Dlužím Vám odpověď, ale bratři Šamšula a Hoblík to zvládli už za mě. Ani jsem se o empatii nesnažil. Jestli si totiž nastavíte logické podmínky (Vy, nikdo jiný než Vy sám), že Vám z toho vyjde, že buď neuznám jistá empirická fakta (jako že smrt tu byla dávno před člověkem), a pak mohu věřit, vysvětlovat …, a pak to půjde (ale za cenu sebeobelhávání?), nebo je přijmu, tak Vám skutečně nic jiného nezbyde, než být ateistou. Zvlčilá logika s neujasněnými vstupy byla ovšem vždy zdrojem demagogií.

Já vnímám celou významovou šíři biblické symboliky, proto nejsem ve víře závislý na jakýchkoliv kosmogonicko-kosmologických podmínkách. A sama bible mě k tomu nenutí. Svoji symboliku konstruovali její pisatelé ve světě, jak mu rozuměli. Já už ho vidím jinak, ale víra je stále táž. Ano, nestačí jen překopírovat bývalou symboliku do dneška, musíme si dát hodně práce s tím, abychom to dnešnímu člověku vysvětlili, ale jen tehdy, je-li to také naše osobní vyznání. Jde ovšem o interpretaci, v žádném případě o "retušování". To se také dělá, ale to už radši ten kreacionalismus. Měřítkem pravdivosti ovšem není jednoduchost intepretace.