Systematické otázky


Odpověď na příspěvek: Re: Slavoj Žižek a křesťanství

Od: Uživatel Evangnetu Tomas Cvrcek <>
Kdy: 30. 11. 2011 06:28
Předmět: Re: Slavoj Žižek a křesťanství

Socialni prava se od tech obcanskych lisi velmi zasadne v tom, ze zatimco obcanska prava jsou vymezena negativne (svoboda od ciziho vmesovani), socialni prava jsou vymezena pozitivne (narok na neco, vetsinou na cizi penize). To je dost podstatnej rozdil. Takova charita ze staniho donuceni pak uz ovsem neni charita. Nebo se fakt nekdo domniva, ze az jednou predstoupi pred tvar Vsemohouciho a bude tazan, co kdy udelal pro ty nejmensi z malickych, ze bude dostacujici odpovedi "platil jsem SZP a hlasoval pro vyssi zdaneni svych (bohatsich) bliznich"? Nevim…
Jezis jednomu bohatymu mladikovi poradil, ze k dokonalosti mu chybi rozdat vsechen majetek. Mladik smuten odesel, nebot ho mel mnoho. Jezis na to rekl, ze pro bohaty je tezky vstoupit do kralovstvi Boziho. Ale nestoji tam, ze na nej poslal bernak. Proste kdyz nedal, tak nedal. Dobrovolnost je dost klicova v celym NZ. Radostneho darce miluje Buh, pise Pavel (2K 9, 7). Ja proste myslim, ze je velmi tezky najit kdekoli v Bibli jakykoli opodstatneni pro statem vynuceny (ci jakkoli jinak vynuceny) prerozdelovani. Proste evangelium nefunguje (a nema se snazit fungovat) krz politickou moc. Tak to ctu ja.
Bohuzel, prakticky kdekoli na svete socialni legislativa nechrani ty, kterym ma udajne pomahat (chude), ale ty, kteri to dohromady zas az tak nepotebujou, ale za to jsou dobre politicky organizovani (napr. statni zamestnanci). Velmi castym dusledkem techto socialnich prav je prerozdelovani od tech chudych (a taky trochu od tech bohatych) k tem zhruba uprostred (velka cast prerozdelovani taky probiha "lateralne", tzn. mezi lidma zhruba srovnatelne prijmove urovne). Tem chudym ty socialni prava vetsinou skodej, a to drasticky, protoze na ne sami nedosahnou, ale musej na ne prispivat tem, co na ne dosahnou. Bohuzel, tech lidi uprostred, ktery z tech socialnich prav maj osobni prospech a jeste navic bastej tu "socialne spravedlivou" retoriku, je vetsina a navic (narozdil od tech chudejch) se politicky angazujou, takze je jen mala sance, ze se vsechnu tuhle nespravedlnost podari kdy odstranit. To je jak snazit se premluvit francouzskou slechtu v roce 1788, at zreformuje francouzskej feudalismus. Marna snaha, kapri si rybnik nevypustej, ze jo… (ostatne, to je jeden z duvodu, proc prakticky zadnej z tech jihoevropskch statu, ktery se dnes potykaj s dluhy vzniklymi z dlouhodobe aplikace tech socialnich prav, neprovedl zatim dohromady zadnou zasadni reformu systemu, kterej tyhle nerovnovahy produkuje: protoze vetsina volicu - ne z rad chudiny, jiz je v kazdy populaci jen kolem 10-15% a jejiz politicka angazovanost/volebni ucast je slaba, nybrz z rad tech odboraru, statnich zamestnancu, duchodcu a dalsi beneficientu - je proste proti).
Ne nadarmo se rika, ze kdo ma rad klobasy a zakony, by nemel bejt u toho, kdyz vznikaj. O socialnim zakonodarstvi to plati prave tak a mohl bych na toto tema dodat mnoho skutecnych historickych prikladu. Z techto a dalsich duvodu proto socialni prava nepovazuju ani v nejmensim za projev nejaky solidarity nebo charity nebo starosti o blizniho. To by byla bezbreha naivita. Jsou spis jen dalsi reinkarnaci davne snahy cloveka zit prostrednictvim politickeho systemu na ukor tech, kteri se nemohou branit (a to jsou vetsinou ty nejchudsi).
Tolik muj prispevek k nadhozenymu tematu.
Tomas C.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód