Milý Aleši, dovolím si toto oslovení, neboť jsme si v minulosti tykali, studovali jsme ve stejné době na ETF (Ty jsi byl ve vyšším ročníku), ale nakonec jsem místo černého taláru zvolila bílý plášť :-) Pana Janču vnímám jako jedince, který (ačkoli by on sám tuto skutečnost dost možná nikdy nepřipustil), zoufale volá o pomoc. Jakožto psychiatr pracuji s poměrně problematickými jedinci, většinu mé klientely tvoří drogově závislí a lidé s opakovanými konflikty se zákonem. Pan Janča mi svými projevy tyto mé pacienty hodně připomíná. Většinou jsou to nešťastníci, kteří nevědí, co sami se sebou, a protože nemají kolem sebe dostatečně vstřícné a chápající prostředí, nenaučili se říkat o pomoc adekvátním způsobem. Proto provokují a snaží se na sebe přitáhnout pozornost tímto poněkud nešťastným způsobem v podvědomém očekávání, že si jich někdo všimne a nabídne pomocnou ruku. Ale protože okolí jim na jejich projevy chování zpravidla odpoví stejným způsobem, prohlubují se u nich patologické vzorce chování a vzniká bludný kruh. Útočit na pana Janču nemá smysl, je to, jak správně píšeš, voda na jeho mlýn. Doporučuji proto vstřícný postup s notnou mírou empatie. Třeba potom konečně pochopí, že svým stylem jednání v konečném důsledku ubližuje jenom sám sobě. Přeji krásný adventní čas.