Taky Vás zdravím,

myšlenka jakéhosi prvotního duchovního hříchu v dějinách, která nás dodnes ovlivňuje, je pro mě přijatelná. Pokud však píšete, že fyzická smrt (zánik, entropie) je halt v řádu tohoto stvoření, nedá mi to nepřipojit jistá tři ale:

1) Nacházíme se potom v onom stvoření, o němž Bůh viděl, že je to dobré? Pokud ano, jak vysvětlíme, že to dobré stvoření Bible popisuje jinak než náš svět? ("Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu" - Bůh zde neurčil, že za pokrm budeme mít jiné živočichy, byť nám dal panovat nade vším živým, co se na zemi hýbe. Taktéž "veškerá zelená bylina" byla jedlá, nejedovatá).

2) I kdybychom to překlenuli nějakou (dez)interpretací, proč tedy, když stvoření plné nelítostného boje o přežití a zanechání slabých a nemocných svému osudu je dobré, není dobré se řídit stejným zákonem silnějšího a zdravějšího i pro člověka, pokud je silným a zdravým jedincem? Nietsche, Hitler nebo Dawkins by proti tomu zřejmě z nějakých zásadních pozic nemohli protestovat.

3) I kdybychom uplatnili antropologický argument, že člověk se z přírody vyděluje jako etická bytost se svobodnou vůlí, tedy Bůh mu dal jiný zákon, do třetice se ptám: Pokud je naše stvoření ono "dobré stvoření", co si počít s křesťanskou naukou o porušeném stvoření? Jiří Gruber v publikaci Pojď a přesvědč se snaží s touto otázkou vyrovnat takto: "Příběh o vyhnání z ráje ukazuje, že svět, ve kterém žijeme, je kvůli naší neposlušnosti jiný, než jak ho pro nás Bůh stvořil. Člověk do něj vnáší mnoho bolesti a trápení." Člověk? Vždyť mnoho bolesti a trápení už ve stvoření je bez ohledu na činnost člověka, pakliže toto stvoření považujeme za dobré a souladné s původním Božím záměrem! Anebo porušení stvoření chápat jen v horizontální rovině, jaksi "ekologicky" jako ničení přírody? Nic proti ekologii, ale není to jako teologická odpověď trochu málo?