Téma: dětské služby Boží

Od: Anonym: Hana Burešová---.cktch.cz )
Kdy: 22. 05. 2006 13:07
Předmět: dětské služby Boží

Navigace: link | přehled | fórum
Již delší dobu mě šokuje, jak jsou nastaveny programy letošní nedělní školy. V září se probírá narození Ježíše Krista a tuhle neděli se skupinka dětí, do které patří i má dcera dopracovala k Ježíšovu zápasu Getsemantské zahradě. Vždycky jsem se domnívala, že "nedělní škola" není biblická hodina, ale dětské služby boží. Postupné probírání evangelia a Ježíšova života patří podle mého do hodin náboženství a nedělní (i dětské) bohoslužby by měli ctít liturgický rok a měli by se soustředit ne na sbírání fakt, ale na prožívání a slavení víry ve společenství. Jak to vidíte vy, měli by děti v neděli slavit bohoslužbu či se učit v nedělní škole?
Od: Anonym: Soběslavský Ondřej <> ( ---.42.broadband3.iol.cz )
Kdy: 24. 05. 2006 21:25
Předmět: Re: dětské služby Boží

Docela mi vadí - a to i v jiných připadech - ona anonymita. To jsme na tom v církvi tak špatně, že není možné povědět veřejně svůj názor ? Já vím, že asi vzbuzuje rozpaky probírat v létě Ježíše v Getsemaně. Jenže - co když je to jindy, než jsme zvyklí - zazní něco, co jindy neslyšíme? Je tím naším největším problémem to, že probíráme některé oddíly " mimo kalendář " a nebo, abychom přivedly děti k tomu, o čem svědčí evangelium, nejen naše děti církevní, ale i ty, které se narodily " mimo " ? Ondřej Soběslavský, Tábor, tel 608363274
Od: Anonym: Masox80.79.28.--- )
Kdy: 24. 05. 2006 22:56
Předmět: Re: dětské služby Boží

Já, anomym, zcela souhlasím s paní Burešovou. Termín nedělní škola je nemístný a s upřednosťnováním výuky před slavením, modlitbou, písněmi a úvahou také nesouhlasím. Nevyrostl jsem v církvi, ale z toho názvu mě mrazí. Škola? Ještě v neděli? To by se bohoslužbám pak měla říkat nedělní akademie. No, přiznám se, asi bych na ně nechodil. Církevní názvy je třeba měnit. Já jsem nikdy např. nepochopil "Jeronýmovu jednotu" - vždyť Jeroným Pražský byl takový intelektuál provokatér (a ještě trochu namyšlený) - až v Kostnici spadla klec. A navíc nikdy nic nepostavil, ani neopravil. Proč ne alespoň Milíčova jednota…? "Co když je to jindy, než jsme zvyklí - zazní něco, co jindy neslyšíme?" - doporučuji slavit Vánoce v srpnu. Ono, koncem léta člověku dojdou jistě i jiné věci. Například to, že nevíme, kdy se Ježíš přesně narodil. Třeba to bylo uprostřed léta. Když jej Marie zavinula do plenek (pouze), tak asi muselo být poměrně teplo. Myslím, že nedělka má být volnějšími "bohoslužbami pro děti", kde se více upřednostní hravost a spontánnost. Naštěstí tomu tak povětšinou je (snad).
Od: Anonym: Soběslavský Ondřej <> ( ---.42.broadband3.iol.cz )
Kdy: 25. 05. 2006 21:56
Předmět: Re: dětské služby Boží

Milý anonyme a štourale, jste nový / díky za každého z vás /, některé věci neznáte / to není Vaše vada /, není od zlého " navážet se positivně " do jisté sestrvačnosti, ale Nedělní škola bylo hnutí, které se ujímalo z těch nejnižších vrstev společnosti, co to znamená jsem si uvědomil, když jsem jezdil do domova s dětmi z asociálních rodin z Prahy / tam nemohly být, protože " důležité úřady jsou přednější "/, kolik takových dětí jsme dokázali získat, bez ohledu na to, jak se taková shromáždění jmenují? podivovat se lze i nad označením Jeronymova Jednota, není však možné zapomínat na to, že tato " Jednota " napomáhá tomu, aby se bylo kde shromažďovat a až poznáte lépe ČCE, uvídíte, že úkolů v této oblasti je víc než dost, jistě by neuškodila i docela osobní otázka, čím a jak přispívám na tomto poli, skutečně nevím, kdy se Ježíš narodil, jenže ty plínky v evangeliu znamenají, že to nebyl princ, byl jako každý z nás / a protože se nenarodil v císařově paláci postaveném z peněz " vydřených z podddaných " jistě to nebyly " pampers " /. Ondřej Soběslavský
Od: Anonym: Masox80.79.28.--- )
Kdy: 25. 05. 2006 23:12
Předmět: Re: dětské služby Boží

