1. Mne zajmi, Pane můj, pak volný ihned jsem, mne donuť, svůj bych schoval meč, a budu vítězem. Já klesám ve vřavě, když sám jsem svoje stráž; ty uvězni mne v loktech svých, pak silná je má páž.
2. Mé srdce slabé je, než nalezne je Pán, mé srdce nezná jistoty, jím zmítá divý van; je zcela bez moci, než ty je spoutáš sám; ó zotroč srdce láskou svou, pak znikne smrti tmám.
3. Má síla umdlévá, než k službě dospěje, v mé síle oheň neplane, dech jarní nevěje. Má síla pronikne, jen tebou protčena, má korouhev jen silou tvou v boj bude nesena.
4. Má vůle není mou, než tvojí stane se. I kdyby trůnu dosáhla, jím vánek otřese. V té vřavě získá si opory jediné, když v tobě život nalezne a v tobě spočine.
