O služebnících církve.

Vyznání a základní texty > Konfesí bratrská > O služebnících církve.

(Devátý artikul)
1. Deváté, učí znáti služebníky církve svaté v stupních jejich rozdílných, a nejprvé, že oni jsou zborů svatých přední oudové, držící náměstenství Kristovo: Ty kdož slyší, Krista slyší; kdo zamítá, Krista i Otce jeho nebeského zamítá1). Neb jim přisluhování slova i svátostí zřízeně svěřeno jest.
2. Potom učí, že zprávcové církve nemají sami od sebe běžeti, ale mají býti řádně ustanovováni podle příkladu a naučení Páně i apoštolského. A to tak, aby k ouřadům těm byli vybíráni a povoláváni z lidu věrného, Bohu poddaného, muži takoví, kteřížby mocní a silní u víře byli, bázeň Boží i dary k tomu přisluhování potřebné měli, také i obcování ctné a život příkladný vedli. A ti aby v tom i zkušeni byli, potom od starších skrze modlitbu, s postem a rukou vzkládáním potvrzení na to přijali. A o tom dí apoštol:2) Všeliký biskup z lidí (totiž věřících) vzat bývá. A Timoteovi naučení dává, řka:3) Což si slýchal odemne před mnohými svědky, svěřujž to lidem věrným, kteřížby způsobní byli i jiné učiti.
3. O takových pak kněžích aneb služebnících, i o vyvolování neb ustavování jich, kterak by se díti mělo, apoštol k Timoteovi4) a k Týtovi5) široce a světle vypisuje. Protož u nás nedopouští se žádnému kněžského ouřadu trvati, ani komu služebnostmi Pána Krista přisluhovati, leč kdožby tím řádem podle Zákona Božího k tomu přišel, povolán a ustanoven byl. Jakož se to i z starých kánonů církve světle znáti dává. A svatý Cyprian způsob toho také vypisuje: Z té příčiny služebníci nižších stupňů, zvláště jahenského, při starších našich za drahné časy chováni, cvičeni a zkušováni, příkladem první církve, ano samého Krista Pána bývají, kterýž učedlníky tři léta při sobě choval, což potom i apoštolé činívali , aby z nich potom k vyšším stupňům bráni a řízeni byli muži pobožní, osvícení, svědectví hodnosti od lidu obecného i starších svých mající.
4. Při tom také učí, že povinnost ouřadu jejich, k němuž tak zřízeně postaveni jsou, tato jest: aby péči dobrovolnou o spasení duší lidských sobě svěřených měli, jim slovem Božím a svátostmi podle úmyslu a ustavení Pána Krista přisluhovali, ve všem dobrém jim ku příkladu byli, za ně se Pánu Bohu modlili, z hříchů a bludů je vyvodili, vůli Boží z Písem Svatých skrze pilné čítání a přemyšlování v nich vyhledávali. Jakož ke všemu tomu apoštolé svatí napomínají. Sv. Petr takto řka:6) Paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je ne bezděk, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale z milosti. A svatý Pavel k Timoteovi, zprávci a biskupu, dí těmito slovy:7) Ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný Kristův služebník. Opět dí:8) Buď příkladem věrných v řeči, v obcování, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě. Dokadž k tobě nepřijdu, budiž pilen čítání a napomínaní i učení. Nezanedbávej daru, kterýž jest v tobě, jenžť jest dán skrze proroctví, se vzkládáním rukou kněžských. O tom přemyšluj, v tom buď (ustavičně), aby prospěch tvůj zjevný byl všechněm. Budiž sebe pilen i učení, a v tom trvej. Nebo to čině i samého spasíš, i ty, kteříž tebe poslouchají.
5. Dále učí, že takoví kněží mají zdravé učení od Pána Krista, apoštolů jeho, a tak z Písem Svatých vzaté a jednomyslně jedním duchem kázati, podle naučení svatého Pavla, řkoucího:9) Mějž jistý příklad zdravých řečí, kteréž si slýchal odemne, u víře a v lásce, kteráž jest v Kristu Ježíši. Item:10) Ale ty zůstávej v tom, čemužs se naučil, a cožť jest svěřeno, věda, od kohos se naučil: a že hned od dětinství Sv. Písma znáš, kteráž tě mohou umělého učiniti k spasení skrze víru, kteráž jest v Kristu Ježíši. A jinde dí:11) Viziž, aby přikázal některým jiného učení neučiti. A toť jest vlastně ta pravá apoštolská posloupnost a všelikého vážení hodná církve starožitnost, kteráž ne na místě neb osobách, ale na čistém, z Písem Svatých vlastně vzatém učení záleží. Kteroužto, jakož proroci, tak i apoštolé Páně pobožně se chlubívali, říkajíce: Ústa Hospodinova mluvila12). Item: Toto Hospodin13). A přikázal nám Kristus kázati lidu14). Tak i do dnešního dne týchž šlepějí apoštolských následující a Plsem Svatých se přidržící služebníci církve pobožně se chlubiti mohou. Kteréžto takové pravé posloupnosti kdežby nebylo, osobná posloupnost nic neváží, nýbrž podle řeči svatého Jana:15) Každý, kdož přestupuje a nezůstává v učení Kristova, nemá Boha. Kdož zůstává v učení Kristovu, tenť i Otce i Syna má. Přicháziliť kdo k vám a tohoto učení nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte; nebo kdož takového pozdravuje, obcuje skutkům jeho zlým. Nápodobně i učitelé staří církve o tom zapsali; a mezi nimi sv. Jeronym píše takto: Ne ti jsou synové svatých, kteříž místa jejich drží, ale ti, kteříž skutky jejich činí. A sv. Ambrož: Dědicové Petra sv. nejsou, kteří víry sv. Petra nemají. Též Tertullian: Ne víra podle osob, ale osoby podle víry mají býti prubovány.
6. Také obzvláštně tomu učí, že zprávcové duchovní aneb kněží nemají mocí světa a bezděčně, sami ani skrze jiné, k víře připuzovati, ani nad věrou a nad lidem Božím panovati, podle učení Páně i apoštolského. Nebo Pán apoštolům, anobrž všeehněm věrným a pravým poslům svým pověděl:16) Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, panují nad nimi; ne tak bude mezi vámi, ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž váš služebník; a kdožbykoli mezi vámi chtěl býti první, budiž služebník váš. Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil, a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé. A svatý Petr napsal:17) Ani jako panujíce nad lidem Páně, ale jako příkladem jsouce stádu. A svatý Pavel dí:18) Ne jakobychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší. Odpůrce pak a protivníky, že mají trpělivě snášeti a je skrze zdravé učení napravovati i přemáhati Písmy Svatými. Apoštol o tom zjevně a světle poroučí19).
7. Z kteréžto příčiny učí, aby zprávcové neb kněží pro pilnější učení Písmům Svatým, a volnější zborům Páně sloužení; (pokud nejvýš možné) byli prázdni zaměstnání a zápletků světských, poněvadž Bohu rytěřují20).
8. Také učí, že všecken lid má takovým řádným, pobožným a věrným zprávcům s milostí dobrovolně poddán býti, jich dověrně poslouchati, jimi se při spasení zpravovati, je v slušné poctivosti míti, i všelikou povinnost svatými Písmy vyměřenou k nim zachovávati, podle naučení Pána Krista, kterýž takto mluviti ráčí:21) Kdo vás přijímá, mneť přijímá; a kdož vás siyší, mne slyší. A apoštol dí:22) Povolni buďte zprávcům vašim a poslušni buďte jich; oniť zajisté bdějí nad dušemi vašimi, jako ti, kteříž počet mají vydati. Item:23) Předložení, kteříž dobře zpravují, dvojí cti hodni jmíni buďte; zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení.
9. Přitom učí, že mají slušným vychováním a potřebami časnými opatrováni býti, podle naučení svatého Pavla, řkoucího:24) Takť jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli.
10. Pro uvarování pak života marného, zahálevého a tak sodomského, též pro dobrý příklad jiným, a aby se naučili srozumívati těžkostem a bídám lidským, i uměli jim milostivi býti25), učí i tomu, aby ti, kteřížby mohli, zvláště kteřížby veliké práce při lidu ještě nevedli, sami sobě rukama svýma živnosti dobývali, proto, aby k obtížení církvi nebyli, a tudy i zahalečům marným místa nedávali, následujíce v tom svatého Pavla26), a pamatujíce na slova Pána Ježíše, řkoucího:27) Blahoslaveněji jest dáti, nežli bráti.
11. Také učí, jestližeby kterýkoli zprávce v bludy aneb v hříchy jaké upadl, aneb při ouřadu byl nedbanlivý, že má býti napravován skrze řád kázně. A nechtělliby pokání činiti a naraviti, tedy aby byl vyloučen, předně od ouřadu a práce přisluhování, potom i od spolku církve neb zboru a od požívání spasení, jako služebník neužitečný28) a oud pohoršující29), ratolest uschlá30) a sůl zmařená31), o níž Pán praví, že se k ničemuž nehodí. Tak učil i svatý Pavel řka:32) Ty, kteříž hřeší, přede všemi tresci, aby i jiní bázeň měli.
12. Lid pak učí, aby se k takovým učitelům a kněžím bludným, neb také i hříšným, nekajícím, řádem církve vyloučeným tak zachovávali, jakž Písma Svatá ukazují. Nejprvé i Kristus dí:33) Pilně se varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám r rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví; po ovocích jejich poznáte je. A svatý Pavel dí:34) Prosímť pak vás, bratří, abyste šetřili těch, kteříž různice a pohoršení činí, na odpor učení tomu, kterémuž ste vy se naučili, a varujte se jich. Nebo takoví Pánu našemu Ježíši Kristu neslouží, ale svému břichu.


