Ti "chudí v duchu" budou zřejmě hebrejsky "'anawim". O mentální retardaci to asi nebude.
Ohledně 'anawim bych si dovolil 2 citáty, které to nějak upřesní.
Dovolil bych si citovat ze Slovníku biblické teologie od Xaviera León-Dufoura:
"Pravý postoj <<chudých v duchu>>, nástupců starozákonních 'anawim, je neoddělitelný od vědomí vlastní náboženské chudoby, volající po Boží pomoci - na rozdíl od samolibosti farizea, spokojeného vlastní spravedlností a v souladu s pokorou publikána z podobenství v Lukáši 18,9,-14. Tím vším se blíží postoji dětí, kterým podle ježíšových slov patří nebeské království (srovnej
Lukáš 18,15nn;
Matouš 19, 13-24)".
Ještě bych citoval Karla Wojtylu (Meditace při generální audienci 23. 5. 2001):
"V tomto žalmu (
Žalm 149) jsou ti, co se modlí, označeni ještě druhým výrazem: jsou anawim , to je pokorní, chudí" (
Žalm 149,4). Tento výraz se často objevuje v žaltáři a označuje nejen utlačované, nuzné, pronásledované pro spravedlnost, ale i ty, kteří kvůli tomu, že jsou věrni mravním závazkům Úmluvy s Bohem, bývají odsunuti na okraj společnosti těmi, kdo volí násilí, bohatství a zvůli. V tomto světle se chápe, že ona kategorie "chudých" není jen společenskou kategorií nýbrž duchovní volbou. Toto je smysl proslulého prvního blahoslavenství: "Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské kráovství" (
Mt 5,3). Už prorok Sofoniáš se tak obracel k anawim : "Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kdo jednáte podle jeho práva. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu" (
Sof 2,3)."
