V mnoha věcech máte pravdu: za svobodu se schovalo a schovává ledacos a politika západního bloku po 2. světové válce se dopustila řady chyb, omylů a podlostí. Ale mám za to, že chyby nebyly jen v použití síly, ale také někdy v jejím nepoužití. (Kambodža např. po vietnamské válce)

Otázka, zda někdo může bránit naši svobodu na druhém konci světa: a kde jinde bychom ji měli bránit? Naše obrana je založena na členství v NATO. Většinu vojenské síly této aliance tvoří jednotky jednoho státu, USA. Máme tedy jinou možnost, jak zajišťovat fungování této organizace, než účast v zahraničních misích? Samozřejmě nás to neochrání před teroristickými útoky, ale to taky není pro nás zásadní nebezpečí; ale zůstat ve východní části středoevropského prostoru bez obrany, to je hazard jak Brno.

Co se týká povolání vojáka, jeho prvním cílem není brát život, ale život chránit. (Byť podle K. Čapka "porazit nepřítele znamená přinutit ho, aby byl mrtev.") Ale já v armádě narozdíl od Vás nebyl vůbec, takže je to zas jen teoretické.