Téma: Danihelkis prophetia

Od: Kazatel ČCE Petr Sláma <>
Kdy: 17. 04. 2013 14:01
Předmět: Danihelkis prophetia

Navigace: link | přehled | fórum
Ahoj Marku alias pane Danihelko, mně to Tvé psaní o zániku ČCE (na ještě svobodnějších protestantských stránkách http://www.svobodne.estranky.cz/clanky/pomery-v-cirkvi/) připadá jako podnětná kulturologická diagnóza. Díky za ni. Jistě se dají najít spousty příkladů, které v jednotlivostech budou dokazovat opak. Základní teze Tvého textu, totiž že tahle doba proměnila někdejší výhodu ČCE (individualismus, důraz na rozum, tzv. cudnost víry, demokratické tradice, středostavivská čl. základna) spíše v zátěž, ale sedí. Co s tím? Věřím, že je ČCE jednou z realizací ("jednot") Církve Kristovy. Být lidem Kristovým, jeho evangeliem strženým k očekávání a už už žití Božího království, to je v konečné perspektivě její raison d'etre. Jednotlivé církve jsou kulturně podmíněnými infrastrukturami, udělátky, přesně k tomuto: abychom si v nich tam kde jsme připomínali toto určení. O jejich fungování, přiměřenosti, ba i té profláklé efektivitě – právě vzhledem k onomu určení – je třeba mluvit. Kdybych to (možná už deformován zaměstnáním) vzal po katedrách teologické fakulty, tak se mi tohle téma zdá nejzřetelnějí uchopitelné v kategoriích praktické teologie. Jak moc nám ve sborech naše bohoslužby, pastorace, vůbec život ve sboru… reálně pomáhají přijmout a udržet svou určenost shůry. O tohle "potěžkávání výrazových prostředků církve" z hlediska jejich funkčnosti nám šlo v debatě o krizi a vizi ČCE. Nedostala se zatím dál než k analytickým postřehům, které jsi co do břitkosti v mnohém předčil. Jak ale opakovaně připomíná Honza Jun: So what? Tuším dost neoriginálně, že jenom nějaký svatý nás může spasit – nás Kristem spasené, ale malátné lacině servírovanou milostí, uondané spolkařským kódem sborového diskursu (v nějž se zvrhl náš důraz na společenství), svatý, neboli někdo, kdo předvede, před-žije takové formy víry, ke kterým se bude možné připojit a ony posílí naši víru. Vůbec: kdo zase pojme víru jako cestu, půjde po ní a pozve na ni. To je věc charizmatu a nedá se naplánovat – ale alespoň toužebně vyhlížet, která fara s možností přenocovat se stane novým poutním místem víkendových duchovních obnov (že by Opatovice?), když je Iona i Taizé daleko. K té víře jako cestě: přemýšlím o pastoračních a katechetických produktech, které by stálo za to vymýšlet a aplikovat, jež by vzaly vážně víru jako cestu, něco jako konfirmace, časově omezené učednictví s prvkem zkušenosti, "terciářské" skupiny s nějakým extra povoláním (třeba prací s Romy)… Jo jo, I have a dream…
Od: Anonym: D.37.221.253.--- )
Kdy: 03. 05. 2013 21:25
Předmět: Re: Danihelkis prophetia

Ahoj, Petře, díky za reakci. Vzhledem k tomu, že jsem svůj text, který jistě nemá prorocké ambice, svěřil Svobodným protestantským stránkám, diskutován je zejména tam. Děkuji za zkopírování tvého příspěvku i pro SPS. Tam je i má odpověď. Dan.