Dovolil bych si odpovědět pouze na první větu v textu – "Co je vlastně křest?" Domnívám se, že z hlediska náboženského života jde pouze o mechanický, formální a symbolický akt. Z hlediska moderní a hlavně svobodné duchovní víry, jde o přežitek, o naprosto postradatelný prvek v duchovním životě moderního člověka. Znám mnoho lidí, kteří nejsou členy žádné organizované náboženské společnosti a jsou mnohem náboženštější než někteří pokřtění členové církví. Pokud je mi známo, tak křest znamená, že člověk odkládá starý oděv (život) a obléká nový. Jde tedy o proměnu. Ale o jakou proměnu? Fyzickou asi ne, tak tedy spíš psychickou, duchovní. Podle zkušeností s některými "křesťany" ani o té nelze vždy hovořit. Tak toto také asi nebude to pravé. Snad proměna vztahu Boha k člověku? Bůh by ale měl milovat všechny lidi stejně, ať jsou pokřtěni nebo ne, vždyť všichni lidé jsou jeho dílem, jeho dětmi. K tomu bych se tedy také nepřikláněl. Jak by mohl člověk úkonem křtu změnit názor všemohoucího Boha? Dovolte mi příměr. To je jako by chtěl vrátný ve fabrice radit a korigovat rozhodování ředitele. Žádný šéf si nenechá od svým podřízených, s prominutím, kecat do života. Co zbývá? Napadá mě pouze to, co jsem již uvedl na začátku. Jde o atribut starého a přežitého náboženství, který je pro osobní svobodnou víru naprosto nepotřebný.