Téma: EKUMÉNA PARADOXNĚ JAKO ROZDĚLOVACÍ FAKTOR KŘESŤANŮ

Od: Anonym: BohemianAnonymus <> ( ---.net.upc.cz )
Kdy: 28. 05. 2008 21:23
Předmět: EKUMÉNA PARADOXNĚ JAKO ROZDĚLOVACÍ FAKTOR KŘESŤANŮ

Navigace: link | přehled | fórum
EKUMÉNA PARADOXNĚ JAKO ROZDĚLOVACÍ FAKTOR KŘESŤANSKÉ OBCE.
V současné době můžeme již docela dobře poznat skutečnost, jak chápání a realizace ekumény paradoxně rozděluje křesťanskou obec. Pro současnou ekuménu je typické masivní odpadání od základních biblických pravd, takže s neobvyklou naléhavostí vyvstává otázka, zda nežijeme již v poslední době, protože vnější světské spojování církví, tedy směrem od Krista, bude mít nutně za následek oddělení od tohoto proudu, totiž VNITŘNÍ ODDĚLENÍ, které je ODDĚLENÍM DUCHOVNÍM, které půjde napříč všemi sbory a církvemi.
První, hlavní proud jde cestou institučního sjednocení církví pod vedením ŘKC, přičemž se moc neohlíží na čistotu biblického učení. Jde o směr, kde je tzv. Tradice povýšena na úroveň Písma sv., tedy lidské výroky a učení jsou kladeny na stejnou úroveň jako výroky Boží. Říkám otevřeně: jde o satanský svod. Tento proud si také klade i politické cíle (např. sjednocování Evropy), kteréžto ambice byly našemu Spasiteli naprosto cizí. A právě z toho důvodu bude mít sjednocená církev v Evropě i POLITICKOU MOC.
Druhý proud, početně naprosto bezvýznamný jde cestou sjednocení s Kristem ve smyslu velekněžské modlitby uvedené v J.17. Lidem tohoto zaměření je zazlíváno, že nemají pochopení pro problémy světa, které jsou globálního charakteru a tudíž z jejich pohledu řešitelné jen náboženským a politickým sjednocením – vždyť jak známo, „v jednotě je síla!“. Tedy opět nic nového pod sluncem. Jedním z mnoha dalších argumentů je i ten, že pouze sjednocené křesťanstvo může efektivně provádět misii. Ale i to je blud-jak známo, i malé církve Kristovy v blízké minulosti prováděly požehnanou misijní práci, např. Bratrská Jednota Ochranovská, která byla první evangelickou církví, která se této práci cele věnovala.
Rád bych přitom upozornil na jeden aspekt: stoupenci institučního sjednocení dle mého poznání vůbec nepočítají s Boží mocí a s mocí modlitby a jsou toho přesvědčení (i když to otevřeně nepřiznávají), že sjednocené lidstvo si své problémy vyřeší samo.
EXISTUJÍ TEDY DVA MODELY CÍRKVÍ:
1) CÍRKEV INSTITUČNĚ SJEDNOCENÁ, CELOSVĚTOVÁ, mající v čele svého nejvyššího hodnostáře. Pojítkem mezi centrem a jednotlivými sbory jsou a budou lidské direktivy (encykliky, cirkuláře, apod.).Taková církev bude hrát významnou politickou roli-bude tedy mít politickou i ekonomickou moc. Proto tato církev, na rozdíl od církve Kristovy je ze světa a tedy se světem vezme svůj konec.
2) CÍRKEV SJEDNOCENÁ S KRISTEM, mající v čele samotného Spasitele. Pojítkem mezi Spasitelem a jednotlivými údy, či sbory je JEHO LÁSKA, JEHO SLOVO. Tato církev, na rozdíl od církve institučně sjednocené, nebude mít žádný politický vliv a moc, neboť Spasitel pokušení světské moci a slávy odolal (Mt.4:8-10; Lk. 4:5-8). Boží Syn tedy nemohl mít na mysli jakékoli instituční sjednocení církví-ani v Písmu sv. nenacházíme jedinou zmínku o tom, že by se tehdy existující křesťanské sbory místní církve měly spojovat ve vyšší organizační celky. Tam, kde je jednota s Kristem, kde je pojítkem mezi věřícími láska Kristova-tam je církev živým organismem a organizace není zapotřebí. Ve Zj. 2, 3 jsou oslovovány místní sbory, nikoli jejich pozemské řídící centrum. Tato církev není z tohoto světa a proto bude světem nenáviděna (J.17:14; J.18:36)-bude upřesněno níže. A protože není ze světa, neusiluje o světské instituční sjednocení, ale jen o sjednocení s Kristem. Ale jen tato církev může očekávat vytržení k Bohu a radostně očekávat druhý příchod Spasitele, který tentokráte přijde v moci a slávě, aby soudil svět a zničil zlo jednou provždy.
Pro vznik poslední doby svědčí:
1) události, které se staly, nebo které již probíhají.
1a) vznik státu Izrael 14. 5. 1948
1b) vznik a průběh návratu Židů z diaspory do zaslíbené země
1c) vznik lokálních válek, jejichž záměrem bylo a dosud je zničení státu Izrael
2) události, které jsou již v dohledu
2a) válka národů severu proti Izraeli se stejným záměrem
2b) totální porážka intervenčních vojsk v Izraeli
Pro minulost a současnost svědčí mj. i tyto texty:
(I). Iz 43 : 5–6 „Neboj se, já budu s tebou. Tvé potomstvo přivedu od východu, shromáždím tě od západu,(6) Severu poručím:“Vydej!“ a jihu: „Nezadržuj!“ Přiveď mé syny zdaleka a mé dcery od končin země,“
(II). Iz. 49 : 12 „Hle, jedni přijdou zdaleka, jiní od severu a jiní od moře a jiní ze země Síňanů.“
(III). Iz. 49:18 „Rozhlédni se kolem a viz: Tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě. Jakože živ jsem já, je výrok Hospodinův, jimi všemi se okrášlíš jako okrasou, ozdobíš se jimi jako nevěsta.“
(IV). Ez 34:13 „Vyvedu je z národů a shromáždím je ze zemí, a přivedu je do jejich země. Budu je pást na izraelských horách, při potocích a na všech sídlištích v zemi.“
(V). Zach. 8:7–8 „Toto praví Hospodin zástupů : Hle, zachráním svůj lid ze země východní i ze země, kde slunce zapadá.(8) Přivedu je a budou bydlit v Jeruzalémě. Budou mým lidem a já jim budu Bohem věrným a spravedlivým.“
(VI). Zach. 8:13 „Jako jste byli zlořečením mezi pronárody, dome judský a dome izraelský, tak budete požehnáním, až vás zachráním. Nebojte se! Jednejte rozhodně.“
Pro blízkou budoucnost svědčí mj. i tyto texty:
(VII). Ez 38:1-7 „I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:(2) Lidský synu, postav se proti Gógovi v zemi Magógu, proti velkoknížeti Mešeku a Túbalu a prorokuj proti němu.(3) Řekni: Toto praví Hospodin: Chystám se na tebe Gógu, velkokníže Mešeku a Túbalu!(4) Odvedu tě, dám ti do čelisti háky a odvleču tebe i celé tvé vojsko, koně i jezdce, všechny dokonale vystrojené, velké shromáždění s pavézami a štíty, všechny kdo vládnou mečem,(5) Peršany, s nimi Kúšany a Pútejce, všechny se štíty a přilbami.(6) Gómera a všechny jeho voje, Bét-togarmu na nejzazším severu a všechny jeho voje, mnoho národů s tebou.(7) Připrav se, ano, buď připraven ty a všechny tvé sbory, které se kolem tebe shromáždily; budeš jejich strážcem“.
