Jasně, to zneužívání moci, to je Babiš a Zeman. Hrrrr na ně. O zneužívání moci Babiše a Zemana je daleko vděčnější a nevinnější se bavit než o zneužívání moci ve firmě, v církvi, v rodině, ve škole, v mém oblíbeném médiu, prostě v našem okolí. O zneužívání moci mém, tvém, našeho obávaného šéfa, našeho rodiče. Babiš a Zeman představují sympatičtější téma. Jejich rypáky jsou všem na očích, spílají jim tisíce a statisíce, nejsme v tom sami, zároveň nám za naši kritiku Babiš se Zemanem nic neřeknou a pro nás si nepřijdou. No nekupte to. Takto vymezování se proti Babišovi a Zemanovi plní podobnou duchovní roli jako kajícnost za utrpení vzdálených Ujgurů a amerických indiánů a kajícnost za německý nacismus před osmdesáti lety. Mluvíme o tom, abychom nemuseli mluvit o sobě samých.