Vážený bratře uživateli s nickem "David Protest":

Samozřejmě, že do této problematiky je relevantní "tahat" problematiku obřízky, a sice z toho důvodu, že na této problematice vykristalizovalo v ranném křesťanství Pavlovo porozumění spásnému významu Ježíše Krista, a také jeho pojetí křesťanství, které se stalo směrodatné (v jistém ohledu ovšem nikoliv) pro pozdější vývoj, a především pro evangelické pojetí křesťanské víry (přečtěte si něco od Luthera, 4 vyznání, Knihu svornosti..). Obřízka, jak jsem řekl, měla pro Izraelce stejně fundamentální význam jako dodržování dne odpočinku (něco jako pro křesťany křest). Kdo nebyl obřezán, nepatřil k Izraeli, nepatřil do Hospodinova lidu, tedy nebyl tím, kdo dodržuje Desatero, především první přikázání, k němuž obřízka fungovala.

Celý Mojžíšův zákon je jakýmsi výkladem a konkretizací desatera, především prvního přikázání.Pro Izraelce neexistovalo jen smostatné desatero (to promítáte do minulosti něco, co ona neznala), platil pro ně celý zákon se všemi jeho rituálními a jinými předpisy, i se sankcemi, tedy i trestem smrti, který nakonec platil i pro přestoupení soboty, a kvůli němuž nakonec zemřel Ježíš sám.

Proto se apoštol Pavel dostal do sporu s těmi žido-křes%tany, kteří na tomto totálním dodržování Zákona lpěli, či přesněji, nemohli se zcela odpoutat ode všeho jeho předpisů( obřízka) a řekl to co řekl, viz výše. U Pavla je toto- jak říkáte- v jistém ohledu "nad slunce jasné".

To že křesťané slaví neděli je (jak už vám zde mnozí řekli) jednak přiznáním se k fundamentálnímu významu Vzkříšení pro kř. víru, jednak výrazem kř. svobody vůči SZ, která nakonec se orientuje i napříkladu Ježíšově, protože i on jak známo měl se sobotou "problémy". U něj však nešlo o podružnou otázku, KDY se má slavit, nýbrž JAK se má slavit, popř. co se v ten den má či nemá dělat. (Lk 13,10-17)

Ale, jak naznačil bratr Wrana, nevím, jestli tato diskuse má smysl, jestliže máte "vše přečtené", ale myslím, že ještě nemáte (jako já samozřejmě také nikoliv).

Zdar