(Osmnáctý artikul)

1. Osmnácté učí o pravých postech křesřanských, že jsou zevnitřní skutek víry, v příčinách a potřebách zvláštních do času dobrovolně zvolený, kterýž záleží v trápení těla, zdržováním se do jistého času od všelijakých věcí tělu pohodlných (a zvláště od pokrmů a nápojů). A tak jest ponižování se před Pánem Bohem, s vykonáváním modliteb vroucích a almužen svatých.

2. A ti postové že mezi křesťany mají držáni a zachováváni býti podle možnosti, příčin a potřeb, všech spolu¹⁾, i jednoho každého obzvláštně²⁾, kteréhokoli času, bez pokrytství a falešného náboženství³⁾. Jakož o tom dí svatý Pavel:⁴⁾ Ve všem stavějíce se, jakožto Boží slnžebníci, v bděních, v postech atd. A Pán dí:⁵⁾ Tehdyť se budou postiti. Opět řekl apoštol:⁶⁾ Abyste se (prý) uprázdnili ku postu a k modlitbě.

3. Také učí, že půst nezáleží na rozdíle pokrmů, ale jakž na zdržování se do času od všelikého jídla a pití, tak na skrovném a středmém toho obého užívání; anobrž předně na tom, jak neb proč, a jakým úmyslem neb duchem to kdo činí.

4. Jakýmby pak věrní úmyslem neb jakým spůsobem měli se užitečně a Bohu líbezně postiti, a jakého se postu vystříhati, o tom tak smyslí i učí, jakž proroci⁷⁾ psali, i sám Kristus Pán naučení zjevně dává v svém kázaní.

5. Též co se dotýče pokrmů, vyučují, že se každý zpraviti má učením Pána Krista, kterýž svolav k sobě zástupy řekl jim:⁸⁾ Slyšte a rozumějte; ne to, což v ústa vchází, poškvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poškvrňuje člověka, t. j. hříšného činí. Též i učením apoštolským, kteréž takto zní:⁹⁾ Vímť a ujištěn jsem v Pánu Ježíši, že nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuž nečisté jest; ale býváliť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Nepřivozujž k zahynutí pokrmem svým toho, za kteréhož jest Kristus umřel; nebudiž v porouhání dáno dobré vaše. Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spraredlnost a pokoj a radost v Duchu svatém. Jsouť ovšem při tom svobodni křesťané, avšak pokudžby mdlým bratřím k urážce nebyli. Protož dokládaje apoštol dí:¹⁰⁾ Všecko zajlsté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením. A jinde praví:¹¹⁾ Nečiníť pak nás pokrm vzácných Bohu. Nebo budemeli jísti, nic tím lepší nebudeme; a nebudemeli jísti, nic horší nebudeme.