Celá diskuse působí jako (typicky internetově) bezvýchodný střet antimilitaristů a zastánců kaplanské služby. Jak to v internetových diskusích bývá – nikam se neposouvá a všichni jsou víc a víc zakopaní ve svých názorech. V názorech druhého najdou slabinu a do ní se opřou, vydechnou si a čekají na další slabinu. Když tak právě toto je mimochodem projev zmíněné „blbosti“. Myslím, že nemá smysl v této diskusi pokračovat.

Když armáda pozvala duchovní do svých služeb, tak tam šli, to tak je. Církev by rozhodně odtud neměla pro Kristovu věc nic čekat (a jsem si poměrně jist, že ani nečeká). Nevkusné jsou neurčité barvotiskové ilustrace (jak velký že smysl existence kaplanů má) a velmi pokulhávající jsou srovnávání jejich situace s Ježíšovou a celnickou a setnickou…

Proti tomu by se církev měla ale velmi třást obavami a být velmi opatrnou, neb se tak ocitá na zaminovaném poli společensko politických kolbišť. V tom má bezesporu FTA pravdu. O mechanismech moci něco víme… Leccos se může stát a co potom? To vůbec není strach z ušpinění.

Diskuse nás mohla jen upozornit na potíž, která je s pravdivostí. Kaplani přesvědčující o smysluplnosti své práce mi připadají poněkud „mimo mísu“ a trochu nebezpeční. Protože lze tušit přesmyčku: na toto místo většinou (dovoluji si odhadnout a leckteré znám) nenastupovali z idealistických pohnutek, nýbrž jako na docela běžné dobře placené místo úkrokem z farářské práce, kterážto bude patrně dost frustrující. Nic víc za tím většinou asi není. To je prostá pravda kaplanské služby. Nic proti tomu, jen není potřeba kolem toho pokusů o hluboké zdůvodnění, které se míjí s pravdivostí.

Kaplani jsou v armádě. Nu což. Křesťané v těžké a nebezpečné situaci. Jsou tam dost z vlastních důvodů a rozhodně z vlastního rozhodnutí. Bůh jim pomáhej.