Milá sestro farářko,

už jsem se nechtěl k tomu vyjadřovat. Myslím, že bratr Bartušek popsal věci dost přesně a ten, kdo to s církví myslí upřímně ví, že je na čase jednat.

Nemohu si ale vysvětlit, jak jde dohromady to, co se stalo na SR s tím, že občas naletíme nějakému "chudákovi". Párkrát se mi to stalo ale:

1) Našel jsem si způsob, jak potřebnost potřebných filtrovat.

2) Nikdy jsem nepřišel o svěřené peníze, pouze o své vlastní.

3) Pomáhání hladovým a zaměstnávání na vysoké zodpovědné funkci, to se opravdu rovnat nedá. Výběrové řízení ani konkuz na žebráka, to se přece na rozdíl od hlavního ekonoma normálně nedělá.

Bratr Bartušek myslím přesně ukázal, že SR měla jednat už dávno, špatných zkušeností již měla dostatek. Pokud jde o jednání jím zmíněného předsedy synodu, to už zůstává rozum stát, že mu něco takového mohlo projít. Věřící přece nemůže ztratit smysl pro posuzování toho, zda se jednalo správně či špatně.

S těmi, kdo nesou zodpovědnost, se v žádném případě nesolidarizuji, neboť se chovali lehkomyslně a vysmáli se tím všem dárcům. Nechci ani na to přispívat. Hlavně si však žádnou zodpovědnost nepřipouštějí, jen chtějí, abychom uvěřili v nějkou čarodějnou protřelost onoho Prokopa. Při dodržení stndardních postupů by mu ani falešný výpis nepomohl, jediným telefonátem lze pravost ověřit.

Jsem bratru Bartuškovi za jeho statečné, poctivé a poučené vystoupení vděčný. Slušnost, sestro farářko, nemá nic společného s růžovými brýlemi. S neschopností nazývat věci pravými jmény.