Téma: Náboženství budoucnosti - III. díl

Od: Anonym: Jiří Deštenský---.karneval.cz )
Kdy: 29. 05. 2008 16:19
Předmět: Náboženství budoucnosti - III. díl

Navigace: link | přehled | fórum
Díl III. - Věda a rozum versus víra? Nikoliv!
V prvních dvou dílech našeho seriálu jsme otevřeli problematiku vzniku nového univerzálního nedogmatického náboženství budoucnosti. Bylo konstatováno, že tradiční náboženské systémy prožívají v současném věku svojí nezvratitelnou agónii, ovšem vznikající vakuum je naplňováno snahami o nové duchovní nazírání zbavené všech náboženských předsudků a dogmat, které bude společné všem lidem na této planetě. Naznačili jsme, že rozum a věda bude v novém náboženství budoucnosti hrát významnou roli a právě tomuto aspektu se chceme věnovat v dnešním pokračování.
Dr. Ladislav Štolfa ve svém spise „Za novým náboženstvím“ napsal: „Náboženství budoucnosti bude pracovat převážně v takových oborech, kam samotná věda nemůže vkročit, aniž by se zpronevěřila svému základnímu principu zkoumat jedině ty věci, jež jsou přístupny smyslům, a bude povznášeti lidstvo v těch směrech, kde nedostačuje ani jakékoli umění. Pravé náboženství budoucnosti má v úctě vědu a upřímný učenec má plné právo se tišiti a povznášeti pravým náboženstvím. Velebný a hluboký pojem Boha se nikterak nepříčí rozumu a jest úplně v souhlase s moderním vědeckým názorem na svět…Věda však vždy musí kontrolovati náboženství, věda musí ostříhati jeho kroků, aby - svedeno zářivými bludičkami - se neocitlo na scestí a nezapadlo do močálů pověry.“
Tato slova můžeme vhodně doplnit citací Masarykových slov o skepsi, které napsal ve svém spisu „V boji o náboženství“ a která dále rozvinul ve sborníku Karla Čapka „Hovory s T.G.Masarykem: „Víra, která může být ověřena argumentem přesvědčení, musí být základem náboženského učení. Čím více rozšiřujeme a prohlubujeme vědeckým poznáním svůj obraz světa a života, tím lépe poznáváme nebo můžeme poznat Boha stvořitele a hybatele. Teologové často - prý v zájmu náboženství - žalují na rozum a moderní skepsi. Neprávem. Skepse není bezbožnost. Skutečným nepřítelem náboženství, pravým bezbožstvím a odpadnutím od Boha je indiference, lhostejnost a cynismus. Indiference a cynismus jsou hrob náboženství a duchovního života vůbec, jsou duchovní smrtí. Mnohý skeptik, ba i ateista, má více náboženství než takový nábožensky vyčichlý církevník. Úkol je pořád: myslit kriticky - a žít zbožně.“
Dalším důležitým rysem nově vytvářeného náboženství je jeho kosmická orientace. Geniální vědec Albert Einstein vyslovil tuto prognózu: „Náboženství budoucnosti bude kosmické náboženství. Překročí osobního Boha a vystříhá se dogmat a teologie. Zahrnujíc v sobě jak oblast přírodní, tak i duchovní, bude založeno na religiózním cítění vyrůstajícím ze zkušenosti a objímajícím všechny věci přírodní i duchovní smysluplnou Jednotu.“
K charakterizaci nově vytvářeného duchovního směru patří i problematika jeho hlásání. Této tematice se budeme věnovat příště.
Otázka pro vlastní úvahy: "Rozum versus víra - ano či ne?