést do stavu, z kterého již nelze dosáhnout původních hodnot.
I když různý výklad a přístup k Písmu, byť na sofistikovanější bázi, může pochopitelně působit devastačně a vyvolat potíže nejen duchovního rázu, lze s odstupem doby hodnotit tyto jevy jako svým způsobem "přirozené" excesy neustále se vyvíjejícího organismu. Tím nechci plédovat pro teologii osvobození či dělat advokáta liberální teologii, ale nedomnívám se, že by se jednalo o něco nového pod sluncem. Každopádně jako laik a doufám, že nejenom já, bych na těchto webovkách z Vaší strany přivítal seznámit se, třeba i v hlavních bodech, s kritikou liberální teologie (zde nastíněna pouze neznalostí Krista dětmi farářů, ale slovy našeho Pána řečeno "Kdo je bez viny, ať hodí kamenem", čímž myšleno obdobné nevědění mnoha dětí členů sborů!).
Ač faráře (pravděpodobně pod vlivem inklinace k vojenské historii a identifikace se s jejími vzory) považuji za klíčovou osobu v životě sboru, lze si jen těžko představit, že by svým významem i počtem v řádech stovek či tisíců dokázali vyvážit brutální, dlouhodobé nasazení, ve srovnání zvláště s místními církvemi, téměř nevyčerpatelných materiálních a lidských zdrojů celé nacistické a komunistické totalitní mašinérie (v evropských enklávách, asijských a afrických regionech nutno neopomenout taktéž muslimské).
Od: Anonym: Milda Fanta---.tartarnet.cz )
Kdy: 21. 07. 2005 16:22
Předmět: Re: diskuse

Uvedl jsem liberální teologii a odpadlé děti farářů záměrně a vím, že pokud je církev zdravá, nezastaví ji nic. Možná pozdrží, možná potrápí, ale nezastaví. Stav lidových církví v ČR není v první řadě plodem nacismu a komunismu, ale duchovního stavu. Nejdříve jsem uvedl liberální teologii, která otrávila kořeny ČCE. Jestliže se někdy tato církev hlásila k luterství a kalvinismu, dnes to musí dělat pravděpodobně ze zvyku. Řada farářů odmítá mluvit o jistotě spasení, někteří berou Krista jako morální vzor a nejsou si jisti vzkříšením. Někteří jiní vysvětlují rozmnožení chlebů jako vytažení svačin z batožin nebo jiní tvrdí, že dětem se musí nechat od útlého věku svoboda. Uvádím tyto jednotlivosti proto, aby vyvstalo, že problém ČCE je nevěra, neochota vzít Boží slovo vážně. Jestliže jsem jako druhou věc uvedl odpadávání dětí farářů, uvedl jsem to proto, že "když není někdo schopen vést svou rodinu, jak se může starat o církev?". V ČCE je to normální, některé z dětí farářů jsou rozvedené, fetují, mají nemanželské děti… Platí to i o členech rad starších. Zůstávají na svých místech. Za to komunismus nemůže. Ubohý duchovní stav oslabuje ČCE, nikoliv 40 let totality.
Od: Uživatel Evangnetu Petr Hanč <>
Kdy: 23. 07. 2005 23:32
Předmět: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

Mít pochybnosti o různých tradičních teologických názorech je dobré. Když totiž někdo pevně věří nějaké nauce, o které nemá důkazy, může se snadno mýlit. Bez ohledu na to, že ho hromada lidí kolem ujišťuje, že jenom tato nauka je ta správná. Neměl byste si být tak jistý, co je a co není Boží slovo.
To, že jsou některé děti farářů/farářek rozvedené, považuju za normální. Myslím si, že rozvod je v některých případech lepší než setrvat v manželství, byť by samozřejmě bylo mnohem lepší, kdyby k takové situaci vůbec nedošlo. I někteří naši faráři jsou rozvedení. Jak by se tato řešilo ve Vaší církvi - bylo bylo by mu/jí zakázáno dělat faráře? O případu, že by děti našeho faráře braly tvrdé drogy a měly nemanželské děti nevím, ale nevylučuju to. Děti jsou ale samostatní lidé, jednají nezávisle na svých rodičích. Určitě jsou případy, že farář udělal chyby ve výchově svých dětí, ale to je normální a jistě by se takové případy našly ve všech církvích.
Souhlasím však v tom, že lidé v naší církvi jsou často vlažní. Nekladu to ale za vinu liberální teologii či žádným nebo měkkým trestům za porušování etických a věroučných pravidel.
Od: Anonym: Milda Fanta---.tartarnet.cz )
Kdy: 25. 07. 2005 10:12
Předmět: Re: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

