Ač nerad, přece se jen připojím do této mailové diskuze. Ještě mne pořád překvapuje, že diskutujeme v církvi tak trochu konfrontačním způsobem. Něco nebo nějaký detail nás zaujme, a tak v zápalu „spravedlivého“ boje „jim to nandáme.“ Nevím, je to ještě dialog nebo prosazování subjektivního pohledu? Malinko jsem se zúčastnil procesu, který probíhá v ústřední církevní kanceláři. Mohu všechny ujistit, že se jedná o koncepční práci, ze které se jen těžce vytrhuje jedna dílčí věc. Na druhou stranu rozumím, že členy církve zajímají další kroky, které by měly následovat po zjištěných nedostatcích. Mohu Vás ujistit, že synod, což je zajisté reprezentant církve, zadal mnohé úkoly synodní radě, potažmo ÚCK. Materiál, který byl synodní radou připraven pro toto zasedání synodu je obsáhlý a odpovídá na mnohé dotazy. Vše je proces (pokud má být kvalitní, musí být koncepční), a žel neexistuje jakési mávnutí kouzelného proutku a hned se vše změní. Jsem přesvědčen, že mnohé odpovědi na Vaše otázky jsou zodpovězené v těchto materiálech. Prosím, zkusme si to vše pročíst a pak diskutujeme. A snad jen poznámka, je jednoduché shodit práci někoho, hlavně když o tom nebo o něm toho moc nevíme. Dost dlouho žiji v této církvi, kterou mám rád a hlavně jsem přesvědčen, že tady opravdu nejsou ti nejneschopnější a nejhloupější. A vůbec si nemyslí, že pan F. Straka je geniální (naštěstí). Ale vím, že pracuje opravdu s velkým nasazením a se zájmem najít dobrou cestu, což logicky nejde zvládnout za 14 dní. A závěrem snad subjektivní poznámka – pokud sestra vedoucí tajemnice nabízí osobní setkání a vysvětlení problému, až tak v tom nevidím „zametání…..“ Antonín Plachý