Pane faráři, obávám se, že jste zcela nepochopil debatu. Já a paní Burešová souhlasíme s tím, aby se v neděli "něco" pro děti dělo (jako již v minulosti, jak správně dodáváte), ale jsme proti školní formě jakožto školnímu obsahu. Zatím postrádám argument, proč by to tak mělo být (krom toho neurčitého, že dětem něco dojde - možná přetrpět to dlouhé povídání a pak hurá, schovávat lžičku). Meditovat nad tím, kolik dětí jsme "školou" získali nebo i ztratili nemá cenu, protože na to nemáme prostředky. Minulostí se však nejde opájet. Srovnejte počty dětí v nedělce dnes (kolik v Táboře?)a o padesát let dříve (třeba na tamtéž místě). Společnost a její potřeby se mění. Dostat se k informacím není dnes ani pro děti žádný problém. Otázkou je, jak se s nimi naloží (např. dětská liturgie-bohoslužba). Dnešní doba je jako stvořená pro hravost a tvořivost. Náplň JJ oceňuji. Ani zde se nerozcházíme - peníze na výstavbu do Domažlic i na rekonstrukci v Sázavě jsou chvályhodné, možná by ale bylo lepší, aby se to celé rovnou jmenovalo Stavební fond. Na nic si to nehraje. Pravda, nebylo by to opentlené jménem člověka, který by z toho možná měl sám srandu. Na JJ přispívám penězi, nejsem ani Jeroným ani stavař. A s těma plínama, to byl vtip.
Od: Anonym: Soběslavský Ondřej <> ( ---.42.broadband3.iol.cz )
Kdy: 27. 05. 2006 09:40
Předmět: Re: dětské služby Boží

Milý bratře anonyme a štourale, vidíte, jak se nám to pěkně rozbíhá - výměna názorů a myšlenek - dia - log, máte pravdu, nejsme tak moc proti sobě, až se někdy budete pohybovat v jižních Čechách, zastavte se, máme tu evangelickou mateřskou školu s 90 " posluchači ", třeba se Vám bude líbit. Ondřej Soběslavský
Od: Anonym: Masox80.79.28.--- )
Kdy: 29. 05. 2006 16:29
Předmět: Re: dětské služby Boží

Vzdávám to.
Od: Anonym: Ladislav Beneš <> ( ---.etf.cuni.cz )
Kdy: 12. 06. 2006 10:57
Předmět: Re: dětské služby Boží

Diskuse o dětských bohoslužbách - přestože náš milý anonym již vzdal - je skutečně podnětná. Již tím, co o nás vypovídá: ukazuje na úžasné úsilí, jak nejlépe i dětem předat, co jsme sami přijali. A ta rozmanitost těchto pokusů! Pokud jde o názvy, lze to jistě považovat za formalitu. O. Soběslavský vysvětlil původ názvu. Ale skutečně jde více o náplň. "Škola" asociuje pochopitelně učení. Stačí však nahlédnout do kterékoli konkordance a podívat se, že "učit" je jedno z dosti frekventovaných slov, pokud se týče činnosti Ježíšovy a apoštolů. Ale pravdu říci, i já jsem proti tomuto termínu. Jsem však - možná ještě více - proti termínu "dětské bohoslužby" a podobné varianty. Bohoslužby jsou zásadně pro všechny. Leda kázání nechť je dětem (v jiné skupině dospělým) přiměřené. L.Beneš, ETF UK
Od: Anonym: Masox80.79.28.--- )
Kdy: 16. 06. 2006 15:40
Předmět: výuka dětí?

