Ahoj Petře (Slámo), nemám pocit, že bych se nějak zuřivě klál (ale to je možná dáno nedostatečným odstupem od vlastní osoby), jenom bych stál o to, aby se věci domýšlely do svých důsledků a dotahovalo jejich promítání do života církve jako takové. Jinak se z nás stane spolek pokrytců (pokud jím už dávno nejsme). Taktéž nestojím o to někoho exkomunikovat, není mi to vlastní (pokud bych už někoho vyloučil, tak leda sám sebe :-)). V ČCE to ostatně ani nejde, není se o co opřít, vyznání ČCE nevyznává, pouze se z nich "v poslušnosti a svobodě učí", ve svobodě se ovšem každý naučil něco jiného, tak je potřeba najít nějaké jiné lepidlo jednoty. Věřit tedy můžeme téměř všemu, hlavně když všichni máme černé taláry s bílými tabulkami a platíme včas na Personální fond a Jeronýmovu jednotu.

Co se týče mýtu, já si z fakulty odnesl to, že Bible sice (někdy, často) užívá mýtického jazyka, ale o mýtus v pravém slova smyslu nejde, protože příznakem mýtu je jeho ahistoričnost a cyklické opakování, kdežto Bible stojí na (byť jazykem své doby podaných a interpretovaných) dějinných událostech, na kterých se stáváme účastni prostřednictvím jejich anamnesis (kde nejde o opakování, nýbrž o aktualizaci, zpřítomnění události, která se udála v konkrétním čase). Ale možná jsem na přednáškách špatně poslouchal.

Výlevu (druhého) Petra rozumím jako jakési zkrat(k)ovité střelbě od boku, možná po delší úvaze svoje stanovisko zformuluje jiným způsobem, to je ovšem na něm…