Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné: Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi. ( Skutky apoštolské 15,28.29 )
Předpokládám, že pro většinu křesťanů, ať už protestantů či římských katolíků, není problém respektovat závěry tzv. ekumenických koncilů. Proč tedy nerespektovat závěr toho jeruzalémského - učiněný ještě před uzavřením novozákonního kánonu?
Na Vaši emotivní otázku, bratře Sidrachu, kým je mi Bůh, je snadné odpovědět odpovědí z katechismu. Čím je mi Boží Zákon taktéž. Nechci ale papouškovat katechismus, takže: Hospodin je mi tím úžasným: Ty. A Boží Zákon je pro mne ukazatelem na lidských cestách. Ale ani toto nejsou “moje původní formulace“. Předpokládám, však že pokládáte řečnickou otázku, která má vést - dle Vašeho názoru k tomu, že protože se nedočtu v Bibli o změně dne odpočinku ze soboty na neděli, musím světit sobotu, jinak je mi Bůh a Boží Zákon ničím.
Myslím si, že Vám není neznám výrok z horského kázání o tom, jak dopadne ten, kdo řekne o svém bratru, že nezná Boha… Omlouvám se, pokud Vám něco podsouvám…
Pokud vidíte svobodu v Kristu v tom, že světíte sobotu a je Vám sobota požehnáním, přeji Vám to. Moje zkušenost je taková, že mne její zachovávání vedlo k záslužnictví, ale to byl asi můj problém. I když se s ním setkalo více křesťanů, kteří světili sobotu, jak o tom svědčí např. kniha : „Zahořet láskou“ Steve Mosley, Advent - Orion , Praha 2003
S přáním Božího pokoje.