Jenže konkordanci ani nepotřebuji na to, abych věděl, že Ježíš děti neučil. Pokládal na ně ruce (dotýkal se jich), modil se za ně a dospěláky vyzval, aby je k němu přiváděli - to je to ostří nože. Máme je přivádět ke Kristu, ale není tím řečeno, že je musíme učit - zvlášť v neděli (nebo o sobotě). Má "nedělní škola" vůbec oporu v Písmu?
Od: Uživatel Evangnetu Eva Tkadlečková <>
Kdy: 29. 05. 2006 17:09
Předmět: Re: dětské služby Boží

Zdravím, jestli ono náhodou nejde o to, JAKÝM způsobem s dětmi komunikujeme, JAK jim předáváme evangelium. Myslím, že POČET posluchačů je vedlejší. Někdy ten, kdo vypadá, že poslouchá nemusí slyšet. A když slyší (čte) tak nemusí rozumět. Co myslíte?
Od: Anonym: Masox80.79.28.--- )
Kdy: 29. 05. 2006 18:02
Předmět: Re: dětské služby Boží

On hlavně pan farář zatím nepostřehl, že se bavíme o nedělní škole (či besídce), ne o školkách třeba pro 90 dětí. Nebo snad v Táboře probíhá nějaké duchovní probuzení? Ještě se ke mně nic nedoneslo.
Od: Anonym: Tomáš Pavelka---.185.broadband4.iol.cz )
Kdy: 25. 05. 2006 13:21
Předmět: Nebudete-li jako děti ...

U "Pozvání na cestu" mi nejvíce vadí, že se příliš ukvapeně snaží vydestilovat z biblického textu nějaký etický příkaz nebo prostě nějakou "theologii" textu. Děti prostě pro theologii ale i systematickou etiku, zkrátka teorii, nemají "orgán". Nemají naše selektivní, racionální vnímání, pro které je nejpříhodnější formou předávání evangelia kázání, jak je to mu u nás dospělých. Vnímají celek příběhu, kde nejmenší detail má stejnou váhu jako pointa příběhu. Také sami ještě nemají moc možností aktivního jednání, valná část etických příkazů je pro ně bezpředmětná, stejně tak jako rozjímání nad vztahem Boha a člověka, pro nějž je třeba určité životní zkušenosti. Dle mého má nedělka sloužit spíše k tomu, aby se děti "zabydlely" ve světě Písma, jako se zabydlují ve světě pohádek, kreslených filmů, svých dětských her atd. Příběhy Písma by se měly stát jejich "mytologií" místo, např. Starých českých pověstí, a uložit se někde hluboko v jejich duši, aby z tohoto "podhoubí" mohla později snáze vyrůstat zralá víra. Zkrátka, aby si jako starší jednou vzpoměly: "tenkrát v nedělce jsme slyšeli …" Místo "kázání" by tedy stačilo pouze zřetelně a dramaticky přečíst text, nebo jej pouze převyprávět, přehrát jako divadlo atd. Bez dalších výkladů, tématických her atd. Osobně bych se přimlouval za to číct text přímo z Písma, protože různá neznámá slova a podivnosti děti spíše lákají, "čte se tu něco tajemného, co je vlastně pro dospělé."
Také se domnívám, že nedělní škola by měla být spíše dětskou bohoslužbou - v našem sboru se jí alespoň říká "besídka". Kromě faktu, že děti rády "staré příběhy" je dobré stavět na jejich zálibě v rituálu, verši a písni. Navrhoval bych tedy jen několik málo stálých písni, které by se mohly obměňovat podle církevního roku, na úvod krátkou společnou veršovanou modlitbu, na závěr Otčenáš.
Pokud jde o výběr textu, o skterém mluví sestra Burešová, do adventu bych dal různé mesiášské předobrazy ze SZ, jako Josefa, Davida, Jeremijáše (?), na vánoce příběh narození, do postního období dějové části evangelií nebo Exodus, pak samozřejmě pašije, po velikonocích skutky, do mezidobí podobenství, Ester, královské knihy, vlastně cokoliv. Tím se dostávám k tomu, že nedělku je třeba učit každý rok. Ježíšův příběh, Exodus, a samozřejmě sváteční texty se mohou opakovat každý rok - děti přece také chtějí slyšet svou oblíbenou pohádku stále znovu a neomrzí se jim. Jiné části se mohou obměňovat, aby děti byly v Písmu stále více doma.
T. Pavelka, farář v Lounech
Od: Anonym: Masox80.79.28.--- )
Kdy: 29. 05. 2006 16:28
Předmět: Souhlas

