"Luteráni, kteří by chtěli přejít do katolické církve, a přitom si zachovat své tradice a obyčeje" - to je paradox jak Brno. Zásada sola scriptura, tedy maximální oproštění od tradic a obyčejů ve prospěch Písma, to jsou ty "tradice a obyčeje"? Nebo jde o tvar kolárku a používání trošku jiného typu liturgického oděvu? Případně o celibát?

Jestli je to tak, že luteráni pročistili Písmem tradice v 16. stol. a potom už je nechali bujet volně (i Písmu navzdory), pak má žádost o návrat logiku. A dost možná by to byl i krok ve směru "sola scriptura". Ale přece doufám, že luteři svým tradicím pouštějí žilou trošku častěji.

Víc by se mi líbilo, kdyby katolíci luteránům uznali tzv. apoštolskou posloupnost ve svěcení biskupů a uznali tedy jejich bohoslužby a svátosti za platné i pro katolíky (pokud to již neučinili - nemám o tom informace). Případně kdyby "dosvětili" jejich biskupy, aby tato posloupnost nastala a nadále nebyla zbytečně přerušována.