Ahoj Petře, napsal jsi: "Souhlasím však v tom, že lidé v naší církvi jsou často vlažní. Nekladu to ale za vinu liberální teologii či žádným nebo měkkým trestům za porušování etických a věroučných pravidel." Jestli jsou lidi v ČCE časo vlažní, nespadlo to na ně z nebe. Odkud to vzali? Všechno má své kořeny. Tvrdil jsem, že za vlažný, nechutný stav ČCE nemůže totalita, ale sama ČCE, protože Kristus chce církev a sbory žhavé jako oheň nebo ledové jako kámen. Nebudu mluvit akademicky a proto jsem vybral 2 konkrétní prvky. Liberální teologie má v ČCE takové projevy, jak jsem je popsal. Jejich plody jsou nevěra, nikoliv tolik v ČCE oslavované kritické myšlení. Duchovní stav, čemu věřím a podle čeho jednám, se poté promítá do všedního života. Druhé zaklínadlo vedle termínu kritické myšlení, používané v ČCE, je svoboda. Jenže místo toho vidím v rodinách evangelíků závislosti u teenagerů, hledání partnerů mezi nevěřícími. Skepse a závislosti- to je voňavý evangelický život? Netvrdil jsem, že by stav vyřešilo tvrdé trestání farářů. Pravda je, že řada z nich by v jiných evangelických církvích nemohla sloužit, protože není normální vést 100 lidí ve sboru a nedokázat nadchnout pro Krista čtyři vlastní děti nebo tvrdit, že Jordán při Jozuově přechodu byl mělký a kněží tančili s truhlou po kamenech.
Od: Anonym: hraničář <> ( ---.144.broadband2.iol.cz )
Kdy: 30. 07. 2005 23:58
Předmět: Re: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

Dobrý večer! Tak možná, že to s tou skepsí nebude tak zlé, když se nám tu z ničeho nic rozproudila na evangelické poměry bohatá diskuze!
I když se na nedělní kázání těším (v poslední době si ale někdy říkám, že po nedobrovolně složené zkoušce z marxismu-leninismu na VŠ, jsem opravdu nepředpokládal, že si budu dávat repete v ČCE) objektivně musím přiznat, že teologické znalosti zdaleka nedosahují Vašich a dívám se na problémy z pozic laika.
Nemyslím si, že by jste mluvil akademicky, ale nezdá se Vám, že ze žhavých sborů bylo někdy docela blízko k ještě žhavějším hranicím? A proč rovnou lavírovat mezi takovými extrémními hodnotami, z ledové márnice už těžko někoho dotáhnete do sboru, za to z vlažné vody je ta šance vždycky. Že by synonymem kritického myšlení byla skepse a svobody závislost (navíc na drogách, pokud vůbec, tak možná kvůli frustraci jejich rodičů z prázdných kostelů), to se mi jeví také trochu rázněji vyjádřeno. Už jenom s ohledem na naše početní stavy by bylo docela zajímavé řešit volbu partnera uvnitř komunity i třeba na úrovni okresního města, když zjištění, že nejste v kostele sám ( důchodci se v lavicích ztrácí ) lze považovat za důvod k oslavě?!
Já jsem závislák na psech, jedinečném to Božím daru, a skepsi rozhodně nepropadám (pokud zrovna neutrpí Slávia debakl) a když si na trecích s kluky (rovněž jim je čteno z Hesel Jednoty bratrské s nášupem 3 pyškotů) po Hospodinem nám požehnané a zaslíbené české zemi popěvuji "Krásnou modrou oblohu", tak se musím přiznat, že tenhle voňavý život (že by byl prost úcty a lásky k Bohu bych také moc neřekl), za který jsem Stvořiteli neskonale vděčný, se mi náramně zamlouvá?! Upřímně řečeno, že bych si při pěkné procházce (nejlepší způsob tříbení mysli) s někým vyměňoval či se nechal rád poučit věroukou, na to jsem rezignoval, i když pravda na jednom treku jsem narazil na evangelíka z Korandova sboru (shodou okolností jsem zde byl křtěn) a div jsem z toho nespadl z lavice.
Minulý týden jsem při účasti na Dziergowickém dog-trekkingu navštívil Polsko a už při pátečním podvečerním příjezdu jsem viděl vyjít z kostela snad 70 lidí a většinu mladých (tam teda opravdu problém s hledáním partnerů mít nebudou). V neděli pro nedostatek místa (na rozdíl od zítřka, kdy mám lavici bez obav celou pro sebe) stáli lidé za otevřenými vraty kostela (v Ostravě měli dopoledne pro jistotu i katolíci zavřeno). Podobné je to i se záběry z taktéž plných sborových domů z našimi faráři a soudruhy Grebeníčky tolik opovrhovaných Spojených států. Přesto se nedomnívám, že by byl v našem přístupu k víře co se sborů týče tak markantní rozdíl. Ve Váš "prospěch" rozhodně hovoří zajímavý kontrast Polska, které ačkoli bylo stejně jako my téměř půl století pod komunistickou knutou, je ateizací nedotčené (jenže zase vnucené pětisetletým národním nepřítelem na život a na smrt).
Mně prostě, znovu zdůrazňuji, že laicky, nesedí, Vaše horování pro tak kardinální přístupy v kontrastu s Boží láskou sklánějící se k hříšnému a totálně nedokonalému člověku (viz. i Vámi uváděné, já se domnívám, že výjimečné případy farářů).
P.S.: Ačkoli se zamýšlíme nad vážnými věcmi , prosím omluvte mou nadsázku, vždyť i evangelium je od přívlastku v češtině radostné a těmi by měli evangeličtí hraničáři s nebojácnou smečkou čtyřnohých strážců české země být!
Od: Uživatel Evangnetu Petr Hanč <>
Kdy: 10. 08. 2005 22:07
Předmět: Zapálenost, svoboda a jak rozfoukat plamen

Ahoj Mildo,
za vlažnost ČCE opravdu nemůže jen totalita. Je třeba si však říci, co si představujeme pod zapáleností, protože si asi každý představujeme něco jiného. Já si představuju, že zapálený křesťan žije vírou, žije u Boha, vztah s Bohem je pro něj velmi důležitý. Důležitější než majetek, rozkoše, zábava, pohodlí. Věří, že štěstí a naplnění najde v životě s Bohem. Neznamená to ale, že ve všem doslovně věří Bibli a že má ve všech náboženských věcech jasno. Naopak, dobrý křesťan zapojuje svůj kritický rozum a současně si uvědomuje, že jeho poznání je strašně omezené a že většinou věcí si nemůže být úplně jistý. Četl jsem pěkné přirovnání - věřící by neměl být jako housenka, která si myslí, že rozumí Britskému muzeu. Není tedy vyloučené, že liberální teologie má pravdu, byť některé její názory se mi také zdají přehnané. Osobně jsem se u našich farářů s tak liberální teologií, jak ji popisuješ, nesetkal. Je možné, že mají podobné názory, ale nemluví o tom.
Svobodu v naší církvi chápu především jako to, že můžeš mít jiné náboženské názory, než má většina církve. Dávání svobody dětem je věc další, ale s tím také souhlasím, když je to v rozumné míře. Jak jsem psal, děti jsou samostatné bytosti, a když se jim upírá svoboda, poškozuje to jejich vztah s rodiči. Rodiče mají především jít svým dětem příkladem. Pokud to dělají a jejich plnoleté dítě se přesto vydá na špatnou cestu, je to jeho svobodné rozhodnutí a nelze mu v tom bránit násilím.
A jak tedy rozfoukat zemdlený plamen v evangelické církvi? Podle mého názoru by pomohlo vpustit více prožívání do bohoslužeb a jiných setkání na úkor přemýšlení. My pořád jenom o víře mudrujeme a nežijeme jí. Měli bychom se více modlit a meditovat, méně poslouchat kázání a výklady a méně se věnovat společné zábavě. Měli bychom se snažit přiblížit k Bohu a předem to nevzdávat s odkazem na to, že jsme hříšníci. Pak snad zjistíme, že nás život s Bohem činí šťasnějšími a plnějšími, než věci světské.
Od: Anonym: Marek Ryšánek <> ( ---.ostrava.tiscali.cz )
Kdy: 22. 08. 2005 22:16
Předmět: Re: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