S tím naprosto souhlasím - tento farářský vstup je nekonečně příčetnější, než konec této lajny. U předčasné etické destilace mi ještě připadá nebezpečné, že děti samozřejmě kývají na to, že mají být hodné, pomáhat atd. a přitom musí zažívat v životě to, že to ne vždy dokážnou naplnit (už proto, že jsou děti). Tak nějak se v nich pěstuje dvojí morálka - kostelová a pak ta v životě. Spíš bych ale mluvil o tom "podhoubí příběhů" či o "živné půdě" než o mytologii - to je zrádný slovo. Na doplněnou bych jen dodal, že často v těch příbězích chybí eticky komlikované příběhy, ty které nejsou jednoznačné. A pokud ano, nějak se ta mnohoznačnost uhladí. Je to škoda. Ano, více rituálů!! Děti mají nesmírný smysl pro ně. Díky nim dokážou prožít a vstoupit do děje, který je pro ně intelektuálně neproniknutelný. Rituály také dávají životu (nejen besídce) rytmus, který nám, evangelíkům, tak často chybí.
Od: Uživatel Evangnetu Eva Tkadlečková <>
Kdy: 29. 05. 2006 17:33
Předmět: Re: dětské služby Boží

Zdravím, já jsem se v nedělce také dětem mimo jiné zmiňovala o Getsemanské zahradě - byla totiž neděle Rogate (= modlete se, 21.5.2006). Děti na to přišly samotné - stačila otázka, kde se v Bibli mluví o modlitbě…
Myslím, že je pro děti důležité, aby si do nedělky nesly stejné / podobné téma, které budou jejich rodičové "probírat" na svých bohoslužbách - mohou potom mít společné téma k hovoru, podobný prožitek apod. Nedělka by neměla být školou, kde "to" do nich natlučeme - jsem ráda, že s dětmi mohu odcházet slavit s písní, modlitbou, interaktivním (hrozné slovo) vyprávěním, hrou apod. Rituál bude jistě mám evangelíkům znít hrozně, ale děti se orientují a vyhovuje jim to - jsem za rituály ráda. Naučila jsem se je (po)užívat u autistů, tam jsou téměř povinné.
"Pozvání na cestu" beru jako příručku, jako nápovědu, jako další zdroj informací.
Jsem z malého sboru, kam do nedělky chodí pokaždé jiný počet dětí, jiného věku a z různého církevního prostředí. Tak prostě nemůžu (a teda ani nehci) brát nedělku jako školu.
Od: Anonym: Hana Burešová---.cktch.cz )
Kdy: 30. 05. 2006 10:39
Předmět: Re: dětské služby Boží

Díky všem za reakce, jsem ráda, že se i na evangnetu může vést diskuse nekonfliktním a neagresivním způsobem. S Evou Tkadlečkovou velmi souzním. V nedělce i doma se mi také osvědčily rituály, zvláště s nejmenšími dětmi je to velmi, velmi oslovující i pro mě. Dobrou zkušenost mám s modlitbou, písněmi apod. Snažím se někdy včlenit do "programu" i požehnání, ale to se mi ne vždy daří. Co se týče výkladu je výborné se vracet k tématu různými způsoby a uchopovat ho i ve hře, tvoření apod. Moc by se mi líbilo, kdyby nedělka souzněla s bohuslužbami pro dospělé - to se mi ale v mém sboru jeví jako úplně nereálné. Můj první příspěvek spíše směřoval k nesouběžnosti liturgického roku a témat nedělní školy. Je pro mě jako matku problém slavit doma křesťansky vzkříšení a o neděli později probírat Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. O letnicích pak doma slavit seslání Ducha svatého a jeho sepětí s Kristovým vzkříšení, v nědělce pak probírat Kristovo umučení. Nevím, jak to prožívají ostatní matky, ale pro mě je třeba zápas o křesťanské uchopení Velikonoc poměrně náročný - všude kolem visí vajíčka, děti se ve školách i jinde učí všem pohanským zvykům. Ve sboru děti zrovna řeší postní témata, takže se mi někdy skoro jeví lepší vzít dceru do kostela, aby alespoň trochu ochutnala velikonoční radost.
Od: Anonym: Masox80.79.28.--- )
Kdy: 01. 06. 2006 22:33
Předmět: požehnání

"požehnání, ale to se mi ne vždy daří" - mám dobře osvědčené, když se s dětmi vezmeme za ruce (vytvoří se kruh) a požehnání zpíváme všichni sobě navzájem (např. Svítá 447, 456, 189 apod.)a přitom, až se děti naučí text, můžeme myslet na druhé (co chybí, co jsou nemocní, opuštění, postiženi katstrofou apod.). Děti se pak sami to požehnání naučí dávat, bude to pro ně přirozené. Takové požehnání lze různě obměňovat (putující stisk ruky, někdo je uprostřed - ko má narozeniny apod.). Přeji vám mnoho sil a odvahu pro vaše krásné úsilí.