Bible kralická - Ž 73
Ž 73,1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Ž 73,2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Ž 73,3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Ž 73,4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Ž 73,5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Ž 73,6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Ž 73,7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Ž 73,8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Ž 73,9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Ž 73,10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Ž 73,11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Ž 73,12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Ž 73,13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Ž 73,14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Ž 73,15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Ž 73,16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Ž 73,17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Ž 73,18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Ž 73,19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Ž 73,20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Ž 73,21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Ž 73,22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Ž 73,23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Ž 73,24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Ž 73,25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Ž 73,26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Ž 73,27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Ž 73,28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
