petr napsal(a):
Pěkný večír!
Jako správce
Evangnetu bych nejprve rád upozornil na to, že se ptáte sice dobrou otázku, ale na „špatném hrobě“ (tj. ve špatném fóru). „FAQ“ jsou primárně určeny k otázkám ohledně fungování serveru
evangnet.cz a nikoliv ohledně víry a evangelickým zvykům. Neděste se, prosím, když toto „vlákno“ vbrzku přesuneme do jiného „chlívku“.
rád bych věděl něco více o konfirmaci.
Je možné konfirmovat i v 21 letech ?
Jaký je vlastně postup ?
Je možné konfirmovat třeba druhý den po křtu ?
Stručně:
- předně, z teologického hlediska není konfirmace „svátostí“, ale pohou „služebností“ [podle terminologie staré Jednoty bratrské]. Tj. jedná se o zvyk, praktikovaný církví z dobrých důvodů, který nicméně není v ničem zásadní pro otázky víry, ani „statutu“ křesťana v rámci církve. Takto zásadním je pouze křest (a to proto, že ho - dle svědectví bible - takto ustanovil sám Ježíš). Slovo „konfirmace“ samo o sobě znamená „potvrzení“ (latinsky „confirmatio“) a míní se „potvrzení křtu“ (především v případech, kdy byl člověk pokřťen jako dítě má konfirmace být vědomím přihlášením se ke křtu [to, že to je někdy jen formální obřadem, je věc jiná…])
- z hlediska řádů církve (které upravují právě, jak se věci - i „služebnosti“ - mají mít, aby se „děly řádně“) platí, že se konfirmační příprava (a tedy i konfirmace) má dít v „přiměřeném věku“ (viz http://www.evangnet.cz/cce/czr/rsz.htm ). Osobně si myslím, že 21 let není „nic proti ničemu“.
- co se týče konfirmace a křtu, bývá často zvykem, že u lidí nepokřtěných v dětství, se křest i konfirmace dějí při stejném obřadu (samozřejmě křest nejdřív).
Zkrátka bych se o konfirmaci dozvěděl co nejvíce.Přečetl jsem dost materiálů
na internetu přesto několik otazníků stále přetrvává.Prostudoval jsem mnoho
materiálů o mnoha církvích a náboženstvích.
Důvodem je moje přítelkyně která konfirmací prošla v 16 letech a její
rodině,byť není silně věřící je "nábožensky založená" a rád bych
se začlenil.
Osobně bych asi dbal na to, aby nešlo jen o formální začlenění. Pokud si k víře skutečně nenajdete vnitřní vztah, je evangelická církev (alespoň jak ji znám já) dostatečně liberální a otevřená, aby nikoho do ničeho nenutila a snesla vedle sebe i lidi nevěřící, nebo jinak věřící…
Jinak samozřejmě nejlepší způsob dozvědět se víc je zeptat se svého lokálního faráře[TM] :-) [doufám, že nenarazíte na úplného vola, což se někdy - vzhledem k tomu, že i evangelící jsou lidi - může stát…]
Zajímá mě především co konfirmaci předchází, a jaký je postup konfirmace samotné.
Konfirmaci by měla předcházet „příprava“ (pojatá různým způsobem dle místních zvyklostí a „úchylek“ lokálního faráře[TM]), jejímž smyslem by mělo být, aby si konfirmovaný ujasnil, pod co se je při konfirmaci ochoten „podepsat“…
Není zač a doufám, že Vás můj mírně peprný a provokativní styl neodradil (a hlavně neodradil dál se ptát…)
Za správce Evangnetu
i za „evangelíky“ a podobná „zvířata“
s ouctou
Petr Tomášek