1) Mt 10,40; L 10,16; J 13,20; 1Kor 4,1.
2) Žd 5,1.
3) 2Tm 2,2.
4) 1Tm 3,1n.
5) Tit 1,6-7.
6) 1Pt 5,2.
7) 2Tm 4,5.
8) 1Tm 4,12-14.
9) 2Tm 1,13.
10) 2Tm 3,14.
11) 1Tm 1,3.
12) Iz 1,20; 40,5; 58,14; Ez 3,17.
13) Iz 31,4; 50,1; 66,1; Jr 2,2; 19,1; Ez 5,7.
14) Sk 10,42.
15) 2J 9,10.11.
16) Mt 20,25.
17) 1Pt 5,3.
18) 2Kor 1,24.
19) 2Tm 2,25; Tt 3,9.10.
20) 1Kor 9,25; 2Tm 2,4.5.
21) Mt 10,40; L 10,16.
22) Žd 13,17.
23) 1Tm 5,17.
24) 1Kor 9,14; Mt 10,10; L 10,7; Ř 15,27; 1Tm 5,18.
25) Ž 73,5.
26) 1Kor 9,12.18; 2Kor 4,8.9; 6,5; 1Te 2,9; 2Te 3,8.9; Sk 18,3; 20,34.
27) Sk 20,35.
28) Mt 25,26.
29) Mt 18,8.
30) J 15,6.
31) Mt 5,13.
32) 1Tm 5,20.
33) Mt 7,15; 1J 4,1.
34) Dt 13,3; Jr 23,16.