Systematické otázky


Odpověď na příspěvek: Re: Duch Svatý

Od: Uživatel Evangnetu Jakub Dvořák <>
Kdy: 16. 10. 2009 22:09
Předmět: Re: Duch Svatý

Že mluvíte, bratře o hrdosti. Obávám se, že té se nám naopak nedostává. Spíš se setkávám s uťápnutostí, což zase není pokora. Měl jste zřejmě na mysli pýchu. Mezi obojím však lze vidět rozdíl. Vždyť ve víře a v Duchu Svatém je možné být i hrdý a chlubit se, aniž by to popíralo pokoru před Bohem i lidmi (Ř 5,1-11; Fp 3,3).
Ale poslední dobou není vidět ani tu starou "dobrou" pýchu, spíš poraženectví. Ani to není v pořádku, má-li dokonalá láska strach zahánět.
Skutečný problém bych viděl jinde. Někdo je hrdý, někdo pyšný, někdo neví, kudy kam, jiný je pokorný a další se topí v mindrácích, za sebe i za církev. Ještě hůř, je-li někdo hrdý na sebe a pohrdá církví. Ale skutečný problém bych viděl v tom, že "vůle Boží" jako řídící argument neplatí. Můžeme se hádat o její obsah, ale my o ní nemluvíme vůbec; ptáme se na ni? Na všech úrovních padají a jako použitelné jsou brány jen argumenty technologické a pragmatické. Kdo operuje theologickými hledisky, je obviňován z utopie; je tedy Bůh utopií a tak i jeho vůle?
Nestaral bych se o intenzitu víry, ale o její reálné důsledky. Kam nás nasměrovala a žijeme z ní doopravdy, tedy i při řešení církevněsborově-politických záležitostí? Ale i těch nejsoukromějších? Sem myslím cílí i narážka Jiřího Hoblíka na rozpory v hezkých řečech z kázání a skutečného života: v kázání jsme spaseni bez svých zásluh, fakticky ale kdo nezamachruje, ten pro církev nežije.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód