Je to prostě nějaký podobný rozdíl, jako když se podíváme do přírodopisného kabinetu v ZŠ na model kostry člověka a srovnáme ho s mým sousedem Béďou. Když se podíváme na každou kost toho skeletu, žádná z nich nelže, žádná z nich není v zásadě jiná než kost, kterou má na tom samém místě můj soused Béďa, akorát to celé DOHROMADY nežije. Nejde o funkční a dynamický celek.

Nicméně připouštím, že pro účely evangelického kázání výkon AI možná postačuje. Měřítka jsou dnes už tak nízko, že by kdekdo vůbec neviděl žádný problém, kdyby mu bratr farář odříkal to, co AI upekla. Kdekdo stejně během kázání v kostele vypne a myslí na jiné věci.

Akorát dnešní českobratr je už zvyklý na tak horentní míru lajdáctví, cochcárny, formulační a myšlenkové lenosti či neinteligentních zkratek od svých kazatelů, že by si při poslechu slovního salátu přichystaného AI spíše povšiml, že s tím farářovi anebo farářce tentokrát někdo pomáhal. Nebo něco pomáhalo.