(VIII). Ez. 39:1-4 „Ty, lidský synu slyš. Prorokuj proti Gógovi a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe Gógu, velkokníže Mešeku a Túbalu.(2) Obrátím tě, a odvleču tě z nejzazšího severu a přivedu tě na izraelské hory.(3) Ale z levé ruky ti vyrazím luk a z pravé ruky ti vytrhnu šípy.(4) Na izraelských horách padneš ty, všechny tvé voje i národy, které jsou s tebou. Vydám tě za pokrm dravému ptactvu, kdekterému okřídlenci i polní zvěři.“
(IX). Ez. 39:11,12 „Onoho dne se stane, že určím Gógovi místo pro hrob v Izraeli tam v Údolí nájezdníků na východ od moře. To uzavře nájezdníkům cestu. Tam pohřbí Góga i všechen jeho hlučící dav a nazvou je Údolí Gógova hlučícího davu.(12) Po sedm měsíců je bude dům izraelský pohřbívat, aby očistil zemi.“
Ale jaké místo v Bibli má církev, která odstoupila od biblických pravd? Musí zde na zemi existovat až ke dni soudu, neboť platí:
(X). Mt. 13:27-30 „Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‘Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘(28) On jim odpověděl: ‘To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‘Máme jít a plevel vytrhat?‘(29) On však odpoví: ‘Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.(30) Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.‘“
(XI). Mt. 13:36-40 „…Vylož nám to podobenství o plevelu na poli!“.(37) On jim odpověděl: “Rozsévač, který rozsívá dobré semeno, je Syn člověka (38) a pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého; (39) nepřítel, který je nasel, je ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé.(40) Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku.“
Pokusme se nyní existenci a působení odpadlé církve posledních časů vystopovat v Bibli.
Některé biblické texty týkající se církve poslední doby.
(XII). 1.Tm. 4:1,2 „Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami,(2) jsou to pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí.“
(XIII). 2.Tm. 3:1-5 „Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy.(2) Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní,(3) bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému,(4) zrádní, bezhlaví nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha,(5) budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň".
(XIV). 2. Pt. 2:1 „V Božím lidu bývali ovšem i lživí proroci; tak i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil. Tím na sebe uvedou náhlou zhoubu“.
Další texty se již týkají apokalyptické nevěstky.
(XV). Zj. 17:1,2 „…Pojď se mnou, ukáži ti soud nad velikou nevěstkou usazenou nad vodami(2) se kterou se spustili králové světa a vínem jejího smilství se opíjeli obyvatelé země.“
(XVI). Zj. 17:4-6 „Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár plný ohavností a nečistoty svého smilství,(5) na čele měla napsáno jméno-je v něm tajemství: „Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi.“(6) Viděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků…“
(XVII). Zj. 17:9„..Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena sedí a také sedm králů:“
(XVIII). Zj. 17:12 „Deset rohů, které jsi viděl je deset králů, kteří se ještě vlády neujali, ale v jedinou hodinu přijmou královskou moc spolu se šelmou.“
(XIX). Zj. 17:15-18 „A řekl mi: „Vody které jsi viděl, nad nimiž ta nevěstka sedí, to jsou národy, davy, rasy a jazyky.(16) A těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma pojmou nevěstku v nenávist, oberou ji o všechno až do naha a budou rvát její tělo a spálí ji ohněm.(17) Neboť Bůh jim vložil do srdce, aby provedli jeho záměr, řídili se jedním úmyslem a odevzdali šelmě svou královskou moc, dokud se nedokoná, co Bůh řekl.(18) Ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město panující nad králi země.“
(XX). Zj.18:24 „ve tvých zdech tekla krev proroků a svatých a všech zavražděných na zemi.”
NĚKTERÉ TEXTY TÝKAJÍCÚ SE PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVE.
(XXI). Mat.10: 17–20 „Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům, ve svých synagógách vás budou bičovat,(18) budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům.(19) A když vás obžalují, nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit.(20) Nejste to vy, kdo mluvíte, ale mluví ve vás Duch vašeho Otce.“
(XXII). Mat 10:21,22 „ Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život.(22) Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“
POKUS O VÝKLAD TEXTŮ.
