Pokusím se o pár poznámek k výše řečenému:

1) Není divu, že marxismus a křesťanství má mnoho společného. Vždyť komunisté načerpali z evangelií mnoho - Žižka jsem neposlouchal, ale četl jsem Wolkera a Drdu.

2) Sociální stát není ideální a T. Cvrček má jistě mnoho pravdy na strukturálních problémech. Ale neexistuje stát bez sociální politiky (jak perfektně popisuje Daggie G.). Tady si nedokážu vůbec představit onen "čistý řez od sociálního státu", o kterém píše pan Cvrček.

3) Bible nedává na otázky sociální politiky až tak zřetelné odpovědi. Já tam nacházím několik základních pravidel:

a) Milosrdný Samaritán - když potkám člověka v bídě, mám se snažit mu pomoct.¨

b) Kdo nechce pracovat, ať nejí - každý má vnímat zodpovědnost za svou obživu.

c) Každý ať se přidrží poctivé práce, aby se měl o co rozdělit s potřebnými - i těm nejchudším má zbýt něco na charitu (v nejširším významu).

K tomu bych dodal ještě jedno pravidlo selského rozumu: Když chceš dát všem právo na mléko, spočítej si nejdřív, kolik máš krav.

Když ovšem chci tato pravidla zavádět do politiky, chybí mi k tomu věřící politici. Aby bylo víc věřících politiků, je třeba víc křesťanů.

Závěr: Mám osobní zodpovědnost za své chování vůči potřebným. Co se týká sociální politiky státu, za nedůležitější činnost považuji evangelizaci (protože jako jednotlivec proti většině téměř nic neprosadím).