Systematické otázky


Odpověď na příspěvek: Re: VESMÍRNÝ VÝZNAM SPASITELOVY OBĚTI

Od: Anonym: Jiří Deštenský <> ( ---.karneval.cz )
Kdy: 16. 05. 2008 21:00
Předmět: Re: VESMÍRNÝ VÝZNAM SPASITELOVY OBĚTI

VESMÍRNÝ VÝZNAM SPASITELOVY OBĚTI VIDĚNÝ JINAK
Poklidný společný obraz Lva s Beránkem dávají monoteisté často k lepšímu jako metaforu ráje. Ten byl a zase bude - zlo (dočasná a relativní dualita dobro-zlo) povstalo totiž lidskou vinnou, tj. z neposlušnosti jedinému bohu. Katolíci tedy tvrdí, že celý svět trpí jaksi s námi zlem, které jsme zavinili my, lidé. Nic jiného než připsat vinu za zlo člověku monoteistům ani nezbývá, neboť věří v (existenci) jednoho boha - musejí tudíž věřit i v to, že všechno zlo a násilí, všechno pronásledování a krveprolití, které šelmy páchají na svých obětech, bude jednou urovnáno nebo snad zapomenuto tímto nejprve trestajícím, mnoha krveprolitími a zbytečným utrpením však ukojeným "bohem", který konečně lidstvu "odpustí" (či odpustil tím, že obětoval-neobětoval Ježíše Krista, Mesiáše, trochu boha, trochu člověka nebo naplno boha a naplno člověka, což je z logického hlediska totéž).
Pravý opak je pravdou. Nic nebude zapomenuto. Beránek i lev mají každý jinou přirozenost, podstatu. Symbolizují základní radikální dualismus (radikální = obě strany jsou si tak opačné jak jen mohou, nemají nic společného). Beránek je mírný, nevinný, živí se travou, listím, nic a nikoho neovládá, vzbuzuje lásku, klid a smích. Lev je šelma, jeho přirozeností je lovit, zabíjet, živí se masem a tlamu má od krve. Vzbuzuje strach, neklid, výkřiky hrůzy. Je to on, kdo obětuje beránka, tj. nevinného - stará židovská tradice, později teology (autory) Nového zákona metaforicky napasovaná na Ježíšovo tělesné umučení na kříži (vůbec nechápou, že právě na kříži se ukazuje ta strašná pravda o světě a stvoření, pravda, kterou poznal už Adam a Eva a proto museli být vyhnáni z ráje, tj. z materiálního ráje, krásného zajetí, do zajetí ještě bídnějšího!).
Satan následně našeptává zmateným duším některých teologů, že obětoval vlastního syna, aby spasil svět a lidi od hříchu, zatímco pravda je ta, že nechal umučit pouze tělesného člověka Ježíše, zatímco Otec-Bůh dobra už byl mimo něj, tj. mimo Ježíšovu duši (to je pravý význam onoho někomu tak "záhadného" Otče, proč jsi mě opustil?). Satan, aby popletl lidské duše, inscenuje šílené divadlo naprosté monoteistické lži, která překrucuje a převrací veškerou pravdu v opak, zcela v intencích logických rozporů a "vývoje" Starého zákona : kejkle s umučením a zmrtvýchvstáním "bohočlověka", této podivné spleteniny, která však pouze trapně symbolizuje tragickou, pekelnou smíšenost světa, jsou vydávány za oběť nejmilovanějšího syna - zatímco Ježíš mluví a jedná naprosto proti duchu Starého zákona a Jahveho, zato v duchu svého skutečného Otce! tak, aby osvobodil zajaté duše, které miluje!
Základní určení beránka a lva platí i pro dualitu Otec - Jahve (Satan) a nesmiřitelnou dualitu judaismu a Ježíšovy zvěsti. Ta je skutečné evangelium proto, že přichází zbavit duše strachu, který plyne z Omylu (stvořeného světa). Ježíš nepřichází ovládnout svět, udělat z Židů nejmocnější národ světa (politický/kněžský Mesiáš, krvavý Superšáron), ale přichází zpravit, rozvzpomenout všechny lidi o království nebeském, které je v nich! Lék přímo do středu nemoci! Tam kde je omyl nejsilnější, tam přichází spasitel, ne jinam! Celým svým životem Ježíš dává příklad, co dělat - jak se osvobodit od světa, a to cestou nenásilí. Není žádným Mesiášem, to je až politicko-literární stylizace některých novozákonních teologů, jejichž díla byla posléze vybrána monoteistickými služebníky satana (těmi, kdo podlehli světu a dali to boží čili Ježíšovo císaři a světské moci!).
Lev symbolizuje světskou moc, založenou na hrubé síle a násilí. Ale podstatou násilí je strach a podstatou strachu temnota. Lev symbolizuje nelítostného starozákonního "boha", diktátora, který panuje světu, ale zejména lidským duším, od nichž vyžaduje naprostou poslušnost, jinak se krvavě mstí.
Když čteme symbolickou (zřejmě odjinud vypůjčenou) scénu o Ježíšově pokušení na poušti - kdo jej přichází pokoušet? Mírný, laskavý Otec v podobě holubice, která by mu třeba našeptávala nějaké klamavé příkazy? Nikoliv, je to Lev, šelma. V typickém katolickém čtení je divoká zvěř sama Bůh nebo jeho figurka (Satan…), lakmusový papírek, který má ukázat, že Ježíš se ničeho "zlého" nebojí - Bůh zde tedy zkouší sám sebe, podivuhodné (neboť v katolickém výkladu je Ježíš bohočlověk!). Naopak, v jiném, stejně tak symbolickém výkladu, se nám ukazuje naprosto odlišná skutečnost: nejde o žádné (sebe)pokoušení, to je holý nesmysl! Je to výjev duality. Divoká zvěř, tj. Bůh-Satan přichází Ježíše (vtěleného Boha-Dobra-Otce) zahnat, odehnat ze světa, který je přece jeho mocenským teritoriem. Co udělá Ježíš? Podlehne primitivnímu pokušení utéct nebo případně divé šelmy zabít? Ne, Ježíš vydrží na poušti a nemá strach, protože Satan nemá nad Ježíšem moci, v Ježíši je totiž přítomen neochvějný Otec (kdykoliv není, Ježíš lidsky, tj. tělesně váhá!). Ježíš se nebrání násilím proti temnotě, protože to by právě temnota chtěla! Jaký jasnější příklad skutečné dualistické etiky!
Lev nikdy nebude beránkem a beránek lvem. Oba symbolizují základní a věčný dualismus Dobra a Zla. Lev může beránka ovládat, mučit jej, "zkoušet", atp., ale nikdy se nemůže stát sám beránkem či získat jeho lásku. Tento názor je gnostický. V dualistické verzi můžeme poznamenat: Lvovi, pokud je lev, jde o moc, zabíjení, vládu. Beránkovi jde o něco úplně jiného, o pravý opak - chce svobodu, radost, volnost, klid a mír. Pokud beránek unikne lvovi, je v bezpečí.
To se dá vyložit jako apokalypsa: žádná judaistická travestie jako v případě Janovy fantazie. Žádný zoroastrijský konec, žádná bitva bitev, žádný beránkolev, jako vejce vejci podobný té Bestii a šelmě Satanovi (protože Satan, který Janovi vnuknul tuto knihu, nemůže vnukat pravdu, ta by lidi totiž osvobodila z jeho područí!). Naopak, jen beránek (a ten, kdo bude jako beránek!) dojde spásy, tj. osvobození od zlého. Při apokalypse dojde k oddělení dobra a zla, míru a války. Ale mír se nemůže od války oddělit válkou, stejně jako Satana nelze vyhnat Satanem… To je základní poznatek dualismu a dualisticky viděného Ježíšova poselství.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód