Mám za to, že ve sporu sobota versus neděle je třeba odhlédnout od všeho, co se na tuto otázku v průběhu staletí nabalilo, a soustředit se na to, jak a proč vůbec vznikla. Na otázku „proč se začala v křesťanské církvi světit místo soboty neděle?“ zní jediná historicky správná a nepředpojatá odpověď takto: Protože to nařídil císař Konstantin, nejvyšší autorita Římské říše, svým dekretem ze 7. března 321 v následujícím znění: „Ať během ctihodného Dne Slunce úřady a lidé žijící ve městech odpočívají a ať jsou všechny dílny a obchody zavřené. Avšak na venkově se mohou zemědělci dál zabývat svou obživou.“ Všimněme si: nikde ani slova o Kristu nebo o vzkříšení. Konstantin je stále ještě pontifex maximus, nejvyšší kněz solárního kultu zavedeného císařem Aureliánem (270-275), a pokřtít se nechal teprve těsně před smrtí r 337. Církvi přišel tento císařský dekret vhod hlavně z toho důvodu, že křesťané byli dosud pokládání za jakousi odštěpeneckou sice, stále však ještě židovskou sektu, takže persekuční opatření proti věčně rebelujícím židům dopadala zhusta i na jejich hlavy (např. vypovězení židů z Jeruzaléma a Judeje po porážce Bar Kochbova povstání). Teď tu byla vítaná příležitost od židů se odlišit a jasně distancovat. Teologického posvěcení se Dnu Slunce dostalo od papeže Silvestra I. přejmenováním na Den Páně (dies dominica) na počest Kristova vzkříšení. Toto jsou fakta. Všechno ostatní mám za víceméně zbytečnou debatu, která jednu ani druhou stranu nepřesvědčí.