Neřeknu zde nic nového když uvedu, že po druhé světové válce byly v Egyptě nalezeny významné staré písemné památky vrhající zcela nový pohled na rané křesťanství. Tento fakt ale tradiční fundamentální církve jako jsou ŘKC a ČCE neberou vůbec na vědomí. Tyto spisy totiž ukazují jak bylo rané křesťanství různorodé, jak mělo různé proudy s odlišným chápáním nejdůležitějších atributů nového náboženství. To se ovšem nehodilo do krámu nejsilnějšímu proudu, a tak arcibiskup alexandrijský nařídil všechny nežádoucí spisy zničit, jako Koniáš. Ustanovil 27 knih přijatelných - dnešní Nový Zákon. Takže v zastoupení Pána Boha nařídil všem budoucím křesťanům v co a jak mají věřit. Naštěstí jeho řádění unikly některé spisy, které nám dnes vypovídají, že rané křesťanství mělo více tváří a bylo na nejlepší cestě stát se svobodným náboženstvím pro každého. Co z něj později udělala církev je každému známo.

Sedněte si s nějakým trochu vzdělanějším farářem na pivo a přestanete tady ztrácet čas.

Nad čím vzdycháte, milý příteli, nad svojí odpovědí? Naštěstí dnes máme mnohé jiné zdroje poznání, než jen neomylné pány faráře. Pokuste se na problém, který nastiňuji, nahlédnout optikou vědeckých poznatků.

K tomu by vám právě leckterý farář mohl pomoci, když už nejste schopen si věci načíst sám a plácáte tady jen zkratkovité žvásty.

Jasně a proto tým lidí na Evangelické fakultě v Praze už několik let pracuje na vydání překladu těchto textů. Viz tady, tady a tady. (A to nemluvím o edici starozákonních i novozákonních apokryfů, které už předtím vyšly u stejného nakladatelství)

To přece nikdo nepopírá. Navíc křesťanství bylo různorodé i později a je až dodnes.

Tak to už je vyloženě blábol a doporučoval bych, abyste si nejdřív nastudoval nějakou, alespoň základní literaturu (plácnu např. Říčanovy „Dvanáct století církevních dějin“, Patrologii od Lorenza Dattrina - česky 1997, Harnackovy dějiny dogmatu, nebo pokud budete mít opravdu hodně času, pak čtyřdílnou anglickou Patrologii od Quastena).

Žádný jeden zlý arcibiskup se nekonal, ano existoval proces "dogmatizace", kdy postupně na různých synodách církev definovala své učení, ale určitě to byl proces postupný a měl svoje historické důvody.

Tomášek - To přece nikdo nepopírá. Navíc křesťanství bylo různorodé i později a je až dodnes.

Je v tom ale důležitý kvalitativní rozdíl. Zatímco různost raného křesťanství bylo plodem náboženské svobody, pozdější různost, v dobách kdy se etablovala oficiální církev, byla různost plodem mocenských sporů a vzájemné nesnášenlivosti.

Tomášek – Žádný jeden zlý arcibiskup se nekonal, ano existoval proces "dogmatizace", kdy postupně na různých synodách církev definovala své učení, ale určitě to byl proces postupný a měl svoje historické důvody.

A ptáme se – jaké to byly důvody? Odpověď – neustále posilovat své mocenské postavení a potlačovat jakékoli odlišné názory než jaké prosazovala církev, která ve své době představovala jedinou univerzální moc. Jinými slovy potlačení náboženské svobody. Je málo známý boj s herezí? Opravdu se žádný zlý arcibiskup nekonal? A co takový Irenej a jeho snaha potlačit gnosi v rámci církve? Byl to údajně on kdo vybral z mnoha existujících a přijímaných evangelií ta "správná čtyři" a ostatní zavrhl.

Není zde prostor na obšírnější líčení formování církve, jakými prostředky a na jaký úkor se tak dělo. Bylo by asi už trapné donekonečna připomínat jak církev v průběhu dějin zacházela s lidmi kteří smýšleli jinak, po svém, svobodomyslně. Jak potlačovala svobodné poznání. Jak úporně stála (a stojí) na svých dogmatech překonaných a vyvrácených vědou a jen velice ztěžka a neochotně připouštěla změny v obecném nazírání na svět, vesmír… Dodnes se nezbavila pocitu výlučnosti a pocitu vlastnictví té jediné správné pravdy.

Abych se přiznal - já mám ten novozákonní kánon celkem rád. A vystačí mi to na velmi podnětné čtení až do konce… :) :) :)

Ten p. Lachtan je úplně nevzdělaný a všechny odpovědi zahrává jinam.