Pane Jaroslave,nikde jsem neřekl starejme se o sebe a druzí ať natáhnou brka, nepsal, neřekl ani nemyslel ani nečiním skutkem. Správné pořadí v životě je: a) vlastní spasení b) péče o bratry. Pokud nejste spasen, tak nemůžete nikomu pomoci a nemáte s církví nic společného. Proto jsem se ptal, zda jste bratr, tedy smířený s Bohem. Pokud jste smířen, tak jednejte podle slov Pána a jeho apoštolů. Na mnoha místech Písma je psáno jak postupovat, pokud někdo do církve donese hřích. Pro záchranu lidí v ČCE je nutné postupovat podle slov Pána. Pokud nejste, tak k čemu ta snaha o záchranu církve, když sám zahynete? Mohu dotaz, co je vám po té církvi? Jste člen? Máte tam rodinu? Jste smířen s Bohem? Nechápu, proč se chcete bavit o hříchu v církvi, když neumíte odpovědět na otázku vlastního smíření s Bohem. Má to nějaký důvod? Nebo jde o intimní otázku? Podle Písem jde o otázku velmi veřejnou. Pokud vaše dotazy považujete za starost o církev, tak čiňte co činíte,vezmete svoji odměnu. Tak jako každý z nás.