Trochu s údivem čtu tuhle debatu. A nerad se do ní vměšuji.

Snad byste měl, pane Tefře, zvědět, že bible není pro ČCE papírový papež. To neznamená žádnou bezbřehost a neurčitost, ale nadřazenost principu odpovědnosti ve všem a všude - a také poněkud nemilé zjištění, že hřích není jednotlivý lidský čin, ale stav člověka, se kterým stále má zápasit a hleat čistotu - a přijímat ji.

Manželství je skutečně jen instituce a smlouva, která v různých dobách a prostorech měla různou formu. Ta naše odpovídá představám měšťanské, nebo měšťácké, chcete-li, společnosti 19. století a má své nepopiratelné klady a zápory a vcelku se nám tak trochu, jako mnoho jiných věcí, hroutí. Je tedy představitelná jiná forma svazku mezi mužem a ženou, která postrádá tuto formu právní a přesto bude naplňovat všechny mravní požadavky vztahu - i jeho potřebnou trvalost. Jestliže je ovšem pro někoho instituce manželství, jak byla dosud obvyklá, nutná a potřebná i pro provozování sexu, nejsem ten, kdo by mu tento postoj chtěl a měl relativizovat.

Princip odpovědnosti mi tedy praví, abych více než svou touhu po milované osobě, anebo, abych dal materiál k sebeukáznění, abych více než svou sexuální touhu, měl na zřeteli vždy a všude následky, anebo snad lépe řečeno - budoucnost.

Summou: ČCE žádná povolení a zákazy pro předmanželský sex, míníme-li manželstvím dobu po uzavření sňatku před zákonem, nedává, leč radí k odpovědnému jednání, které si hledí více než vlastních věcí prospěchu druhého a druhých v prostoru i čase.

Nepochybuji o tom, že toto mé vyjádření mnohé pohorší a bude se jim zdát, že jsem instituci manželství znevážil. Těm tedy dopředu říkám - neznevažuji nic, jen se domnívám, že onen princip odpovědnosti musí fungovat i bez představ a zvyků společnosti. TM