Téma: Velkopáteční úvaha

Od: Uživatel Evangnetu Ondra Glac <>
Kdy: 06. 04. 2012 14:26
Předmět: Velkopáteční úvaha

Navigace: link | přehled | fórum
Toho večera, kdy byl Pán Ježíš zatčen, si velekněz při soudu s ním roztrhl roucho. To znamená: zlomil nad ním hůl, odepsal ho, vyobcoval ho, označil ho za zdroj pohoršení. Veleknězovo rozhodnutí mělo dobré teologické důvody. Ježíš tvrdil, že je Bůh, ale Bůh je jen jeden. Ježíš tvrdil, že je Mesiáš, jenže pocházel z Galileje a ne z Betléma.
Velekněz roztrhl roucho, ale to Ježíšovo zůstalo celé. Který voják ho pak ještě užil? Nevím, ale vím, že Ježíš nás neodepsal, nezlomil nad námi hůl, nevyobcoval nás.
Když Ježíš zemřel, roztrhla se shora dolů chrámová opona. Shora dolů, jako veleknězův šat. Bůh tedy také roztrhl roucho, jenže – tím nezlomil hůl, ale naopak otevřel velesvatyni pro všechny. Velekněz, který nechtěl zprostředkovávat Boží milost (on jediný měl právo vstoupit), ji nemohl uzavřít. Boží milost si cestu našla.
Pán Ježíš nebyl proti církvi, naopak ji založil. A na nás je, abychom netrhali svá roucha – tedy abychom nelámali hůl – ale abychom zpřístupňovali Boží milost a Boží přítomnost.
Jak? Třeba pomocí při Noci kostelů? Nebo zasazením se o to, aby u nás byli laskavě přijímáni staří členové i noví sympatizanti? Bude Boží milost přístupnější, když budou bohoslužby od desíti místo od osmi ráno? Bude Boží přítomnost přístupnější, když budou naše písničky hudebně srozumitelnější dnešní době? Bude víc Boží milosti, když se o ní bude víc kázat, když bude tématem promluv častěji Boží láska než naše nedostatečnost?
Mnozí z nás hledají cesty a překonávají různé překážky. A každá další ruka na této práci je dobrá.