Vice spolecensko-vedniho vzdelani by to chtelo rozhodne, to je ostatne problem, na kterej v diskuzi s lidma velmi casto narazim. Co treba vase veta "V ekonomii nenajdeme recept, ta je stale vice ideologii"? Kolik za ni stoji spolecensko-vedniho studia? Ruku na srdce! Jak dukladne se dnesni nahodny kritik ekonomie (a to ne jen nejake konkretni oblasti, ale cely ekonomie smahem) opravdu zabejval detailne tou celou literaturou, nez ji odsoudil? Mnoho kritiku soudi pod dojmem financni krize. Dobre. At soudej. Ale proc by se mela s odsudkem financni ekonomie splachnout treba i ekonomie trhu prace? Ekonomie chudoby a rozvoje? Teorie her? Ekonomicka demografie? Tyhle podobory vetsinou k tomuhle odsudku prijdou jak slepy k houslim. Cili, ano: vic spolecensko-vedniho vzdelani, obzvlaste v oblastech, kde si clovek troufa na velky soudy (jeste jednou upozornuju: velkej soud a priori neni nutne vadnej, ale musi teda sakra bejt vo neco voprenej).
Jinej priklad: Mnoho lidi treba umi zarecitovat presne tu frazi, ze koreny socialniho statu jsou nekde v druhe polovine 19. stoleti, ale ve skutecnosti (abych treba konkretne zustal v nasich koncinach) mnoho detailu o socialni legislative Taafeho vlady v 80. letech ve skutecnosti nevedi. Ta legislativa sice zakazala detskou praci v tovarnach, ale v zemedelstvi nechala deti pracovat normalne dal, prestoze to neni prace nijak "zdravejsi" ci "prinosnejsi" ci "mene namahava" ci jakkoli jinak bohulibejsi nez rachota ve fabrice. A zaroven tovarny statniho tabakovyho monopolu normalne zamestnavaly deti az do roku 1889, jak jsem nedavno zjistil v archivu - ani stat sam tedy nedokazal respektovat vlastni legisaltivu. Zavedeni urazoveho pojisteni v prosinci 1887 a nemocenskyho pojisteni v roce 1888 se zase napriklad tyka jen prumysloveho delnictva a kdyz si clovek cte ty paragrafy, tak je skoro az smutne dojemny, jak peclive se Taafeho velkostatkarska vlada vyhejba tomu, aby snad neschvalila jakoukoli socialni ochranu pro lidi zamestnany v zemedelstvi, protoze to by poskodilo zajmy velkostatkaru, kteri byli oporou vlady. Pritom ovsem kdyz clovek porovna mzdy v ruznych sektorech - napriklad prave v zemedelstvi oproti prumyslu, tak zjisti, ze ty prumyslovy mzdy byly treba o 30 - 100% vyssi (74 krejcaru denni mzdy v zemedelstvi vs 1.01 - 1.54 zlatky v prumyslu podle zpravu liberecke obchodni a zivnostensky komory z roku 1888). Jinymi slovy, ochrany se dostalo tem delnikum, kteri na tom vlastne byli relativne lepe, zatimco na ty hure placene se zamerne zapomnelo. V Uhrach to nebylo o moc lepsi, tam ta velkostatkarska lobby nemela vubec zadnou politickou konkurenci. To vsechno uvadim jen jako priklad. Na dukladnejsi analyzu toho vseho se teprve chystam, ale zatim to teda s tema slavnejma korenama socialniho statu nevypada moc ruzove.
Ovsem teze, ze socialni stat v dusledku nemuze nez byt nastaven tak, aby vyhovoval tem, kdo ho politicky podporujou (coz nebejvaj vetsinou ty, co pripadnou pomoc potrebujou), ta neni ani moje, ani neni nova, ani to neni jen nejaka neoveritelna smyslenka (viz treba Peter Lindert: Growing Public). A jiste to velmi uzce souvisi s rozsirenim volebniho prava: to je ostatne ustredni bod tyhle teze - lidi dostali volebni pravo a, svete div se, obratem si odhlasovali vic penez z kapes tech, ktere nyni u uren precislili. Veskera stranicka politika je pak jen otazkou toho, kdo a jak slozi dohromady tu nezbytnou vetsinovou koalici, ktera si svoje naroky prosadi (jinymi slovy: kdo bude na vitezne strane a bude tudiz dostavat, a kdo na ty porazeny, a tudiz bude chte nechte davat). Dokud to bylo obracene, dokud v politickych organech (napriklad zemskych snemech) mela dominanci jina politicka skupina (treba slechta), tak ta legislativa smerovala k prerozdelovani ve prospech slechty (zvysovani roboty apod.) To neni nic novyho pod sluncem, ani to neni nijak prekvapiva myslenka. Je to naopak velmi ucinny vysvetleni toho, proc od konce prvni svetove valky az do konce sedmdesatych let vzrostl podil verejneho sektoru na HDP v evropskych ekonomikach z asi 13% na vice nez 40%.
S tim, ze zurnalisti zjednodusujou mnoho techto veci, vcetne ty recky situace, samozrejme souhlasim. Na druhou stranu si myslim, ze detailnejsi pohled do vnitrnosti toho systemu by se ukazal bejt mnohem desivejsi, nez i ta nejfantastictejsi novinarska zkazka. Druha vec pak je, ze ty socialni staty jsou dneska pomerne komplikovany, takze to kolikrat neni tak lehky zjistit, jaka je mira prerozdelovani v souctu. Ale u konkretnich politik je to jednodussi (VS skolstvi, duchody, stavebni sporeni, danove odpisy na hypoteku, na deti…).
Je-li pro nas Kristus vnitre v Marxove Kapitalu (jestli jsem to dobre pochopil), tak to je pro me na urovni tvrzeni, ze kapitalismus a komunismus jsou nejak sprizneny systemy. je to doslova a do pismene tragicky nedorozumeni.
No, nemuzu detailne odpovedet na vsechno, ale snad jsem alespon neco naznacil.
Tomas C.