1) ad XII …někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami. Odpad od víry se projevuje v dnešní době tím, že Boží spasitelské dílo je znevažováno a obcházeno-mám zde na mysli např. tzv. „mimořádné cesty spásy“, které propaguje ŘKC ve své encyklice „Konstituce o církvi (Lumen gentium)“ z r. 1964, velice rafinované texty encykliky „Nostra aetate“ z r. 1965, aj.
Ústup od biblických pravd bude mít ty nejhorší následky; představitelé nekatolických církví, kteří se s ŘKC tak či onak spojují-např. aktivitami kolem dokumentu „Charta Oecumenica“ budou nejen hrobaři svých církví, které budou ŘKC snadno pohlceny, ale také těmi, kdož připravují apokalyptické hrůzy-viz níže. A s nimi jsou na stejné lodi i ti kazatelé, sboroví a další pracovníci, kteří nekladou invazi bludného učení do svých sborů a církví patřičný odpor. A přitom by tento odpor byl požehnáním nejen pro ně, ale také pro jejich rodiny, sbor i církev. Před časem jsem jednomu církevnímu pracovníkovi na příkaz Ducha tlumočil toto:„Časem budeš postaven před volbu: co je Ti bližší-církevní struktury, nebo Spasitel?“
2) ad XIII …budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Zde mám na mysli veliký rozpor, který nastolil římský biskup při své návštěvě Turecka: na jedné straně vyšel muslimům vstříc tím, že prohlásil, že věříme ve stejného Boha; na straně druhé si ale musel dobře uvědomit, že muslimové Božího Syna neuznávají a Otce od Syna oddělit nelze. Jde o rozpor, jehož vysvětlení Vatikán dosud nepodal-ani se o to nepokusil. Zde ocituji jeden odstavec z práce VZTAH ČLENA SBORU K VEDENÍ SVÉ CÍRKVE. http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=7581
VÝROKY ŘÍMSKÉHO BISKUPA V TURECKU.
Zde se omezím na jeden výrok římského biskupa, který pronesl při této návštěvě: „Ve svých odlišnostech stojíme tváří v tvář víře v jediného Boha;…“
Stručně, Bůh je v obou svatých knihách definován takto:
BIBLE:
1) Hospodin je Bůh Izraele, kterého vyvedl z Egypta.
2) Boží Syn je zakotven v písmech SZ i NZ
3) Trojice je tajemná koexistence tří Božích Osob: Otce, Syna a Ducha sv. v dokonalé jednotě.
KORÁN:
1) Alláh je Bohem Arabů.
2) Alláh nemá Syna
3) Trojice je zde uznávána jen jako nesourodá trojice tvořená Bohem, člověkem Ježíšem (který není uznáván jako Boží Syn), a Marií, Ježíšovou matkou.
Pakliže přes tyto evidentní rozdíly římský biskup při návštěvě Turecka prohlásil, že muslimové a křesťané věří ve stejného Boha, nastávají tyto dvě možnosti:
A) Klame muslimy – předstírá, že přijal muslimský model Boha a přitom se nezřekl Božího Syna, kterého muslimové neuznávají.
NEBO:
B) klame katolíky, potažmo všechny křesťany – předstírá, že se nezřekl Božího Syna a přitom přijal muslimský model Boha, který Božího Syna nemá a neuznává.
Kde je pravda? Kolem Božího Syna a Jeho oběti na kříži vše se točí – tedy Boží Syn je v centru novozákonní zvěsti: bez Božího Syna celý NZ i celé křesťanství padá! Musím zde konstatovat, že výše uvedeným výrokem římského biskupa byla nastolena nejasnost v otázce, která je pro křesťanství nejzásadnější!!!
(konec citátu).
3) ad XV-XIX. Tyto texty se již týkají apokalyptické nevěstky. Nevěstka obecně je žena, která opustila dobré mravy. V přeneseném smyslu je to církev, která opustila Kristovo učení a následkem toho se stala spojencem Satanovým.
O TÉTO NEVĚSTCE VÍME, ŽE:
(1) bude mít vliv na všechny národy, rasy a jazyky, bude panovat nad králi země-tedy nevěstka nebude klasickým státním útvarem, ale svou povahou bude mezinárodní (XIX).
(2) svým falešným učením nakazí vedoucí představitele i lid (XV, XVI).
(3) bude bohatá a žít v přepychu-apoštolské chudobě tedy naprosto vzdálená (XVI).
(4) bude se aktivně podílet na nezákonnostech (XV).
(5) bude masakrovat Ježíšovy svědky (XVI;XX, XXI).
Nebude provádět politický, nýbrž náboženský teror-z toho lze usoudit na náboženskou moc. Ve svém městě bude vraždit proroky a svaté ([b]XX). Dalším důkazem náboženského teroru je také to, že Kristovi svědci budou bičováni v synagógách-tedy náboženských prostorách, jak je zřejmé z textu (XXI). Světská moc se propůjčí k vykonávaní náboženského teroru, jak to již dobře známe z církevních dějin-ale i jí se dostane svědectví o záchraně, jak ním říká tentýž text.
(6) bude mít své centrum; půjde o město ležící na sedmi pahorcích (XVII), duchovně se nazývající Babylón. Babylonem se také podle jednomyslného pojetí starověké církve míní Řím – viz 1 Pt. 5: 13. (Biblický slovník, Adolf Novotný, heslo Řím, str.837).
Ve své výkladu k Zj. 17:9 označuje město sedmi pahorků za pravděpodobný Řím i Dr. Žilka. Zvláštní je také poznámka ke Zj. 17: 9 – 11 uvedená ve slovenském katolickém NZ autora Štefana Porúbčana SJ, vydaného Slovenským ústavem svatého Cyrila a Metoda v Římě, 1981: „Šelma má sedm rohů, tj. sedm kopců pohanského Říma a současně i jeho sedm králů.“ (str. 1042).
Moje vysvětlení: odmítnutím Pána Ježíše Krista jako Božího Syna se Řím na konci věků opět stane pohanským-doslova Babylónem. Kristovi následovníci vůbec nemohou vraždit-neboť náš Mistr přišel proto, abychom měli život, a měli ho v hojnosti (J. 10:10). Jen zloděj přichází, aby kradl, zabíjel a ničil (tamtéž). Naopak, náš Spasitel přišel proto, aby svůj život položil za ovce. (J. 10:11). Když se Jeho učedníci rozhořčili na samařské vesničany, kteří Spasitele nepřijali a měli v úmyslu na ně přivolat oheň s nebe, Spasitel je pokáral:“Nevíte jakého jste ducha.“ A znovu jim připomněl, že nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.( Lk. 9:51-56).
BYLI TEDY TI, KDO VE "BOŽÍM JMÉNU" UPALOVALI, VRAŽDILI, OPRAVDU KRISTOVÝMI NÁSLEDOVNÍKY? PÍSMO PRAVÍ ZCELA JEDNOZNAČNĚ, ŽE NIKOLI!!!
V textu (XX) je zmíněno vraždění celkem dvakrát; „tekla krev proroků a svatých“ (za Nerona), dále „všech zavražděných na zemi.” – což svědčí o globálním náboženském teroru na konci věků, kdy budou křesťané opět v Římě umírat. Opět to nebude principiálně nic nového pod sluncem: dějiny katolické církve obsahují vraždění nejen kacířů-ale i Kristových vyznavačů.
TAK, JAK MĚLI ŽIDÉ SVOJI OSVĚTIM, TAK BUDOU MÍT KRISTOVI NÁSLEDOVNÍCI SVŮJ ŘÍM.
(7) nakonec bude vládnoucí mocí zničena (XIX).
K R I T É R I U M:
Pro složité dění v poslední době bych chtěl čtenářům nabídnout k úvaze jednoduché kritérium, podle něhož by mohli snadno a bez velkých nároků na permanentní akumulaci svých znalostí, posoudit dění v duchovní oblasti, kde se boj mezi dobrem a zlem, mezi světlem a tmou, mezi pravdou a bludem stává stále ostřejší.
