Systematické otázky


Odpověď na příspěvek: Re: Prvotní hřích a Kristus (a zlo)

Od: Uživatel Evangnetu Jirka S <>
Kdy: 08. 02. 2016 07:17
Předmět: Re: Prvotní hřích a Kristus (a zlo)

Uživatel Evangnetu Jiří Šamšula napsal(a):
 Asi by to chtělo rozvést, co míní Bible (Pavel) pod pojmem smrt, rozlišit,  zda fyzickou či řekněme "duchovní". A pokud i tu fyzickou (jak si  mysleli i církevní otcové, třeba Augustin), tak prostě zde nemůžeme my lidé  21. století říci nic jiného než to, že fyzická smrt tu byla, jest a bude,  dokud Kristus nepřijde ve slávě. Je přeci absurdní (a to tzv. liberální  theologie po právu zdůraznila) si myslet, že byly v tomto světě časy, kdy  smrti fyzické nebylo (to si snad ale nemyslíte?), dokud nepřišel Adam s  Evou, jejichž hříchem fyzická smrt přišla do světa. Proč tu však je (jako i  zlo), je v posledu tajemství, na něž theologie nikdy nedala a nedá  uspokojivou odpověď (a ani se o to nemá podle mě pokoušet).
K větě, tj… "Proč tu však je (jako i zlo), je v posledu tajemství, na něž theologie nikdy nedala a nedá uspokojivou odpověď (a ani se o to nemá podle mě pokoušet)."….
Na rozdíl od našeho (helenistického) myšlení, je myšlení textů bible myšlením paradoxním. Texty Nového zákona jsou nám sice zachovány či přímo zapsány v řečtině, ale řečtina je vlastně "překladem" hebrejských_aramejských obsahů, myšlení (paradoxního) a kultury judaismu. Napsaly je Židé_židé, tedy jak národností a kulturou tak vírou. To má zásadní důsledky kterými se ale v tomto příspěvku nezabývám. S tímto paradoxní myšlením se i dnes setkáváme v židovských anekdotách , pro nás končí jaksi nelogickým závěrem, nečekanou pointou. Pokud si to akademická teologie konečně neuvědomí, bude se v mnoha případech dál muset odvolávat na "tajemství".
Z perspektivy paradoxního myšlení na otázku, "proč je tu zlo", je odpověď vcelku snadná. Bůh zařídil svět podle SVÉ vůle, svého plánu, ne podle NAŠEHO přání. To by chtělo hodně dlouhou diskusi, ale chci být stručný. A nesmíme zapomínat že stvoření není jednorázový akt "kdysi", ale neustále pokračuje. Svět který by byl ideální z pozice člověka, tedy svět bez "zla", svět nepřetržitě trvajícího štěstí, svět bezbolestné blaženosti, by byl zase paradoxně roven stavu smrti, o které také mluvíte. Vůbec nic a vůbec nikoho bychom nepotřebovali, ale nikoho bychom také nemilovali. Shrnuto do krátké "poučky": Kdyby nebylo na světě "zla" a všechno bylo "v pořádku", neměl by Satan_ďábel u lidí asi příliš mnoho úspěchů, ale Bůh by neměl žádné. Nikdo by ho nepotřeboval, stal by se přebytečným, a to by jistě nebylo v jeho zájmu …. :-)
.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód