Lze na verších v Novém zákoně dokázat pravost existence církve, kněžství, obřadní bohoslužby či svátostí?

Milý Josefe, Nová Smlouva zcela zřetelně hovoří o Církvi. Církev ovšem není instituce s managementem či klérem a vedoucím tam nebo jinde. Církev je společenství věřících, tedy lidí spasených následujících Pána Ježíše Krista. kde Pán je jejich hlavou. Místní shromáždění věřící je místní viditelná Církev. Zda jde o Církev nebo náboženskou organizaci se rozezná podle hlavy. Hlavou Církve je Kristus. Ten kdo má za hlavu Krista jej poslouchá a následuje a činí skutky, které On připravil. Co se týká organizačních struktur v Církvi, tak v pravém slova smyslu neexistují. Je jediná hlava Kristus a ostatní jsou bratři. Matouš 23:8 Mezi bratřími jsou různé služby podle obdarování Božího. 1. Korintským 12 Starší v Církvi není vedoucí ani ředitel, starší je služebník, který se stará o ovečky, má v určitém smyslu za ně odpovědnost. Tedy slouží "více" než ostatní a je od něj více očekáváno. Na rozdíl od ostatních má být napomínán veřejně. 1. Timoteovi 5:19-20 Kněžství, obřadní bohoslužby, svátosti Nová Smlouva neobsahuje. Nejblíže svátosti by mohli být dva skutky, které Pán přikazuje - křest a Památku večeře Páně. Teď jde o to, jak definujete termín svátost. Ani tyto dva příkazy nefungují jako ex opere operato, takže v tomto smyslu svátostmi nejsou. Verše o Církvi: Skutky 2:46-47, Skutky 11:26, Skutky 14:27, 1. Korintským 5:12-13, Efezským 1:22-23

Jirka napsal(a): Co se týká organizačních struktur v Církvi, tak v pravém slova smyslu neexistují.

??????

Pane Wrano, napsal jste řádek otazníků. Vy v Nové Smlouvě nacházíte organizační strukturu ve smyslu řízení podniku? Církev obsahuje různě obdarované údy a dohlížitele v místním shromáždění. Starší, diakoni, učitelé, kazatelé, modlitebníci, zpěváci, pomocníci, uzdravovatelé,…to jsou služby, ty s organizační strukturou nesouvisí. Postavení starších, krom již uvedených citací, uvádí například i 1.Petrův 5:1-4 Nebo si myslíte, že otázka obřízky řešená v Jeruzalémě je model pro vedení církve v Římě či Praze? Model řízené shora dolů tam rozhodně není nikde a prvotní Církev si to také nemyslela. Nemluvím o Diotrefezské církvi, která velmi rychle zahlušila Kristova ducha až vzniklo dokonce papeženectví. K podřízenosti tzv.laiků by se dal zneužít verš ze Židům 13:17, což činí mnohé autoritářské církve, ale vyložit tento verš organizační strukturou shora dolů, znamená škrtnout desítky veršů na jiných místech. Otázka na vás, kde Pán předpisuje teologické vzdělání pro službu v Církvi? Když to nedělá Pán, proč to činí ČCE? Proč ČCE raději nepraktikuje biblická kritéria?

Biblickou strukturu jsem popsal, Kristus hlava ostatní bratři.

Mám dotaz na p. Wranu nebo nějakého duchovního. Proč se ve Vaší církvi neprovádí pomazání olejem dle Jk 5,14-15? Dále, proč máte pouze 2 svátosti, toto podle mne naplňuje podstatu ex opere operato. Děkuji.

Paní Jano, vy si myslíte, že nějaký speciální skutek nazývající se svátost funguje ex opere operato? Přisoudit vnějšímu aktu (křest, památka,…) funkci ex opere operato je falešný svod a blud nejhoršího kalibru. Pán o tom ve svém slově hovoří docela jasně. Židům 10:6, Matouš 23:23, Žalm 51:18, Matouš 2:7-8. Blud ex op.op. je starší než křesťanství, je to blud, kterým židé popouzeli Hospodina. Chlubili se zákonem, chrámem, vnějšími skutky, ale to vše byla jen vnější forma, která neměla dopad na člověka. Lukáš 18:10-14. Pán jasně ukazuje, že nejde o vnější formu, ale o obrácení, znovuzrození, následování..známý rozhovor Pána s Nikodémem… Stejné se stalo církvi v době, která již není zachycena v Písmu. Blud ex.op.op způsobil, že dnešní náboženské organizace (nechci použít slovo Církev)jsou plné neznovuzrozených lidí. Pán s vámi

omlouvám se za překlep, mělo jít o text Matouš 3:78. Žalm 51:18 podle mého vydání je verš: Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

Ahoj Jirko. Ono svátostí bylo ve staré církvi víc, dnes jsou z toho svátostiny (modlitba, almužna…) Já rozumím slovu svátost jako tomu, co dělá člověk a Bůh k tomu dal své zaslíbení. Příklad: svátost manželství (co Bůh spojil, člověk nerozlučuj) - křesťanské manželství obřadně uzavírá farář, ale skutkově je uzavírá sám Bůh. Proto je také lidsky nerozlučitelné, sice jej lze zrušit soudně, ale ve skutečnosti zrušeno není, protože by je musel rozloučit i sám Bůh, který jej spojil. Proto když si někdo najde milenku, rozvede se kvůli ní s manželkou, tak byť by mu udělal druhou svatbu evangelický farář v kostele (takové případy jsou v ČCE), tak to manželství je před Bohem neplatné a "novomanželé" žijí ve smilstvu.

Já uznávám 7 svátostí. A to minimálně. Luther se podle mne zmýlil, když to snížil na 2. Evangelická církev je v bludu v tomto.

To je můj názor, nikomu jej nenutím, jen ho sděluji.

👨 💒 👰

Manželství je doživotní svátostný svazek jednoho muže jedné ženy. Ostatní je z 👹 rohatého.

Napsala jsem to nesrozumitelně. Bůh kromě svého zaslíbení tu věc, kterou liturgicky dělá farář, dělá sám. Farář uzavírá manželství před oltářem, ale ve skutečnosti to dělá Bůh. To je podstata svátosti.

Svátostí máme 7:

svatý křest 🏊

svaté přijímání Kristova Těla 🍞

svaté myropomazání (biřmování) 🔥

manželství 💑

pomazání nemocných 💊

kněžské svěcení 👦

svaté pokání a odpuštění 😢

S příkladem manželství souhlasím, ale nenazval bych to svátost. Že není povolen druhý sňatek z Písem je zřejmé, co Bůh spojil člověk nerozlučuj. Rozvody jsou dnes běžné u všech denominací, někde více někde méně. Někde dokonce jsou znovu sezdaní ve vysokých postech, To není jen ČCE. Mohl bych se zeptat na uvedený příklad biřmování či konfirmace? Písmo žádné přiznání ke křtu nezná. Jak by mohl dát Bůh zaslíbení k biřmování, když se v Nové Smlouvě neobjevuje? Nebo jde o nějaký skrytý význam, který jsem zatím nerozeznal? Pokoj tobě

Ano, ten příklad biřmování je z nich nejsložitější. Vychází z toho, když apoštolové pokládali na lidi ruce a oni získávali Ducha Svatého. Apoštol položí ruce a Duch Sv. sestoupí. To je podstata svátosti - člověk učiní liturgický úkon a prakticky jej provede Bůh. Druhá věc je, jak vysvětlit třeba ta hromadná biřmování na slovenském venkově, kdy všichni biřmovanci ani nechápou, o co jde. Snad to může být tak, že Duch Sv. není omezen nevědomostí biřmovance, ale biřmovanec pouze Ducha okamžitě dusí v sobě, a snad někdy prohlédne a přizná se k Němu i sám ze sebe. Podobně křest nemluvňat, kdy mimino vůbec neví, která bije. Na platnost to nemá vliv, jen to není znát a snad se k tomu dotyčný přizná po nabytí rozumu, třeba při konfirmaci. Určitě je ale nejlepší, je-li křtěn člověk, mající rozum. To je můj názor.