Usnesení 21. Synodu 1979, 2/a "Synod vyjadřuje vděčnost všem pracovníkům naší církve i z širší ekumény, kteří se podíleli na překladatelských i přípravných pracích nového překladu Písma. Ponecháváme vykladačské odpovědnosti kazatelů a pastýřské moudrosti staršovstev, kdy a k čemu ve své duchovní práci zvolí klasický překlad kralický a kdy moderní ekumenický."

1) Předmětem usnesení není přijetí normy, pouze "vyjádření vděčnosti" a ponechání "vykladačské odpovědnosti" a "pastýřské moudrosti". Neusnesl, že "napříště bude čteno buď a nebo, ale běda holoto, jestli vezmete Žilku, Cola, nebo Sýkoru, o Sicherovi ani nemluvě!"

2) Není tu nic o tom, že jiné překlady použít nelze. Z dikce je patrné, že synodály sotva napadlo, že by mohl někdo použít jiný překlad, než "klasický", jako by jiných ani nebylo. S tím koresponduje správa Synodní rady, která se spíš snaží (marně) předejít odporu, který by použití jiného než kralického překladu mohlo vyvolat.

3) Zjevně ani neexistovalo žádné omezení na kralickou, jen se prostě předpokládalo, jako obyčej, který nový překlad naředil.

Myslím, že kazatelé smějí bez obav využít bohatství překladů, které tak malý národ, jako český, má, a konečně se zbavit fixací na konkrétní překlady. 3)