Mám zkušenost i s jinými církvemi než jen s ČCE, Vím o jejím stavu, jsem kazatel, konvertita. Vím o vlažnosti, možná jsem do jisté míry liberál. Rozhodně je to ale lepší než totalitní tendence a manipulace v někt. církvích tzv. výběrových. Tady mě aspoň nikddo nekádruje, jestli jsem správně obrácený, znovuzrozený, pokřtěný, jestli náhodou nemám poněkudodlišné názory. Co si cením na ČCE je poctivost, čestnost, otevřenost, respekt k soukromí a svobodě jedince. Nikdo mě za jiný názor nebude vylučovat. ČCE si na rozdíl od mnohých jiných na nic nehraje!!!! Ano někteří evangelíci odpadají od víry. Kolik jsem ale potkal lidí, kterým pobyt v některých církvích, které se považují za znovuzrozené a obrácené zničil víru, ale i život, kterým byli vtloukány do hlavy naprosté absurdity? Ano, některé děti farářů vypadají tak jak vypadají. Ale dopadají děti kazatelů z jiných církví lépe? Kolik znám farářských rodin, kde jsou faráři již po několik generací.
Od: Správci Evangnetu (Petr Tomášek) <>
Kdy: 23. 08. 2005 09:52
Předmět: ADMIN: Re: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

Ahoj Marku!
Tvoje přebytečné příspěvky jsem smazal, když odpovídáš na stejné téma (je nutné kliknout na "odpovědět" u příslušného příspěvku), je potřeba nechat zatržené "Pokračovat v předchozím vlákně (tématu)". Jinak dostaneš nový příspěvek v novém "vlákně"…
Petr Tomášek
Od: Anonym: Marek Ryšánek <> ( ---.ostrava.worldonline.cz )
Kdy: 23. 08. 2005 18:10
Předmět: Re: ADMIN: Re: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

Díky za opravu. Už se v tom snad trochu vyznám.
Od: Anonym: Mylan Balahura <> ( ---.grapesc.cz )
Kdy: 13. 09. 2005 18:34
Předmět: Pozdrav z Loun

Dobry den vsechny.Konecne se tady rozjizdeji poradna diskuze!Ja pochazim z Ukrajiny ale uz 4roky patrime s rodinou do Lounskeho sboru.A kdyz jsem tam byl poprve,tak jsem mel vykulene oci!"Proc tak malo lidi",to byla prvni otazka, druha otazka byla "Kde je mlada generace,mladez a deti".Otevrelo se mi Svetlo Bozi pred 6lety a na Ukraine jsem navstevoval sbor,kde kazdou nedeli bylo 950lidi(rano) a 600(vecer).Rok jsem se rozkoukaval,studoval jsem ruzne zakony,zasady nasi cirkvi.Proc Buh nasi rodinu privedl prave do teto cirkve, to nevime ale Cesty Bozi jsou nevyzpytatelne.Zjistil jsem, ze je CCE opravdu nemocna, i kdyz ja ji opravdu mam rad.Proc clenu ve sboru je treba 250 a na bohosluzbu v nedeli prichazi pouze 40 lidi???Ostatni nechteji slavit slovo Bozi nebo co?Nechteji slyset a poucit se ze slova?Co to znamena?To jsou otazky nad kterymi se mame zamyslet!Myslim si ze nase cirkev dela velkou chybu,ze je az nadmiru ""demokraticka",protoze nekdy ta demokracie prechazi do lhostejnosti!!!Proto cleny nase cirkvi pijou "o sto sest", kouri jak parni stroje,atd…Kdyz to vidi nekdo z nase cirkve si rekne "To je hrisnik… a je nasim clenem".Proc mu nerekne,ze dela chybu,jak je to psano ve Svatem Pisme.Jenom ho lhostejne obejde!Proc na Jungmanove ulici to vypada jak v nejhorsi hospode v Praze???Smrdi tam kourem a nekdy dokonce nohy trci z toho okenka na vratnici?Ja kdybych sel okolo tak bych nikdy nechtel patrit k cirkvi a byt krestanem.To jsou nase skutky taky ale mi je casto nevsimame!Mejte se krasne.S Panem Bohem.Ahoj Majlan P.S.Bratre kazateli a vy ostatni proc se porovnavate s ostatnimi cirkvemi aberete je jako priklad???To neni vzor!Vzor je Bible a vse jak nas ucil nas Pan!!!Jeste jednou ahoj
Od: Anonym: Radek Hanák <> ( ---.praha.cmnet.cz )
Kdy: 01. 10. 2005 00:08
Předmět: Re: Pozdrav z Loun

Přeji hezký den, myslím, že není střízlivější pohled na naší církev, než od křesťana, který přijde mezi nás z cizí země a je šokován vlažným stavem. Zkoumejme to pečlivě, to je prorocký hlas! V Izraeli měli farizeové také mnoho teologických argumentů ke kamenování proroků, ale Božím hlasem byli proroci, nikoliv teologie. Mám taky takové zkušenosti z českých sborů (nikoliv z moravských). Prázdno, studeno, nezáživné kázání, nezájem o nově příchozí (moje rodina). Vím o takové zkušenosti od mnohých dalších lidí. Tomu se říká, že je "mezi námi láska"? Není-li ve sboru láska, která má zájem, která bere druhého za přednějšího, než sebe, která je zapálená, ba i hoří, v takovém sboru není ani Bůh. Nedivím se, že pak sbory chřadnou. Ale zatím tady jsou. A kdo žije, i když vymírá, má naději, ještě nezemřel zcela. Probuzení začíná ve Tvém srdci, láska jednoho může zapálit další. Ten impuls lásky by měl vyzařovat především od pastýře sboru. Není-li tomu tak, proč takový člověk dělá pastýře? Zvoní mi v uších slova proroka "běda nehodným pastýřům". A taky slova našeho Pána:"Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá život za své ovce. Ale ten, kdo je jen najatý za mzdu, ten není pastýř, ovce nejsou jeho vlastní, nájemník utíká, když se objeví vlk, nemá péče o ovce." (pzn. volný překlad J10,11-13). (Jsem pro liberalizaci Personálního fondu, aspoň se pozná motiv faráře na malém sboru, jde-li mu o ovce, vezměme si příklad z maďarských kazatelů, kteří u nás kdysi žili na hranici bídy, a dnes? Farář musí mít skvělé auto, které ho přece musí reprezentovat- to není přímo můj názor, ale mnoha starších evangelíků).Nedělejme si iluze! Již čertsvě obrácený křesťan pozná, kdo je pastýř, a kdo to bere "pouze" jako zaměstnání. A v naší církvi to tak občas je, vím to i od druhých! Ano, nemá každý kazatel obdarování, má-li ale lásku, umí o ní mluvit, neboť ta ho vede. Láska druhé motivuje, přivádí, nikoliv odhání. Být pastýřem, znamená být absolutně vydaný do služeb Boha Nejvyššího. Vydal takto každý farář svůj život Kristu? Po ovoci je poznáte, praví náš Pán. Je dobré ovoce cizoložit, podvádět vlastní ženu? Je dobré ovoce dělat radši méně, abych to vše stíhal? Nezlobte se na mne, ale nepřijímám výmluvy typu, nepracuji s mládeží, nepracuji s dětmi, nepořádám žádné modlitební, žádné aktivity "navíc", protože to nestíhám. Jak to může farář říkat? Má snad ještě jiné zaměstnání? Tomu oponuji, a z vlastní zkušenosti, coby ord.presbyter a kurátor neobsazeného sboru v Odrách dodávám,že času musí mít dost! (Mám ho i já, přestože mám civilní zaměstnání. Kážu také téměř každou neděli, vedu kroužek dětí, pořádám dětské tábory na vlastním tábořišti, vedu mládež, schůze staršovstva a další a další sborovou práci. Jsem ale vděčný za sbor, kde jsem, neboť mnozí si uvědomují, že je to týmová spolupráce. Vím také, že ve větším sboru by to takhle ale nešlo). To, že je farář někdy více úředník, to také není zdravé. Pastýř má o své ovečky především pečovat, naplňovat jejich potřeby, i kdyby měl jednou pro ně i padnout, bylo-li by to nutné. Kdo má zdravý úsudek a čisté svědomí v této věci, ten se neurazí, přestože ví, že mnohé potřeby nenaplnil. Ale vidí je, a chce pro to něco dělat. To je pastýř, kterému záleží nejen na svých ovečkách, ale také na těch odjinud (zatím ve světě). Modlím se a toužím po tom, aby Bůh nově zapálil a obnovil naše sbory. "Zdravá" teologie je dobrá věc,pozor ovšem, aby nebyla překážkou Božímu vanutí, lépe když půjdou ruku v ruce. Pak má i naše církev naději.Jsme vděčný, že se zde rozvinula takováto diskuse, kéž se na tom Bůh oslaví. S pozdravem pokoje Radek Hanák
Od: Anonym: Smyl Flek z Nohavic <> ( ---.bluetone.cz )
Kdy: 12. 10. 2005 15:07
Předmět: Re: Pozdrav z Loun

