O katechismu.

Vyznání a základní texty > Konfesí bratrská > O katechismu.

(Druhý artikul)
1. Zatím učí katechismu, totiž tomu jednomyslnému křesťanskému, starodávnímu, vší církvi svaté obecnému, sumovnímu a z Svatých Písem vzatému učení; a ten že jest jádro a klíč všech těch Písem Svatých. Toho pak katechismu částky tyto jsou: 1. Deset Božích přikázání1). 2. Víra obecná křesťanská apoštolská, ve dvanácti artikulích shromážděná, od Nycenského i jiných obecných koncilií neb sněmů církve, i od Athanasia obšírně vysvětlená. 3. Modlitba od Pána Krista vydaná2) 4. Smysl pravý o služebnostech Páně, jenž jsou slovo Boží, klíčové Kristovi a svátosti od Krista ustavené.
2. Tento katechismus, již řečeného tak plného a obecného křesťanského učení a umění, naši kazatelé za jistou formu aneb pravidlo svého učení a všech kázaní i psaní mají, péči o to věrnou vedouce, i všecku práci vynakládajíce, aby plnou pravdu toho počátečního a pořádného učení celého katechismu v křesťanská srdce uvodili a ji v smyslu i životu posluchačů plně štípili. A to tak3) nejprvé, aby všickni to znali, že ku poslušenství Zákona Božího, vnitř i zevnitř, bez výminky všickni zavázáni jsou, aby přikázaní jeho svatá srdcem (poněvadž Zákon4) duchovní jest) i skutkem plniti usilovali, milujíce Pána Boha nade všecko5) a bližního jako sami sebe6). Druhé, aby artikule víry obecné křestanské apoštolské nejen uměli, ale také srdcem právě drželi, i všemu tomu, což se v nich zdržuje, cele věříce ústy svými vyznávali7) a skutky neb životem pobožným, jakž na křesťany sluší, toho potvrzovali8). Pročež také i v kázaních svých smysl zdravý a tajemství k spasení potřebná, v té víře i v každém článku obzvláštně se zdržující, předkládají a jako otvírají, Písmy Svatými potvrzují a z týchž Písem Svatých šíře neb kratčeji vysvětlují. A to jiní pořádkem od apoštolů svatých ukázaným, netoliko lidi věku dospělého tak vyučujíce, ale i malé dítky, aby tomu učení hned od mladosti zvykaly9) a pravého náboženství křesťanského nabývaly. Tou příčinou i obzvláštní zbory s nimi, k takovému v katechismu jich cvičení, mívají, rodiče i kmotry k tomu přidržují a napomínají, aby i oni dítky své snažně tomu vyučovali10) a tak je v cvičení a v kázni Páně vychovávali, za ně i za všecky křesťanské dítky Pánu Bohu často modlitby činíce. A zvláště pak i lidi počáteční11), prvé nežli k užívání stolu Večeře Páně zřízeně právo dané mívají, témuž katechismu pilně učí, a tím ku pokání svatému, k víře a k pravdě její službu jim činí. Potom i všecky jiné, aby uměním Božím aaplněni jsouce, všickni podle povolání svých stavů a řádů pobožně a svatě živi byli, jméno Boží a učení svaté ozdobujíce. Třetí, vyučují v témž katechismu, aby uměli jedinému samému a pravému Bohu12) důvěrně ve jménu samého13) Pána našeho Ježíše Krista se modliti: a to netoliko sami za sebe14), ale i za všecku obec křesťanskou po všech zemích, za všecky správce její duchovní, i za všecky v moci, a v správě světa od Boha postavené15): a tak za všecky vrchnosti, počna od nejvyšší, císaře, krále, pána, se všemi dědici a radami i poddanými Vaší královské milosti: žádajíce, aby Pán Bůh Vaší Král. Milosti i Jeho Velebnosti Císařské dlouhé a ve všem dobrém šťastné kralování a panování dáti ráčil, i také milostivé a laskavé srdce ke všechněm upřímým, povolným a Vaší Král. Milosti pokorně poddaným služebníkům, i k opravdovým milovníkům a ctitelům Boha v Božství jediném16) a v osobách trojího17), na věky požehnaného18). A sumou, učí opravdově se modliti za všecky lidi, za přátely i za nepřátely, tak jakž naučení Pána Krista19) i apoštolská ukazují, ano i příkladové církve svaté prvotní. A tou také příčinou lidi do shromáždění křestanských pilně choditi učí, v nich k snažným, horlivým a vroucím modlitbám napomínají i probuzují. Čtvrté, učí i pravému a vlastnímu smyslu o služebnostech Kristových, totiž, o slovu Božím, o moci klíčů Kristových, o svátostech. Jakžto i v této konfessí pořád pod vlastními tituli, z víry své počet činíce, vysvětlují.
3. Coby pak koli tomuto obecnémy křesťanskému katechismu tohoto učení na odpor bylo, to vše zamítají, a skutečně jistými důvody Písem Svatých, pokudž Pán Bůh propujčovati ráčí, kážíce, lidi od toho vystříhají.


1) Ex 20,1; Dt 5,6
2) Mt 6,9; Lk 11,2
3) Ř 3,19; 13,9; Gal 2,22
4) Ř 7,14
5) Dt 6,5
6) Lv 19,18; Mk 12,19; Lk 10,27
7) Sk 24,14; Ř 10,10; Jk 2,14
8) Tit 2,11; 3,8
9) Ž 34,12; 78,5
10) Ž 78,5; Ef 6,4; Kol 3,2
11) Sk 8,27n; Tit 2,12; 1Pt 2,12
12) Dt 6,13; Mt 4,10
13) J 14,13.16.23.26.
14) Fp 4,6; 1Tm 2,1n; Ef 6,18n 2Te 3,1n
15) 1Tm 2,2
16) Dt 4,35.39; 6,4; 32,39; Gal 3,20; 1Tm 2,5
17) Mt 28,19
18) Lk 1,68; 2Kor 11,31; Ef 1,3
19) Mt 5,44; Ř 12,14; Sk 7,60; 1Kor 4,13