To Pavel: Ale dyť jo, porád! :) :)

Asi jsem to přehnal v důrazu na téma, které mě osobně zajímá. Omlouvám se. To je ten můj "evangelikální původ a helvétská tvrdohlavost". :) :)

Máte pravdu v tom, že křesťanská teologie bez křesťanské zbožnosti - či spíše kristocentricky orientovaná teologie bez osobního pokání a osobní víry v Ježíše Krista - je "na ho!no" (jadrnou moravštinou řečeno). A je jedno, jestli se taková "jalová teologie" vyskytuje v řadách katolických či protestantských.

Nicméně bych rád také dodal, že v Helvétském vyznání (r. 1566) se píše toto:

"…Stejně tak Pavel po pěkném rozvinutí myšlenek nakonec dodává (Ř 10,17): Tedy víra ze slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží. Uznáváme přitom, že Bůh i bez této zevní služby může osvítit lidi, které chce a kdy chce; to je v jeho moci. My však mluvíme o obvyklém způsobu, jak vyučovat lidi, který nám Bůh uložil jak příkazem tak příkladem."

Tedy Bůh je mocen působit na člověka i bez přímého slyšení Jeho slova (které nám bylo zjeveno v Kristu Ježíši skrze slova svatých proroků a apoštolů). Novým Zákonem i reformací je nám však ukazován "způsob obvyklý" - "…který nám Bůh uložil jak příkazem tak příkladem".

Tolik moje předvelikonoční komentáře k tématu "lidová zbožnost a Evangelium". Díky za trpělivost. :)