Celosvětové církevní události se v poslední době přímo, či nepřímo točí kolem těchto dvou kvalit:
1) čistoty biblického učení
2) Izraele.
Náš poměr k Izraeli by se měl zhruba řídit mj. těmito texty:
1.M. 12:3 „Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země“. (mluví Hospodin k Abramovi).
1M. 27:29 „…kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán“. (mluví Izák k Jákobovi, pozdějšímu Izraelovi).
Ž. 122:6 „Vyprošujte Jeruzalému pokoj: Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují“.
Ž. 129:5 „S hanbou zpět ať táhnou všichni, kteří nenávidí Sijón!"
Ř. 11:1,2 „Chci tím říci, že Bůh zavrhl svůj lid? Naprosto ne! Vždyť i já jsem Izraelec, z potomstva Abrahamova, z pokolení Benjamínova.(2) Bůh nezavrhl svůj lid, který si předem vyhlédl….“
Proto bych toto kritérium formuloval asi takto:
(1) Ten, kdo neuznává Pána Ježíše Krista jako Syna Božího, nemůže být křesťanem.
(2) Ten, kdo prohlašuje, že Spasitel není pro všechny ke spáse nutný, nemůže být křesťanem.
(3) Ten, kdo má negativní, nebo nepřátelský poměr k Izraeli nemůže být křesťanem.
Pro úplnost: spasení Židů obsahuje příspěvek „Jsou Židé věřící v Hospodina vyloučeni ze spásy?“ jehož adresa je níže v části „Doplněk“. Pro duchovní oprávněnost izraelského státu svědčí texty I.-VI. Tyto texty bych doplnil ještě jedním:
Joel 3:2 „Shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody.“
Bůh v tomto textu ohlašuje svůj soud nad pronárody; i když tento soud proběhne v poměrně daleké budoucnosti, pro nás bude rozhodující, co jsme pro Boží lid vykonali až do okamžiku své smrti. Tedy podle čistoty biblického učení a poměru k Izraeli můžeme posoudit, do jaké míry se ŘKC přibližuje ke svému původnímu poslání, nebo se mu naopak vzdaluje a tím se transformuje v apokalyptickou Nevěstku-ale to se týká všech nás!!! Buď budeme na Boží straně-nebo se staneme součástí Nevěstky.
DUCHOVNÍ SÍLA NEMŮŽE ZAUJMOUT K IZRAELI NEUTRÁLNÍ POSTOJ, KTERÝ JE TAK BĚŽNÝ V POLITICE, NEBOŤ DUCHOVNÍ SVĚT JE ČERNOBÍLÝ A JINÉ CESTY NENÍ. BUĎ SE ŘKC POSTAVÍ NA STRANU IZRAELE, NEBO PROTI NĚMU.
DOPLNĚK:
1) Kam kráčíš CB? Otazníky nad dokumentem Charta Oecumenica v diskusi. (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=6688)
2) Kam kráčíš ŘKC? (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=6288)
3) Důsledek jednoho závěru 2. vatikánského koncilu na dějiny světa. (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=6102)
4) Jsou Židé věřící v Hospodina vyloučeni ze spásy? (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=5814)
5) Jsou Židé věřící v Hospodina vyloučeni ze spásy? (http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=1054)
6) Nekonvenční pohled na světový politický systém. (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=5646)
7) Ekuména (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=5643)
8) Ekuména – nekonvenční pohled. (http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=1052)
Na závěr čtyři excelentní práce od bratrů Křesiny a Pastýře:
9) F. L. Křesina: Církev, která je jeho tělo a místní sbor v Písmech Nové Smlouvy. (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=5654)
10) F. L. Křesina: Zpronevěra nauce o církvi a místním sboru (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=5655)
11) Charta Oecumenica: Kritická reflexe se zřetelem ke katolickému dogmatu. (http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=1071)
12) Odpověď na článek ThDr. Pavla Černého Th.D. „Charta Oecumenica v diskusi“. (http://granosalis.cz/modules.php?name=News&;file=article&sid=6718)
BohemianAnonymus