S uvedeným příspěvkem bych víceméně souhlasil až na jedno - takové evangelické sbory pozoruji i u nás v Moravské "jižbrzysamostatné" republice.
Od: Uživatel Evangnetu František Konvalinka <>
Kdy: 03. 10. 2005 23:38
Předmět: Re: Pozdrav z Loun

ahoj Mylane, víš taky jsem jednou přemýšlel o tom co vlastně je ten hřích. Nevím jestli správně, ale zatím jsem pochopil několik věcí. To, jak to vypadá ve sborech je odrazem toho jací chodí do sborů lidé a jak se snaží přispět ke sborové jednotě. A že ve sboru bude hřích je logické, protože sbor podle mě není nic jiného než shromáždění lidí, kteří si uvědomili, že jsou hříšní. Myslím, že v mnohých sborech a i v tom lounském, můžeme vidět jiné a možná mnohem "závažnější" hříchy než jen pití, kouření, homosexualita aj. Vždyť kdo může s určitostí říci, že ten hřích, který je vidět navenek je horší nebo lepší než ten, který je uvnitř. Třeba to, že si myslíme, že jsme lepší než ostatní je mnohem horším hříchem. (připomíná mi to ten příběh farizea). Myslím, že se jednou mnozí lidé a i mnoho křesťanů bude divit u toho posledního soudu, jak to vlastně Bůh všechno myslel a chtěl…. čau a měj se dobře. Fanda
Od: FS ČCE LOUNY <>
Kdy: 06. 12. 2005 00:12
Předmět: Re: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

Uživatel Evangnetu Petr Hanč napsal(a):
Mít pochybnosti o různých tradičních teologických názorech je dobré. Když totiž někdo pevně věří nějaké nauce, o které nemá důkazy, může se snadno mýlit.
Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Římanům 8,24
Nemáme důkazy o vzkříšení, potažmo o Božím odpuštění, o tom, že Bůh nás má rád. A přesto se odhodláváme pro ten "krok do temnoty" o kterém mluví Kierkegaard. Tím se víra (náboženství) odličuje od etiky, psychologie, sociologie atd. Jak vtipně řekl Widgenstein, věda dokáže vyřešit všechny platné otázky. Náhodou se však žádná z takových otázek příliš netýká našeho života. I já považuji liderální theologii za rakovinu církve. Pokud totiž vyřazujeme některé články víry, protože zrovna neodpovídají našemu SOUČASNÉMU STAVU (!) poznání, nic nám neumožňuje posunovat se dopředu. Prostě jen zůstáváme při tom, co už víme: Lidé nevstávají z mrtvých, lumpům se vždy daří lépe atd. Nakonec i vědec nejdříve musí VĚŘIT, že něco objeví, aby tím směrem mohl začít bádat.
Pokud nechcete věřit ničemu, o čem nemáte důkazy, tak vás křesťanství nutně musí dříve či později zklamat. Tomáš Pavelka
Od: Anonym: Adam Balcar---.fdlnet.cz )
Kdy: 20. 12. 2005 21:50
Předmět: Re: Věroučná neomylnost, tresty za porušení pravidel

No jo, ale i ten Kierkegaardův věřící nevkračoval úplně do temnoty, do nikam, jeho víra nebyla naprosto slepá, ale něco rozhodovalo alespoň o směru, kterým se vydává, i když před sebe pořádně neviděl. Když to tedy nebyl osvícenský rozum a nebylo to jen slepé vykročení kamkoliv, až by se hodilo říct svévolné, tak podle čeho se tedy orientoval? Zkrátka, víra není naprosto slepá, jinak by byla svévolná. Je vedená vždy také nějakým poznáním. (viz např. 1.J 3,6b a jinde). Byť by bylo z pouhého slyšení. A právě to poznání musí být jasné, schopné argumentace, a když nemá viditelné důkazy, tak musí mít alespoň jasné důvody, a pokud je jich víc, tak by si neměly odporovat, jinak by naše víra zase sklouzla ke svévoli. Adam Balcar