Proč mi jen tento jurodivý marxistický filozof připomíná starozákonní proroky nebo Jana Křtitele? A čím to, že slova Ježíše Krista pochopil mnohem lépe než mnozí neokonzervativci hlásící se ke křesťanství?

To uz tak chodi: lidi, s kterejma souhlasime, nam vzdycky prijdou tak nejak chytrejsi, moudrejsi a vzdelanejsi, nez lidi, s kterejma nesouhlasime. Je to vlastne forma pychy. Clovek by se v tomhle mel vzdycky mit na pozoru pred sebou samym a svym sklonem k sebepotvrzovani (ci jak by se nejlip dalo prelozit spojeni "confirmation bias").

Tomas C

To je možné, ale nezdá se vám pozoruhodné, že ateista Žižek (a s tímto jeho ateismem opravdu souhlasit nemohu) kudy chodí, tudy nešetří obdivem k učení Ježíše Krista, v jehož pochopení není zase až tak úplně mimo? Zatímco mnozí, kteří se označují za konzervativní křesťany, nemají svými postoji daleko od fašismu?

Samozřejmě, křesťanství si nemůže přivlastnit žádný politický směr, ani pravice, ani levice. Přesto myslím, že těmto "levičákům" a "neznabohům" stojí za to i někdy naslouchat, protože co když i oni mohou být v něčem prorocky vidoucí a "probuzení"? Co když i zde vane Duch svatý? Co když svým zápalem a nasazením zahanbují naše usedlé, konformní a středostavovské křesťanství?

No, ja jsem naslouchal celymu osmininutovymu zaznamu a byl jsem mirne receno prekvapen. Jednak teda ta pasaz z evangelia, kterou on cituje, je spatne prelozena. Krome toho je tam spousta dost silenejch zkresleni. Tvrzeni, ze Cina ma nejefektivnejsi kapitalismus a ze se tak konecne ukazuje spolecna podstata totalitniho komunismu a "totalitniho kapitalismu", jsou na prvni pohled absurdni. Cina nema nejefektivnejsi kapitalismus ani omylem a to tvrzeni o zasadni spriznenosti komunismu a kapitalismu zjevne ignoruje cely dvacaty stoleti, ktery bylo soubojem techto dvou systemu a soude podle tech desitek milionu mrtvejch to rozhodne nebyl souboj jen "naoko".

Proste, kdykoli se nejakej intelektual rozhodne bejt slavnej, tak tim vstupuje na tenkej led, protoze bude muset jednak prilisne zjednodusovat, jednak komentovat i veci, vo kterejch ve skutecnosti nic nevi. Malokdo tomuhle dokaze odolat, a Zizek bohuzel mezi ty maloktere nepatri… Je docela dobre mozne, ze ve vlastnim oboru je dobrej (a ja to nemuzu posoudit, protoze jsem jeho "Sublime Object of Ideology" ani nic jinyho necetl), ale kdyz se vyjadruje k otazkam ekonomickym (v nichz si troufam narokovat urcitou minimalni odbornost), tak je to vetsinou utrpeni. Kdyby mlcel, zustal by filozofem.

BTW, pokud jde o nejake moralni srovnavani pseudo-krestanskych fasistu a pseudo-krestanskych levicaku, tak tam nejakej zasadni rozdil nevidim. Oboji povazuji za zkresleni evangelia, byt kazdy trochu jinym smerem. A jak uz jsem napsal vyse, pokud nekomu jedna z tech svou dezinterpretaci prijde blizsi, tak je to maximalne vyraz vlastnich politickych preferenci, spis nez nejaky podstatny "spravnosti" toho ci onoho pohledu.

Tomas C

Na ten chybný překlad jsem sám upozornil. Ostatní je otázkou širší diskuze, na kterou však dneska nemám moc čas :-). Ale souhlasím, že křesťanství nerovná se nějaký vyhraněný politický směr, pokud to z něj začneme dělat, zkreslujeme evangelium. I Žižek si z něj bere jen to, co mu zapadá do jeho myšlenkového světa, uznávám.

Přesto dávám k diskuzi jednu (jistěže taky zjednodušující) tezi:

Sociální solidarita není jen charita. Nežijeme ve starověké monarchii, ale v parlamentní demokracii, a naše postoje mají přece jen určitý vliv na politické poměry. Proto kdo chce být vskutku solidární, nechť osobně pomáhá a přispívá potřebným, ale také nepodporuje neoliberální pravici a protestuje proti osekávání sociálních práv.

Socialni prava se od tech obcanskych lisi velmi zasadne v tom, ze zatimco obcanska prava jsou vymezena negativne (svoboda od ciziho vmesovani), socialni prava jsou vymezena pozitivne (narok na neco, vetsinou na cizi penize). To je dost podstatnej rozdil. Takova charita ze staniho donuceni pak uz ovsem neni charita. Nebo se fakt nekdo domniva, ze az jednou predstoupi pred tvar Vsemohouciho a bude tazan, co kdy udelal pro ty nejmensi z malickych, ze bude dostacujici odpovedi "platil jsem SZP a hlasoval pro vyssi zdaneni svych (bohatsich) bliznich"? Nevim…

Jezis jednomu bohatymu mladikovi poradil, ze k dokonalosti mu chybi rozdat vsechen majetek. Mladik smuten odesel, nebot ho mel mnoho. Jezis na to rekl, ze pro bohaty je tezky vstoupit do kralovstvi Boziho. Ale nestoji tam, ze na nej poslal bernak. Proste kdyz nedal, tak nedal. Dobrovolnost je dost klicova v celym NZ. Radostneho darce miluje Buh, pise Pavel (2K 9, 7). Ja proste myslim, ze je velmi tezky najit kdekoli v Bibli jakykoli opodstatneni pro statem vynuceny (ci jakkoli jinak vynuceny) prerozdelovani. Proste evangelium nefunguje (a nema se snazit fungovat) krz politickou moc. Tak to ctu ja.

Bohuzel, prakticky kdekoli na svete socialni legislativa nechrani ty, kterym ma udajne pomahat (chude), ale ty, kteri to dohromady zas az tak nepotebujou, ale za to jsou dobre politicky organizovani (napr. statni zamestnanci). Velmi castym dusledkem techto socialnich prav je prerozdelovani od tech chudych (a taky trochu od tech bohatych) k tem zhruba uprostred (velka cast prerozdelovani taky probiha "lateralne", tzn. mezi lidma zhruba srovnatelne prijmove urovne). Tem chudym ty socialni prava vetsinou skodej, a to drasticky, protoze na ne sami nedosahnou, ale musej na ne prispivat tem, co na ne dosahnou. Bohuzel, tech lidi uprostred, ktery z tech socialnich prav maj osobni prospech a jeste navic bastej tu "socialne spravedlivou" retoriku, je vetsina a navic (narozdil od tech chudejch) se politicky angazujou, takze je jen mala sance, ze se vsechnu tuhle nespravedlnost podari kdy odstranit. To je jak snazit se premluvit francouzskou slechtu v roce 1788, at zreformuje francouzskej feudalismus. Marna snaha, kapri si rybnik nevypustej, ze jo… (ostatne, to je jeden z duvodu, proc prakticky zadnej z tech jihoevropskch statu, ktery se dnes potykaj s dluhy vzniklymi z dlouhodobe aplikace tech socialnich prav, neprovedl zatim dohromady zadnou zasadni reformu systemu, kterej tyhle nerovnovahy produkuje: protoze vetsina volicu - ne z rad chudiny, jiz je v kazdy populaci jen kolem 10-15% a jejiz politicka angazovanost/volebni ucast je slaba, nybrz z rad tech odboraru, statnich zamestnancu, duchodcu a dalsi beneficientu - je proste proti).

Ne nadarmo se rika, ze kdo ma rad klobasy a zakony, by nemel bejt u toho, kdyz vznikaj. O socialnim zakonodarstvi to plati prave tak a mohl bych na toto tema dodat mnoho skutecnych historickych prikladu. Z techto a dalsich duvodu proto socialni prava nepovazuju ani v nejmensim za projev nejaky solidarity nebo charity nebo starosti o blizniho. To by byla bezbreha naivita. Jsou spis jen dalsi reinkarnaci davne snahy cloveka zit prostrednictvim politickeho systemu na ukor tech, kteri se nemohou branit (a to jsou vetsinou ty nejchudsi).

Tolik muj prispevek k nadhozenymu tematu.

Tomas C.

Možná by to chtělo jen trochu víc společensko-vědního vzdělání. Uvedená tvrzení o sociálním zákonodárství jsou podle mě jen jakousi apriori thesí, která je dnes populární u politických tvrzení a stran všeho druhu - vychází z čeho? Kořeny sociálního státu evropského typu najdeme přece někde ve 2. polovině 19. století, kdy se řešila sociální otázka jako jeden ze zásadních problémů západního světa. Důležitým momentem v tomto vývoji bylo později zavedení všeobecného volebního práva v jednotlivých západních státech. Tvrzení o střední třídě jako hlavním příjemci přerozdělování je zase vyjádřením a la these…bojím se, že podobně žurnalistického rázu jako tvrzení o státních úřednících v Řecku, kteří roky pobírají plat a užívají dlouhé polední siesty :-) Že spolu socialismus a kapitalismus dlouho bojovaly, to se zpochybnit nedá…ale svět se mění, státy a systémy zanikají nebo se proměňují… Právě na to myslím Žižek upozorňuje. Že jsme dnes na křižovatce, o tom už dnes stále méně lidí pochybuje…že takto nemůžeme fungovat ani ekonomicky, ale ani politicky, to je nasnadě…V ekonomii nenajdeme recept, ta je stále více ideologií…Zalistovat dnes Kapitálem, mnohému by běhal mráz po zádech. Vnitřně je tady pro nás Kristus. Ještě stále, bohudík.

Asi tak. Pokud bychom měli zůstat jen na dobrovolné charitě a odmítli společensky garantovanou solidaritu, postavení potřebných se zaručeně zhorší (bratře Cvrčku, nezlobte se, přestože to zajisté myslíte dobře, některá Vaše tvrzení jsou empiricky prokazatelně mimo realitu). Řekněte všem zdravotně postiženým v invalidním důchodu, že stát jim nic přispívat nemá, že jim vlastně nic moc není, žádné příspěvky na zdravotní pomůcky nebo motorové vozidlo nedostanou a že mají buď jít do práce, nebo se obrátit na Armádu spásy.

Jistěže se nás Ježíš nebude ptát "koho jsi volil?", ale "pomohl jsi bližnímu?", ovšem tvrdím, že je dost schizofrenní na jedné straně pomáhat potřebným, na druhé straně podporovat politiku, která jejich situaci reálně zhoršuje (u nás se to zatím týká především zdravotně postižených, nezaměstnaných a rodičů s malými dětmi, ale každý z nás jednou třeba bude starý a nemocný anebo může být dlouhodobě bez práce, ne každý, kdo pracovat chce, práci najde, bez práce nejsou jen "socky", "nemakačenkové" a "nepřizpůsobiví"). Takové ve svém důsledku asociální politické postoje poněkud znehodnocují tu naši pomoc bližním, která pak má nádech pokrytectví a faktické legitimizace poměrů, v nichž právo na důstojnost je přiznáno jen některým podle obsahu peněženky.

A ještě si dovolím citovat Tomáše Halíka, kterého za "levičáka" příliš snadno označit nelze:

"Klausova ideologie - zejména jeho neustálé útoky na křesťanskou ideu sociálně-ekologického tržního hospodářství - je v naprostém protikladu k sociálnímu učení katolické církve a k sociálně-politickému myšlení papeže Benedikta XVI., který neoliberalistickou ideologii všespasitelného trhu soustavně kritizuje. Stačí si přečíst papežovy nedávné projevy v Německu (včetně jasné podpory ekologických snah, které Klaus démonizuje), abychom viděli, že se Klaus papeže dovolává neoprávněně: buď tedy nerozumí tomu, o čem mluví, nebo se dopouští záměrného zkreslení. Klaus vyzval církev ke spojenectví v neoliberalistickém odporu proti myšlence „sociálního státu“. Model sociálního státu má mnoho podob (včetně některých dnes opravdu nereálných), nicméně totální negace této myšlenky může také znamenat nebezpečné odmítání jakékoliv sociální odpovědnosti státu – a na to církev opravdu nemůže přistoupit, nechce-li popřít vlastní učení."

Mne treba ta posledni veta z citace prijde jako doslova bezpodminecna kapitulace krestana pred statni moci. Jezis pravil: "davejte cisarovi, co je cisarovo, a co je Bozi, Bohu." Proste: co je Bozi a co je cisarovo, to jsou dve zcela voddeleny "hromadky". A vida, podle Halika je to jedno a totez. Je snad cisar Buh?

Tomas C

To by chtělo fundovanou teologickou odpověď. Což sice neumím, ale nemyslím, že by Ježíš chtěl uměle izolovat spolu související jevy - náš duchovní život a naše postoje jako příslušníka obce, pokud můžeme ovlivnit poměry v ní. Naopak, císař sice není Bůh, ale odvádět mu daně nemusí být nutně proti Bohu.

Ježíš neměl v úmyslu politickou revoluci (i když při vyhnání trhovců z chrámu neměl od ní daleko), jeho učení není pomíjivý lidský politický projekt, jeho obzor sahá až k Božímu království. Přesto říká, že toto království je již mezi námi, a tedy odlesk těchto radikálně nových poměrů by již na nás měl být patrný.

Společnost (schválně nepíšu "stát", protože co je "stát"?), která vezme ochranu lidské důstojnosti a sociální solidaritu za svůj závazek, je jen promítnutím křesťanské solidarity s bližními do politické oblasti. Jistě, nebezpečím je zbavení se osobní odpovědnosti, resp. její přenesení na jakýsi anonymní neosobní "stát", jistě, Ježíšův apel směřuje především na náš osobní život, ale "sociálně ohleduplné" politické poměry jsou toho logickým důsledkem. A pokud chceme tyto poměry vrátit zpět někam do poloviny 19. století nebo do současné Číny, která nemá žádné garantované sociální zabezpečení, dost těžko můžeme tvrdit, jak nám strašně záleží na potřebných.

Křesťanství není projektem tzv. sociálního státu, ale nemůže být ani jeho úplným popřením, nechce-li popřít samo sebe.

Je-li socialni stat nastrojem mocnych k ublizovani vyloucenym (jak se tu snazim zduraznit), tak naopak krestanstvi musi proti socialnimu statu rozhodne vystoupit, nechce-li poprit samo sebe.

Myslim, ze v tom je jadro pudla: zda skutecne ten socialni stat ma ty blahodarny dusledky, jaky si ta stredni trida mysli, ze ma. Na tom se cela otazka toci.

Ja tvrdim, ze ten socialni stat pomaha tem, kdo tu pomoc zas az tak nepotrebujou, a cini tak (mimojine) na ukor tech, kteri by pomoc potrebovali, a nemohou se branit.

My dva se vubec nelisime v tom punkte, jak se ma clovek jako krestan postavit k utrpeni vyloucenych. Samozrejme ze ma pomoct. Prave proto ja se ptam: proc jim teda ublizujete svym socialnim statem?

Tomas C.

Že sociální stát je nástrojem mocných k ubližování vyloučeným, je naprostý nesmysl. Naopak je reakcí na nebezpečné důsledky divokého kapitalismu, který sociálně vyloučeným nejen ubližuje, ale také produkuje jejich množení. Situaci divokého kapitalismu se velmi blíží současná Česká republika,v níž politická moc se překrývá s osobními ekonomickými zájmy a mafiánskými strukturami. Ve volbách jsou pak občané ovcemi, které jsou živeny iluzí, že rozhodují o demokratickém směřování, a nuceny k rozhodování mezi různími uskupeními parazitů, nazývanými politické strany. Jde snad někomu z nich o vaše blaho? Leda neosobně v té míře, aby to pomohlo jejich vlastnímu blahu.

Ne že bych byl vášnivý zastánce sociálního státu (obecně je mi jen protikladem asociálního státu), ale je nutné odlišovat jednak koncepci (stabilní narovnávání či eliminace nebezpečných sociálních rozporů), jednak proměny jeho možností aplikace v dnešní době, a jednak správu a kontrolu jeho mechanismů. Pokud ze sociálního státu někdo vyžírkuje, není to ještě problém konceptu, protože vyžírkování existuje v každém systému. Naopak dnešní mocnáři rádi své ekonomické machinace omlouvají právě snahou zamezit vyžírkovství, a tím zakrývat podstatu své činnosti.

Jinak považovat postoj, který není vůči koncepci sociálního státu za odmítavý, za protikřesťanský, se mi s prominutím jeví jako cosi inkvizitorského.

A aby nedocházelo jen k planému teoretizování, doporučuji například nepříliš omšelou studii Gerharda Alberta Rittera "Der Sozialstaat: Entstehung und Entwicklung im internationalen Vergleich"

Je to sice out of date, ale na tohle musim reagovat. Citace: Co je Bozi a co je cisarovo, to jsou dve zcela voddeleny "hromadky". Jak na tohle autor přišel je mi záhadou. Kontrolni otazka: Co z toho, co patri cisari nepatri Bohu? Aneb "Hospodinova je země se vším co je na ní" včetně císaře a toho, co mu patří.

Ad "Pokud bychom měli zůstat jen na dobrovolné charitě a odmítli společensky garantovanou solidaritu, postavení potřebných se zaručeně zhorší."

Ja myslim, ze se moc nezhorsi, prave protoze voni toho uz ted moc nejakou statem garantovanoui solidaritou nedostavaj. Kde nic neni, ani smrt nebere. Ty opravdu potrebni, to jsou prave lidi, ktery tim sitem propadnou. Tem nepomaha: na ceste dolu je totiz nezachyti a na ceste vzhuru zpatky jim vetsinou brani.

Ad "Řekněte všem zdravotně postiženým v invalidním důchodu, že stát jim nic přispívat nemá, že jim vlastně nic moc není, žádné příspěvky na zdravotní pomůcky nebo motorové vozidlo nedostanou a že mají buď jít do práce, nebo se obrátit na Armádu spásy."

Ale vsimnete si, ze vo tech ja jsem nemluvil. Zase: podivejte se do verejnyho rozpoctu a schvalne si to spocitejte, kolikze vlastne cini jejich podil na vsech tech socialnich vydajich a kolik to predstavuje z celeho narodniho hospodarstvi (HDP). Moc to neni (jednotky procent). Ty hlavni polozky naseho socialni statu (i jinde v Evrope) jsou duchody, skolstvi a zdravotnictvi na vydajove strane a peclive zacilene danove ulevy na prijmove strane. Proti tomu ty rozpoctovy kapitoly pro opravdu vylouceny lidi jsou velmi maly - a ja uz jsem posledne naznacil, proc to tak je: protoze jich je relativne malo a nikdy nikdy nebudou mit nadeji se prosadit v systemu, kterej odmenuje masovou politickou organizovanost.

K tomu se pak pridava dalsi aspekt. Tolstoj jednou napsal, ze stastna manzelstvi jsou vsechna stejna, zatimco nestastna manzelstvi jsou kazde nestastne svym vlastnim zpusobem. Myslim, ze totez plati o te potrebnosti: je tisic drobnejch duvodu, proc clovek muze skoncit na dne a kazda ta specificka pricina vyzaduje odpovidajici peci. To je ovsem pritom presne to, co statni politika dost dobre ani umet nemuze: statni politika je uz z povahy veci nejefektivnejsi prave tam, kde muze vyuzit jednotnej mustr, kterej se snadno monitoruje a financuje (tedy je presnej opak toho, co je u spousty tech problemu potreba). Statni socialni politika svym zpusobem neumi nic jinyho, nez na kazdej problem hodit hromadu penez a tim ho prikrejt (ale ne resit). Cili ta pravdepodobnost, ze tam dojde ke znacymu plejtvani je dost vysoka, i kdyby nakrasne vsichni statni urednici a politici meli ty nejcistsi umysly (jako ze nemaj).

Proti tomu nejefektivnejsi pomoc vyplyne jen z detalni "lokalni" znalosti (lokalni nikoli jen geograficky, ale jaksi lokalni danemu problemu). Napriklad mnoho lidi nejak zdravotne postizenych ma nejakou dobrovolnou asociaci nebo sdruzeni lidi, kterejch se danej problem bud primo tyka, nebo se tyka nekoho, koho znaj, nebo se v tom angazujou odborne. Ti presne vedi, co je potreba, co ma nejvetsi nadeji na uspech a tudiz i co je nejefektivnejsi vyuziti dostupnych prostredku (at uz financnich nebo treba casovych nebo lidskych zdroju). To je jeden z duvodu, proc je v soukromy charite z mnohem min penez mnohem vic muziky (navic se to da lip monitorovat - viz treba www.charitynavigator.org - a kdyz je clovek s jejich praci nespokojen, tak muze prestat prispivat - zkuste nekdy prestat platit dane, protoze stat neni dost efektivni).

Rozhodne souhlasim s tim, ze nejaka ostrakizace "socek" ci "nemakacenku" vubec neni na miste. Jak jsem uz drive naznacil, spousta tech lidi nemuze treba najit praci prave proto, ze jim v ceste stoji ten vymazlenej socialni stat vcetne vsi regulace trhu prace (na to ostatne trochu vyjukane narazili letos i spanelsti los indignados - voni nemuzou sehnat praci, protoze ten mistni pracovni trh je tak zasekanej "socialnimi pravy", ze si je proste zadnej zamestnavatel nemuze dost dobre dovolit - samozrejme, dokud byli obeti tohoto systemu jen stredoskolaci nebo lidi "z ucnaku", tak to politicky nevadilo a nadavalo se jim do socek a nemakacenku, ale ted ta neuprosna logika socialniho statu dopadla i na lidi, kteri se domnivali, ze budou na ty ziskovy strane - … a vida to rozcarovani). Ale prave tahle retorika je jeden z duvodu, proc nakonec ten socialni stat prave nepomaha tem, kdo to potrebujou, ale tem, kdo maji politickou moc, coz jsou v zasade volici nekde uprostred toho prijmoveho rozdeleni: mezi podporovateli socialniho statu panuje vzacna shoda, ze by tu celou legraci meli platit "ty bohaty", ale zaroven by ten system "nemel byt zneuzivan" tema, co si pomoc z nejakyho duvodu "nezaslouzej." Pri blizsim zkoumani se pak vetsinou ukaze, ze "ti bohati" presneji vymezeno znamena "ti bohatsi nez jsem sam" a ti nezasluhujici presneji vymezeno znamenaji "ti chudsi nez jsem ja." Vzato dohromady tedy prumerny volic podporuje socialni stat prave proto, ze povazuje sam sebe za nejvhodnejsiho recipienta.

Tahleta nelichotiva, ale zelezna logika se podle meho soudu prosazuje dost nelitostne a brani mi v tom, abych v socialnim statu videl cokoli vic nez jen dosti hrubou. neohrabanou a v konecnym dusledku sebestrednou snahu hrabnout si pro penize do cizi kapsy. Celkovy dojem je pak o to horsi, ze tohle vsechno je zabaleny do sladivy retoriky "socialni spravedlnosti". To je taky jeden z duvodu, proc jsem pokud jde o reformovatelnost socialniho statu dost skeptik: tady nepomuzou argumenty nebo moralni apely, protoze pod vsim tim socialnim naterem je nahej sebezajem lidi, kteri si jeste navic vo sobe myslej, ze jsou buhvijak socialne ohleduplny. To je neprustrelna kombinace. Ja zkratka neverim na nejakej reformni/zreformovanej socialni stat, ci socialni stat s lidskou tvari. Bud se s tou myslenkou dokazeme rozejit kompletne cistym rezem nebo se v tom budem proste zmitat nadale.

Jestli muzu jednu prosbu ci apel na zaver: jste alespon na minutku ochotny pripustit, ze ten socialni stat obhajujete prave proto, ze ve skutecnosti moc detailne nevite, jak to v tech jeho strevech opravdu funguje? Bejt sobec je totiz velmi snadny, cloveku to "jde samo od ruky" a cim min toho vime o skutecnych dusledcich politiky, kterou podporujeme, tim snadneji podlehnem klamu, ze kdyz zrovna nam konkretne ta politika nijak primo neublizuje a zaroven se najde dost dalsich lidi, ktery smyslej (stejne nepodlozene) jako my, tak jiste musi bejt tak nejak vseobecne prospesna… A tak nez se clovek nadeje, prosadi politiku, ktera ve skutecnosti hraje do karet hlavne prave jemu samemu.

Tomas C

V lecčems můžete mít pravdu včetně oné sebestředné střední vrstvy (která na nižší vrstvy kašle, levicové přerozdělování chce jen pro sebe, v časech konjunktury volí pravicově a v časech ohrožení se fašizuje).

Ovšem tvrdit, že za nezaměstnanost mohou primárně sociální práva, je záměna příčiny za následek. Odstraňme sociální práva a pak všichni, kdo pracovat chtějí, jistě plnohodnotnou, poctivě zaplacenou práci na plný úvazek najdou ;-).

Ne kazdej, kdo chce pracovat, hleda nutne "plnohodnotnou, poctive zaplacenou praci na plny uvazek". Nekdo hleda jen kratkodobou brigadu, nekdo da prednost dvema castecnym uvazkum pred jednim plnym, nekdo chce byt placen od hodiny, nekdo od kusu, nekdo si rad udela cas i v nedeli a radsi bude mit volno v tejdnu, nekdo klidne ozeli dovolenou, ale za to chce mit vysokej plat a nekdo to zase ma obracene. Co clovek, to jina potreba. Jenze v tom je prave ten problem "socialnich prav", ze v drtivy vetsine pres tyhle vsechny rozmanitosti humpolacky prejedou a zcela arbitrarne stanovi, ze spravna prace musi - podle jednotnyho mustru - bejt "plnohodnotna", pripadne "na plnej uvazek", musi mit tolik a tolik pracovnich hodin, musi k ni bejt zdravotni pojisteni a x tejdnu dovoleny a ja nevim jeste co vsechno jeste. Co na tom, ze nekdo by to zrovna potreboval udelat jinak? Socialni legislativa nedovoli, aby nekdo byl zkracen na tom, co sama povazuje za "socialni pravo", i kdyby ten clovek sam potreboval ve svy zivotni situaci neco jinyho.

(Jiste, kazdej chce praci "poctive zaplacenou", i kdyz kazdej mame ruzny predstavy o tom, kolik si "poctive" zaslouzime - v drtivy vetsine maji lidi velmi prehnany predstavy o tom, jak uzitecna je jejich vlastni prace, a jen velmi mlhavy predstavy o tom, jak namahava je prace ostatnich).

A tady se prave dostavame zpatky k tem mladejm Spanelum: vsechny ty zakony o socialnich pravech tam velmi peclive urcujou, jak ma pracovni kontrakt vypadat, jenze je to uprava vynucena odborama a tudiz sita jim na miru, je to uprava samozrejme zastarala a zcela nepruzna a tak neni divu, ze nevyhovuje ani zamestanavatelum, ani potencialnim zamestnancum (tem mladejm) - akorat jim brani v tom, aby se sami dohodli na tom, co je pro obe strany vyhodny. Vysledek je ten, ze Spanelsko ma sice vymazleny socialni prava, ale mladi Spanele jsou z velky casti nezamestnany (prej 40%), takze nemaj ani praci, ani ty slavny socialni prava (k cemu mi je pravo jit do stavky, kdyz nemam ani to zamestnani, ve kterym bych stavkoval? K cemu mi je, ze mi zamestnavatel musi nabidnout x tejdnu dovoleny, kdyz nemam zadnyho zamestnavatele, kterej by mi dal praci - natoz dovolenou?). A podobne na to doplacej chudy: dlouhodobou nezamestnanosti. Za to to "bajecne" funguje pro ty, ktery se stihli zahackovat v systemu jeste pred zakotvenim socialnich prav a kteri jsou ted diky socialnim pravum nepropustitelny, i kdyby si v praci celej den jen klikali na internetu a pro zamestnavatele nezvedli ani prst. Copak jste neslyseli o "Chvale lenosti"? Jinymi slovy, tohle je jen dalsi mechanismus, kterym se dobre situovana a politicky zapojena stredni trida snazi branit svoje zajmy na ukor tech, co se nemuzou branit.

Regulace pracovniho trhu (tedy tzv. socialni prava) je zcela urcite pricinou nezamestnanosti, a to obzvlaste te dlouhodobe. To je to, cemu se uz od konce 70. let rika euroskleroza. Pro vsechny ty mlady je prave z tohodle duvodu velmi tezky naskocit do "pracovniho procesu". "Socialni prava" je jen dalsi trik insideru, aby si ochranili (skrze statni moc) svoji pozici pred temi, kteri by jim treba pozdeji mohli konkurovat.

Mimochodem, k tomuhle existuje rozsahla literatura, ktera prakticky bez vyjimky dochazi vzdycky ke stejnymu nazoru (viz treba Lindbeckuv Insider-Outsider model).

Tomas C.

Ale kdeže. Nezaměstnanost je už nějakých 150 let strukturální součástí průmyslové ekonomiky (nepočítám-li umělou socialistickou "přezaměstnanost"). Její příčinou je jednoduchá skutečnost, že prostě tato ekonomika nepotřebuje ke svému fungování práci všech práceschopných lidí v produktivním věku.

Nápad řešit tento problém zkracováním pracovní doby není nový, ale tohle narazí víc než na odpor zaměstnanců na odpor zaměstnavatelů, kterým se prostě ekonomicky nevyplatí zaměstnávat víc lidí.

Pokud bychom odbourali sociální práva a pracovněprávní ochranu zaměstnanců, nic se neřeší. Zvýší se akorát podřízené postavení zaměstnanců, kterým zbyde držet hubu a krok. Nelíbí se ti? Tam venku čeká spousta nezaměstnaných, kteří tu práci za jakýchkoli podmínek rádi zastanou. Rádi? Opravdu tím tolik získají? Vážně chcete věřit, že se podstatně sníží počet dlouhodobě nezaměstnaných, protože každý bude nezaměstnaný jen krátce a bude přirozeně tržně fungovat jakási rotace lidí mezi pozicí zaměstnaného a nezaměstnaného?

Jediné, komu to prospěje, jsou zaměstnavatelé, což je koneckonců skutečný důvod, proč se ty "reformy" dělají. A tentokrát už to nebude mít příznivý efekt na celou ekonomiku, krizi to jen prohloubí.

Bratře Dospivo, jen bych chtěl vyjádřit, že souhlasím takřka sevším co v tomhle diskusním tématu píšete.

Kde se vzalo tech "150 let" mi neni jasny. Nezamestnanost je problem mnohem davnejsi (prakticky vzateo, kdekoli existuje trh prace, existuje i nezamestnanost) a neni nijak svou podstatou spojen prave s prumyslem ci jakymkoli jinym sektorem. Priciny nezamestnanosti jsou mnohe a nedostacujici poptavka je jen jedna z nich a neni ani nutne ta nejcastejsi. Proto taky neni pravda, ze v kterejkoli libovolnej okamzik "venku ceka spousta nezamestnanych" - nekdy je nezamestnanost velmi nizka a najit novyho pracovnika je velmi tezky, nekdy maji nezamestnani jinou kvalifikacni strukturu nez jaka ja momentalni poptavka, takze ta predstava, ze zamestnavatel muze takhle lehce vyhrozovat je dosti zjednodusena. BTW, zamestnavatele si taky navzajem konkurujou: i zamestnanec si muze dupnout a rict, ze bud bude po mym nebo jdu jinam - a taky to velmi casto delaji. Schvalne: ciste empiricky, kdo je na volnym trhu prace (jako je treba ten americkej) castejsim iniciatorem rozvazani pracovniho pomeru: zamestnanec nebo zamestnavatel? Napoveda: zamestnanec, samozrejme (asi trikrat casteji). Naopak tam, kde je pracovni trh zasekanej ruznejma socialnimi pravy, tak tam si davaj zamestnavatele setsakra pozor nez nekoho najmou, protoze zjistit, ze jsem najmul nekoho, kdo se neosvedci, a pak ho nemoci propustit, to je recept na bankrot (nizka produktivita vs dlouhodobe vysoky pracovni naklady). Takze zamestnavatele moc nenajimaj (to je duvod, proc mnohem vetsi procento novych pracovnich mist v Evrope vznika ve statnim sektoru nez v private v porovnani s USA - a samozrejme to pak znacne prispiva k prodrazovani statni spravy). Vysledek je ten, ze kdo v rezimu socialnich prav ma nejaky misto, tak ten je samozrejme jen tezko propustitelnej od svyho momentalniho zamestnavatele, ale zaroven si sam nemuze moc dovolovat, protoze kdyby se rozhodl od sveho zamestnavatele odejit, tak jen horko tezko nekde jinde najde neco jinyho. To je ten mechanismus, kterej produkuje dlouhodobou nezamestnanost.

Musim dal trvat na tom, co jsem uvadel vyse, ze totiz ty "socialni prava" jsou ve svy aplikaci velmi selektivni a prinaseji vyhody pouze tem skupinam, ktere maji dostatek politickeho vlivu si je vynutit. Tem ostatnim zbydou vetsinou jen oci pro plac.

Jak jsem psal posledne: nic z toho, co tu tvrdim, jsem si nevymyslel na kolene, to bylo uz mnohokrat popsany. Bohuzel, mezi lidem obecnym panuje trestuhodna ekonomicka negramotnost, takze si pripadam jak hlas volajiciho na pousti.

Tomas C.

Ach jo. Sociální a pracovněprávní ochrana samozřejmě taky problém úplně neřeší a má i své paradoxní důsledky, ale už vůbec nepředstavuje řešení její odstranění.

Váš pohled, kdy zaměstnanec je ve stejně silné, ne-li silnější pozici než zaměstnavatel, se hodí možná tak na časy konjunktury, ale ta nemůže trvat věčně (existuje zde něco jako limity růstu). Odpusťte mi taky jednu paušalizaci, ale vybavuje se mi v této souvislosti výrok Jana Kellera, že skutečný ekonomický liberál se pozná podle toho, že vůbec netuší, jak to mezi lidmi a ve společnosti doopravdy chodí.

Doporučuji shlédnout tvrdou realitu:

Tak jsem si stahnul ten Zavod na dno, a neslo mi to pustit. Ale nastesti to bylo kompletni na Youtube, takze jsem se na to podival. No, a co k tomu mam rict? Mnoho zjednoduseni, mnoho zcela nepodlozenych a nepodlozitelnych tvrzeni a z toho samozrejme plyne i mnoho dosti hloupych zaveru.

Ochotne se priznam, ze nevim, jak to mezi lidma doopravdy chodi. Proto se to snazim nejak zkoumat a studovat a jsem tudiz pripravenej pochybovat i o vecech, ktery se treba v televizi papouskujou furt dokola, az jim vetsina lidi veri (treba o prospesnosti socialniho statu).

Proc by nemelo byt resenim zruseni socialni legislativy, ktera dane problemy jeste zhorsuje? Mne se to naopak zda jako to daleko nejlogictejsi reseni.

Tomas C.

Vice spolecensko-vedniho vzdelani by to chtelo rozhodne, to je ostatne problem, na kterej v diskuzi s lidma velmi casto narazim. Co treba vase veta "V ekonomii nenajdeme recept, ta je stale vice ideologii"? Kolik za ni stoji spolecensko-vedniho studia? Ruku na srdce! Jak dukladne se dnesni nahodny kritik ekonomie (a to ne jen nejake konkretni oblasti, ale cely ekonomie smahem) opravdu zabejval detailne tou celou literaturou, nez ji odsoudil? Mnoho kritiku soudi pod dojmem financni krize. Dobre. At soudej. Ale proc by se mela s odsudkem financni ekonomie splachnout treba i ekonomie trhu prace? Ekonomie chudoby a rozvoje? Teorie her? Ekonomicka demografie? Tyhle podobory vetsinou k tomuhle odsudku prijdou jak slepy k houslim. Cili, ano: vic spolecensko-vedniho vzdelani, obzvlaste v oblastech, kde si clovek troufa na velky soudy (jeste jednou upozornuju: velkej soud a priori neni nutne vadnej, ale musi teda sakra bejt vo neco voprenej).

Jinej priklad: Mnoho lidi treba umi zarecitovat presne tu frazi, ze koreny socialniho statu jsou nekde v druhe polovine 19. stoleti, ale ve skutecnosti (abych treba konkretne zustal v nasich koncinach) mnoho detailu o socialni legislative Taafeho vlady v 80. letech ve skutecnosti nevedi. Ta legislativa sice zakazala detskou praci v tovarnach, ale v zemedelstvi nechala deti pracovat normalne dal, prestoze to neni prace nijak "zdravejsi" ci "prinosnejsi" ci "mene namahava" ci jakkoli jinak bohulibejsi nez rachota ve fabrice. A zaroven tovarny statniho tabakovyho monopolu normalne zamestnavaly deti az do roku 1889, jak jsem nedavno zjistil v archivu - ani stat sam tedy nedokazal respektovat vlastni legisaltivu. Zavedeni urazoveho pojisteni v prosinci 1887 a nemocenskyho pojisteni v roce 1888 se zase napriklad tyka jen prumysloveho delnictva a kdyz si clovek cte ty paragrafy, tak je skoro az smutne dojemny, jak peclive se Taafeho velkostatkarska vlada vyhejba tomu, aby snad neschvalila jakoukoli socialni ochranu pro lidi zamestnany v zemedelstvi, protoze to by poskodilo zajmy velkostatkaru, kteri byli oporou vlady. Pritom ovsem kdyz clovek porovna mzdy v ruznych sektorech - napriklad prave v zemedelstvi oproti prumyslu, tak zjisti, ze ty prumyslovy mzdy byly treba o 30 - 100% vyssi (74 krejcaru denni mzdy v zemedelstvi vs 1.01 - 1.54 zlatky v prumyslu podle zpravu liberecke obchodni a zivnostensky komory z roku 1888). Jinymi slovy, ochrany se dostalo tem delnikum, kteri na tom vlastne byli relativne lepe, zatimco na ty hure placene se zamerne zapomnelo. V Uhrach to nebylo o moc lepsi, tam ta velkostatkarska lobby nemela vubec zadnou politickou konkurenci. To vsechno uvadim jen jako priklad. Na dukladnejsi analyzu toho vseho se teprve chystam, ale zatim to teda s tema slavnejma korenama socialniho statu nevypada moc ruzove.

Ovsem teze, ze socialni stat v dusledku nemuze nez byt nastaven tak, aby vyhovoval tem, kdo ho politicky podporujou (coz nebejvaj vetsinou ty, co pripadnou pomoc potrebujou), ta neni ani moje, ani neni nova, ani to neni jen nejaka neoveritelna smyslenka (viz treba Peter Lindert: Growing Public). A jiste to velmi uzce souvisi s rozsirenim volebniho prava: to je ostatne ustredni bod tyhle teze - lidi dostali volebni pravo a, svete div se, obratem si odhlasovali vic penez z kapes tech, ktere nyni u uren precislili. Veskera stranicka politika je pak jen otazkou toho, kdo a jak slozi dohromady tu nezbytnou vetsinovou koalici, ktera si svoje naroky prosadi (jinymi slovy: kdo bude na vitezne strane a bude tudiz dostavat, a kdo na ty porazeny, a tudiz bude chte nechte davat). Dokud to bylo obracene, dokud v politickych organech (napriklad zemskych snemech) mela dominanci jina politicka skupina (treba slechta), tak ta legislativa smerovala k prerozdelovani ve prospech slechty (zvysovani roboty apod.) To neni nic novyho pod sluncem, ani to neni nijak prekvapiva myslenka. Je to naopak velmi ucinny vysvetleni toho, proc od konce prvni svetove valky az do konce sedmdesatych let vzrostl podil verejneho sektoru na HDP v evropskych ekonomikach z asi 13% na vice nez 40%.

S tim, ze zurnalisti zjednodusujou mnoho techto veci, vcetne ty recky situace, samozrejme souhlasim. Na druhou stranu si myslim, ze detailnejsi pohled do vnitrnosti toho systemu by se ukazal bejt mnohem desivejsi, nez i ta nejfantastictejsi novinarska zkazka. Druha vec pak je, ze ty socialni staty jsou dneska pomerne komplikovany, takze to kolikrat neni tak lehky zjistit, jaka je mira prerozdelovani v souctu. Ale u konkretnich politik je to jednodussi (VS skolstvi, duchody, stavebni sporeni, danove odpisy na hypoteku, na deti…).

Je-li pro nas Kristus vnitre v Marxove Kapitalu (jestli jsem to dobre pochopil), tak to je pro me na urovni tvrzeni, ze kapitalismus a komunismus jsou nejak sprizneny systemy. je to doslova a do pismene tragicky nedorozumeni.

No, nemuzu detailne odpovedet na vsechno, ale snad jsem alespon neco naznacil.

Tomas C.

Nazdar Tomáši!

Ty jsi to tu ale rozjel - přímo neoliberálně! :) Já jsem sice "namočenej" až po krk ve službě potřebnejm, takže bych měl asi křičet "stop neoliberalismu!" Jenomže…já se zabývám extrémní chudobou. Naši klienti jsou v takové sociální nouzi, že potřebují systematickou pomoc. Česká republika se jako stát nemůže zbavit odpovědnosti za svoje občany. Vždyť i Listina základních práv a svobod zaručuje nezbytnou pomoc jako sociální právo ončana ČR: Hlava 4,čl.30 odst (2) "Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.(3) Podrobnosti stanoví zákon." Za tuhle svobodu jsme bojovali, ne? Nicméně je třeba zamezit zneužívání. N ato jsou taky nástroje. Jen to chce více kvalitních sociálních pracovníků v terénu a méně státních úředníků. Úředníka zastane i blbej počítač (metaforicky řečeno). Ale dobrýho sociálního pracovníka (vzdělanýho, zkušenýho a motivovanýho pomáhat) - toho nenajdeš na každým rohu!

No a…ohledně té "dobrovolné charity": To je debata na delší lokte. Nicméně střední Evropa není Amerika. Tady je jiná tradice. Protestanti s americkou evangelikální tradicí jsou v Česku křesťanská mini-minorita. Profesionální diakonii uměj jen někteří a do té dobrovolné se vrhají církevní nadšenci, kteří by pak mohli nadělat mezi klienty více škody než užitku. Na to jsou sociální problémy mezi např. sociálně vyloučenými dost složité, aby se jimi mohla zabývat nějaká počesku (dezo)organizovaná "dobrovolná charita". To je můj názor. Proto tady jsou diakonie a charity profesionální, protože stát (a hlavně obce!) by na pomoc svým sociálně potřebným neposlaly amatéry, ale profesionální organizace. U těch pak obce i stát nakupují sociální služby. Samozřejmě v mezích zákona o sociálních službách č. 108/2006 a skrze výběrová řízení na sociální projekty.

Dle mých informací si v USA obce také nakupují služby od nestátních subjektů, ne? Dokonce si takto nakupují i vyplácení sociálnáích dávek (zase samozřejmě přes řádné tendry).

Přebujelý "welfare state" (čili sociální stát - pro neznalé) brzdí hospodářství. To ano. Ale žádný stát - tedy alespoň stát civilizovaný dle evropských a amerických měřítek - si nemůže dovolit nemít žádnou sociální politiku. Protože to by ho pak ten sociální smír stál za pár let mnohokrát více. Přece nelze jen přemýšlet v intencích trhu a čekat slepě na opakování hospodářských cyklů! Nežijeme v 19. století a dnešní společnost se nechová jako zvířátka v lese… :)

Tolik můj stručný příspěvek ohledně nutnosti sociální politiky.

No a evangelium? Kristus říká v Markově evangeliu jasně: "Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále." (Mk 14:7) Máme milovat Boha, zjeveného v Kristu, a také milovat bližního svého jako sebe sama. Na otázku "…a kdo je můj bližní" se ale případným pochybovačům nedá odpovědět. Existuje jediná odpověď: Komu jsem bližním já sám? A to si musí každý křesťan odpovědět sám před Bohem. Pokud si s Boží pomocí zvládne odpovědět, tak třeba začne pomáhat. Někdo dobrovolně charitně a zůstane u toho. Někdo takto začne a pak se do toho "obuje" profesionálně.

Otázka na konec: Co kdybychom začali přemýšlet, jestli nejsou sociální problémy dnešní střední Evropy důsledky nějakých "strukturálních hříchů" - jako třeba dědictvím komunismu a postkomunismu. Pak třeba začneme přemýšlet o tom, proč v postkomunistických zemích během posledních 20ti let neoliberalismus bez etiky nadělal tolik škody. Třeba je nyní čas na změnu (hlavně myšlení). :)

Takže komu byste přiznal volební právo?

Ale ja nechci nikomu upirat volebni pravo. Ja si myslim, ze soucasna uprava volebniho prava, totiz ze je rovne, prime, tajne a vseobecne, je ta nejlepsi mozna uprava, ktera nejlip zaruci, ze vysledek voleb bude odrazet zhruba nalady volicu a zaroven ze nedojde ke zkorumpovani tech vysledku (teda, vyloucit se to uplne neda - viz zrovna nedavno Rusko - ale cim vic je tech volicu a cim "tajnejsi" jsou ty volby, tim tezsi je s tim manipulovat).

Mnohem ucinnejsi by podle me byly nejaky tvrdy ustavni omezeni pro to, co vsechno takova demokraticky zvolena vetsina muze nebo nemuze prosazovat. Takovy ustavni zaruky uz mame napriklad pokud jde o ruzne osobni svobody (napriklad projevu, stehovani a dalsich - a pokud demokraticky zvolena vetsina takovy svobody zacne omezovat, tak kazdej rozumnej ustavni soud to shodi), a podle me by mely existovat podobny ustavni zaruky, ktery by branily tomu, aby nektere skupiny zily prostrednictvim statu na cizi ukor. Bohuzel, jak uz z tyhle formulace zjevne vyplyva, nejaka presnejsi uprava by byla dost komplikovana, protoze to prerozdelovani je vetsinou velmi fikane schovany nejen v socialni, ale i v danovy legislative.

Ale rozhodne si nemyslim, ze reseni toho problemu je v nejakym cachrovani s volebnim pravem: to akorat vytvori (vedle korupce toho volebniho procesu, kterou jsem zminil vyse) jine vetsiny a jine natlakove skupiny, takze se akorat nejak zmeni ten smer prerozdelovani, ale sam ten princip, ze si hrabnu do kapsy tech, co se nemohou branit, ten by normalne pokracoval dal. Tudy rozhodne cesta nevede.

Na zbytek odpovim pozdeji.

Tomas C.

Pokusím se o pár poznámek k výše řečenému:

1) Není divu, že marxismus a křesťanství má mnoho společného. Vždyť komunisté načerpali z evangelií mnoho - Žižka jsem neposlouchal, ale četl jsem Wolkera a Drdu.

2) Sociální stát není ideální a T. Cvrček má jistě mnoho pravdy na strukturálních problémech. Ale neexistuje stát bez sociální politiky (jak perfektně popisuje Daggie G.). Tady si nedokážu vůbec představit onen "čistý řez od sociálního státu", o kterém píše pan Cvrček.

3) Bible nedává na otázky sociální politiky až tak zřetelné odpovědi. Já tam nacházím několik základních pravidel:

a) Milosrdný Samaritán - když potkám člověka v bídě, mám se snažit mu pomoct.¨

b) Kdo nechce pracovat, ať nejí - každý má vnímat zodpovědnost za svou obživu.

c) Každý ať se přidrží poctivé práce, aby se měl o co rozdělit s potřebnými - i těm nejchudším má zbýt něco na charitu (v nejširším významu).

K tomu bych dodal ještě jedno pravidlo selského rozumu: Když chceš dát všem právo na mléko, spočítej si nejdřív, kolik máš krav.

Když ovšem chci tato pravidla zavádět do politiky, chybí mi k tomu věřící politici. Aby bylo víc věřících politiků, je třeba víc křesťanů.

Závěr: Mám osobní zodpovědnost za své chování vůči potřebným. Co se týká sociální politiky státu, za nedůležitější činnost považuji evangelizaci (protože jako jednotlivec proti většině téměř nic neprosadím).

jen jsem chtěl komentovat jednu myšlenku p. Ondry (a doufám, že se ho nedotknu - protože v mnohém ho chápu): Ano, jako křesťané máme osobní zodpovědnost za své chování vůči potřebným. Ale jako občané této země máme také odpovědnost za to, abychom volali k odpovědnosti politiky, kteří byli námi legittimně zvoleni, aby se starali o kvalitní sociální politiku státu. Být v politické funkci či pracovat ve veřejné správě není, jak si někdo možná myslí, nějaké iracionální privilegium. Ale je to veřejná služba občanům, jejíž mandát tkví ve společenské smlouvě (tou je Ústava a z ní vyplývající také všeobecné volební právo). Kdo to nechápe, tak nechápe princip moderního demokratického státu. Včetně principů, na kterých byly založeny Spojené státy americké.

Evangelizace je fajn, ale pokud bych se staral pouze o evangelizaci slovem - tak je to dle mého tak nějak pokrytecké. Je třeba myslet celostně. Hospodin neoslovuje člověka jen svým slovem v Kristu, ale také svým činem v Něm, Beránku Božím, ukřižovaném a vzkříšeném.

Děkuju za reakce! I když po dlouhé době - chtěl jsem něco doplnit k poznámce p. Geislera o evangelizaci. V modelu evangelizace "slovem i činem" mi ještě chybí srdce, nebo jinak řečeno správný postoj. Buď mám ty lidi rád, a mám rád zejména své bližní a sebe, nebo to není ono. Myslím, že to byla Diana de Yong nebo někdo takový, kdo prohlásil, že když kážu pravdu, ale v srdci mám jiný postoj, lidé víc než mluvenou pravdu vnímají můj postoj. Čili když ignoruju vlastní děti, můžu o lásce kázat, ale lidi to vnímají jinak.

Někdy si kladu v souvislostí s fenoménem "evangelizace" otázku, jestli lze některé moderní pojetí evangelizace považovat ještě za zvěstování evangelia? Mám tím na mysli onu "projektovou evangelizaci", která směřuje hlavně k obrácení evangelikálního typu (to je metafora - kéž mi poctiví evangelikálové odpustí!) a k početnímu růstu nově založených sborů (zvláště v méně rozvinutých zemích). K těm jsme dříve patřili i my v Česku (mé zkušenosti jsou z let cca 1991 - 2005). Výsledky - tj. statistiky obrácení a počty členů sborů - se pak vykazují mateřským misijním organizacím, které je vhodně tlumočí svým donorům. A ti pak poskytují finance na msii dle toho, jak byl ten či onen evangelizačnín projekt "úspěšný".

Do kontrastu s tím bych položil tzv. "trvale udržitelnou křesťanskou misii", která reflektuje situaci zatím hledajícího člověka i nově obráceného křesťana a nabízí citlivé avšak zároveň kompetentní doprovázení oběma procesy - tedy jak "hledáním", tak i "křesťanským růstem". Taková misie (či zvěstování evangelia slovem i skutkem v lásce) nemůže být jiná než celostní. Tedy chápající církev ne jako výkonný dobře šlapající stroj, ale jako společenství, které do jeho existence povolal ukřižovaný a vzkříšený Kristus. Ne donátoři misijních organizací.

Ale to je o asi o úhlu pohledu na církev a její aktrivity…

Perfektně řečeno!!!

Ad 2: To ja vim taky, ze neexistuje stat bez socialni politiky. A co ma bejt? To, ze neco delaj vsichni, jeste neznamena, ze to delaj spravne. Cistym rezem jsem mel na mysli predevsim jasnej myslenkovej rozchod s celym tim komplexem predstav o tom, co stat ma delat a nakolik se mu to dari. To by potom v druhym sledu melo ovlivnit i praktickou politiku.

Ad 3a: Kdyz potkam cloveka v bide, mel bych mu pomoci. Spravne: JA bych mel pomoct. Ne stat. Vo ststni pomoci se tam nikde nepise. Bohuzel, v tom je prave to pokrytectvi podporovatelu socialniho statu: chteji pomoct, ale zasadne z ciziho. A ne chudejm (navzdory vsi retorice), ale sami sobe. Jakmile jde o vlastni kapsu, hned ma kazdej plno reci, ze by se na nej mely brat "socialni ohledy" a ze platit by meli "hlavne bohaty" (rozumej bohatsi nez jsem ja).

TC

"Bohuzel, v tom je prave to pokrytectvi podporovatelu socialniho statu: chteji pomoct, ale zasadne z ciziho. A ne chudejm (navzdory vsi retorice), ale sami sobe."

Važte slova, bratře Cvrčku, při takto paušalizujících soudech o druhých.

Ja vim, je to pausalizace. Ale na druhou stranu to, co jsem popsal, je bohuzel docela rozsirenej nazor. Ja si pritom nemyslim, ze ty volici to delaj naschval. Ja docela verim tomu, ze voni jsou fakt presvedceny, ze chtit po "bohatejch", aby to platili, a po "nemakacenkach", aby ten system nezneuzivali, je ta nejspravedlivejsi vec na svete. A aby to pomahalo "obycejnejm lidem". Ale kdyz se vsechny tyhle aspekty spojej v jedny hlave, tak se bohuzel vetsinou ukaze, ze celej praktickej vysledek tohoto nazoru je pozadavek, aby lidi bohatsi, nez jsme sami, posilali penize nam, "obycejnejm lidem", ale uz ne tem, co to opravdu potrebujou, tzv. "nemakacenkum". V ten moment cela ta retorika o nasi vzajemne solidarite a pomoci chudym vlivem techto posunu ve vyznamech metastazuje v prakticke rovine v prizemni malou domu z cizi kapsy (no, nekdy spis velkou domu). Ja myslim, ze tohle je zavaznej moralni problem toho celyho mechanismu, a proto povazuju za dulezity zabejvat se DETAILNE tim, kdo vlastne do toho systemu kolik prispiva a kdo z nej ma jakej uzitek. A konfrontovat ty vysledky s celou tou socialne motivovanou retorikou. Mam za to, ze to se bohuzel nedeje.

Tomas C.

Problémem liberalismu (jak v ekonomice, tak i v křesťanství) je jeho systémový egoismus. Plno hezkých frází o svobodě, volného trhu a odmítání intervence státu v mnoha oblastech. Problémem je, že takto pojatý koncept idey lidské společnosti je ideou, která spoléhá na dobrou vůli člověka. A nechápe, že základní funkcí státu je vymahatelnost práva pro všechny. Ne jen pro ty, kteří se dokáží zabezpečit vlastní silou. Tuto vymahatelnost je nutné zaručit zákonem. A zákon je třeba uplatňovat v praxi. A to se týká i sociálních práv, zaručených Ústavou.

Čili uplatňování sociálních práv je zaručenou ústavně a sociální a charitativní činnost církve musí být v souladu se zákony. Pokud se charitativní a diakonická zařízení církví podílejí na sociálních projektech státu a obcí, musí být také v souladu se zákonem. Tak to funguje a tak to má fungovat. V evropské reformaci se vždy řídili tím, že ze sociální záležitosti je zodpovědná světská vláda. Církev zabezpečuje příslušníky své obce. A spolupracuje se světskou obcí při charitativní činnosti.

Ale to je na jinou debatu…

"Systemovy egoismus" liberalismu to je takovej mem, kterej se sice casto traduje, ale bohuzel je to spis karikatura nez presnej popis. Trochu mi to prijde z tvy strany kuriozni, kdyz ja se tady zastavam chudejch, kterym ten stat prosazovanim socialnich prav v mnoha oblastech ublizuje, a ty mi za to (jakozto liberalovi) vynadas do egoistu. Ja jsem vlastne vyse pouze napsal, ze vedle snahy rozdavat chudejm by mozna taky do zacatku pomohlo prestat jim brat. Ale podivej se na ty prispevky sam, s jakou reakci jsem se setkal.

Pokud jde o vymahatelnost prava pro vsechny, v tom s tebou samozrejme souhlasim. Bohuzel, pres to prese vsechno, co stoji v ustave, to nakonec velmi casto ve skutecnosti dopada jinak a socialni prava tak casto nabyvaji povahu privilegii.

Ale to je na jinou debatu. ;-)

Tomas C.

Moc se ti, bratře Tomáši, omlouvám - nechtěl jsem se tě osobně dotknout. S tím "egoismem" jsem to nemyslel na tebe osobně, na to si tě příliš vážím. Jen jsem chtěl obecně pojmenovat odvrácenou tvář liberalismu v České republice. To je problém možná pseudoliberalistických idejí, jak nám je zde prezentují pravicoví politici a ekonomové. Možná, že v USA je to jiné.

Ale tohle je holt česká realita…

PS Příklad "odvrácené strany" zdejšího liberalismu - např. v regionální sociální politice české pravice můžeš shlédnout např. v dokumentárním filmu "Trvalé bydliště Praha" od Ivo Bystřičana. Film byl natočen r. 2008. Najdeš ho na:

Podivej, my jsme to s liberalismem v ceskych zemich nikdy moc neprehaneli, tudiz lze tezko rict, ze jsme z nej videli jakoukoli tvar, at uz privracenou nebo odvracenou. Ale samozrejme mas pravdu, ze mezi politikama i volicema (kdekoli na svete) je dost pseudoliberalu, stejne jako je mezi nima dost pseudolevicaku nebo pseudozelenejch. Vsechny ty pseudo strany maj spolecnou urcitou povrchnost: mala znalost problemu, spolehani na hesla a zkratkovity nauceny argumentacni postupy. Ale zase: resenim toho je jit do hloubky a zabejvat se tema detailama. The devil is in the details, jak rikaj anglicani. Ja jen upozornuju na to, ze "socialni stat pomaha chudejm" je jedna z tech zkratek, ktera dohromady moc nestoji na nejaky pevny opore v detailni analyze. Proto je potreba jit do hloubky. Par takovejch pokusu jsem cetl a bohuzel to pro socialni stat vetsinou nedopadlo nijak slavne.

Na film se podivam, pokud je na youtube (avi jsem vcera nerozchodil). Snad to bude lepsi nez ten Zavod na dno, kterej jsem videl vcera.

Zadna omluva z tvy strany neni potreba, "strelba ostrejma" cas od casu patri k diskusi. ;-)

Tomas C.

Ja jsem praktik, takže teorie státu a i jeho sociální politiky musí být prakticky využitelná. Je fakt, že v podmínkách 21. století nelze dlouhodobě udržet současnou praxi byrokraticky řízeného "sociálního státu". Tenhle typ sociální politiky uvedl do života v západním Německu Konrad Adenauer (což byl německý konzervativní politik, první poválečný kancléř Německa a předseda Křesťanskodemokratické unie - jak jistě víš).

Německá verze "welfare state" byla ale stavěná na jinou Evropu. Na Evropu znovu povstávající z popela 2. světové války. Na Evropu, která přijala pomoc Marshallova plánu. Na Evropu uvědomělou si své krize a toužící budovat. A také na Evropu dělnickou - to znamená zaměstnaných dělníků, kteří si platí sociální pojištění a kterým jejich zaměstnavatelé toto pojištění platí. V téhle poválečné Evropě nebylo místo pro zeměstnávání na černo, pro otrockou práci imigrantů a pro lichváře, kteří parazitují na sociálních dávkách chudých rodin. Taky to nebyla Evropa spekulativních pseudoinvestorů, jako dnes. Kdy se místo výroby a vytváření hmatatelných hodnot globálně spekuluje přes internet.

Evropská levice i pravice se na té spekulativní vlně veze. A střed? Kde je křesťanská demokracie? Existuje nějaké křesťanské sociální hnutí? Ne. Každý se dle pseudoliberálních etiky stará jen sám o sebe!

Ale dost nářků! My Hanáci říkáme: "Nějak belo, nějak bode."

Jo… a ten film si musíš stáhnout z Uložto.cz:

http://www.ulozto.cz/7487593/trvale-bydliste-praha-avi

- 1. protože to má cca 28 minut - 2. jinak se to sehnat nedá - 3.ten film fakticky STOJÍ ZA TO!

Na youtube je jen tenhle trailer:

Děkuju za reakci, omlouvám se za tak pozdní odpověď:

Pokud to berete takhle, pak je možná úplně jedno, jestli máme liberalismus, nebo sociální stát. Když bude mít většina lidí v srdci správný postoj k chudým i k vlastním možnostem, pak prostě bude líp. Ale jak ten správný postoj vypůsobit?

Předchozí příspěvek je reakcí na tento text:

Ad 3a: Kdyz potkam cloveka v bide, mel bych mu pomoci. Spravne: JA bych mel pomoct. Ne stat. Vo ststni pomoci se tam nikde nepise. Bohuzel, v tom je prave to pokrytectvi podporovatelu socialniho statu: chteji pomoct, ale zasadne z ciziho. A ne chudejm (navzdory vsi retorice), ale sami sobe. Jakmile jde o vlastni kapsu, hned ma kazdej plno reci, ze by se na nej mely brat "socialni ohledy" a ze platit by meli "hlavne bohaty" (rozumej bohatsi nez jsem ja). TC