Srovnání výroků „otce gnoze“ Simona Mága s výroky „Ježíše Krista“ v Bibli

(podle Hippolytova „Vymítání všeho kacířstva“, přeloženého poprvé do češtiny v nakladatelství Bibliotheca gnostica Praha 1997 z latinské verze vydání: Dunckler et Schneidevin, S. Hippolyti Refutationis omnium haeresium librorum decem, Gottingae 1859)

Základní teze, která vyplývá z kritického rozboru textu:

Hippolytův velmi důležitý spis, který referuje na přelomu 2. a 3.stol. n.l. o různých „gnostických sektách“ (především jeho „Naasejci“ - tzv. “Naasejský traktát“, „Peraté“ a „Sethiáni“), jenž se podle něj jako heretici „odchylují od pravé víry apoštolské tradice“, je ve skutečnosti pouze mocně interpolovaný a na části rozkrájený původní text slavného gnostika Simona Mága, kterého jeho uctívači prokazatelně (zpráva Irenea i Hippolyta) nazývali „Kristus“.

Důkazy tohoto tvrzení:

1/ Celým Hippolytovým popisem učení „gnostických sekt“ prostupuje neustále se opakující fráze „on říká“, „jak on říká“, která dokládá svou četností, že Hip. stále cituje jednoho gnostického autora.

Příklady tohoto "říká" v textu:

Z Hippolytových „Naasejců“ cituji většinou čisté "říká" a následující výrok (který je zde pouze dokumentační a objeví se znovu níže při výčtu totožných nebo velmi podobných frází Simona Mága a biblického „Ježíše Krista“) - tj. shromažďuji sem ta místa v textu, kde Hippolyt nezdvojuje citace ze Simona tím, že by k jeho slovům falešně vsouval "jak říká Spasitel" či "jak je v Písmu" (což je právě metoda, jakou došlo ke vzniku „židovského Spasitele“) - uvádím zde hlavně ta místa, kde sám Hippolytus přímo cituje z učení nám zatím neznámého gnostika a jedná se přitom o křesťanům známé výroky „Ježíše", „Jana Křtitele“ či „sv. Pavla“ v Bibli:

a/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 59, odst. 7,11: „Každá přirozenost, říká, nebeských, pozemských i těch pod zemí touží po duši.“

srovnej „slovo Apoštola“ v „Dopisu Filipenským“ 2,10: „Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo – těch, kteří jsou na nebesích a těch, kteří jsou na zemi i těch, kteří jsou pod zemí.“

b/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 60, odst. 7,14 -15: "Je totiž, říká, Člověk (nahoře) oboupohlavní….a přišel do věčného bytí nahoře, kde, říká, neexistuje ani muž ani žena, nýbrž nové stvoření, nový člověk, který je mužskoženský."

a „Naasejci“ dále 7,15: „neboť, říká, Attis byl kastrován, to znamená osvobozen od hmotných (choických) částí stvoření zde dole, a přišel do věčného bytí nahoře, kde, říká, neexistuje ani muž, ani žena, nýbrž nové stvoření, nový člověk, který je mužskoženský.

srovnej „slovo Apoštola“ Efeským 2,14-15: „Nebo on jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedním, zbořiv dělící zeď ohrady. A nepřátelství, totiž zákon přikázání v ustanoveních, vyprázdnil skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, a tak učinil pokoj“!

a 4,24: „A obléci toho nového člověka podle boha stvořeného ve spravedlnosti a ve svatosti pravdy.“

nebo 2Kor. 5,17: „Protož jestli kdo v Kristu, nové stvoření jest…“

srovnej „Ježíš Kristus“ TE, log. 22: „… Když z dvojího uděláte jedno a vnitří připodobníte vnějšímu a vnější vnitřnímu, svrchní spodnímu a spodní svrchnímu, a když mužskost a ženskost učiníte jedním … pak vejdete do království!“

c/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 61, odst. 7,20: "O blažené, zároveň skryté i zjevné přirozenosti stavší se, stávájící a také budoucí věci, o které on říká, že je hledaným královstvím nebeským v člověku"

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 4,17: „Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte, neboť se přiblížilo království nebeské.“

d/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 63, odst. 7,28: "Toto (tj. to dobré) nestojí pouze ve svatostánku, říkají, nýbrž všichni to mohou vidět, stejně jako světlo není pod vědrem, ale stojí na svícnu - zvěstování, které je hlásáno ze střech, po všech cestách a po všech ulicích a také u domů samých jako hranice a ohraničení a to že je to všemi nazývané dobré, neboť oni to (ho) nazývají 'nosičem dobrého'.“

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 5,15, 1. řádka: „Aniž rozsvěcují svíce a stavějí je pod nádobu, ale na svícen - i svítí všechněm, kteří jsou v domě.“ a 10,27: „Což vám pravím ve tmách, pravte na světle a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.“

srovnej též „Ježíš Kristus“ TE log. 33: „Ježíš řekl: co uslyšíš na vlastní uši, to také hlásej do jiného ucha ze své střechy! Neboť nikdo nezapaluje lampu a nestaví ji pod nádobu nebo na nějaké skryté místo, nýbrž ji staví do svítilny, aby všichni, kteří přicházejí a odcházejí, viděli její světlo.“

e/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 66, odst. 8,5: "Neboť vše, říká, se stalo skrze Něj (tj. mužskoženského Člověka) a bez Něj vůbec nic. Co ale bylo v Něm, byl život.

srovnej „Ježíš Kristus“ Jan 1,3-4: „Všechny věci skrze Něj učiněny jsou a bez Něho nic není učiněno, co učiněno jest. V Něm život byl a život byl světlo lidí.“

„Naasejci“ dále tamtéž: „Tento život, říká, je to nepopsatelné pokolení dokončených lidí, které předchozím pokolením nebylo známé."

srovnej „Apoštol“ 1Kor. 2, 7-8: „Ale mluvíme tu moudrost Boží v tajemství skrytou, kterouž Bůh předuložil před věky ke spáse naší, již žádný z knížat tohoto světa nepoznal“

f/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 67, odst. 8,8: „To je, říká, království nebeské, které je v nás ukryté jako poklad, jako kvásek ve třech měřících pšenice.“

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 13,33: „Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.“

srovnej „Ježíš Kristus“ TE log. 96: „Ježíš řekl: Království otce se podobá ženě, která vzala trochu kvásku a vmísila ho do těsta: tak udělala velké chleby. Kdo má uši, slyš.“

g/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 70, odst. 8,23:

(zde porušuji předem uváděnou metodiku – uvádět pouze čisté „říká“, ale sám rozsah gnostické citace a její srovnání s biblickou verzí jsou úžasné – vidíme zřetelně, co je originál a co nepovedená kopie)

"To je podle něj, co je řečeno: „Jste nakrášlené hroby, říká, plné mrtvých kostí, neboť ve vás není živoucí Člověk!“ A dále říká:„Povstanou mrtví z hrobů, to jest z hmotných těl, coby znovuzrození pneumatici, ne coby tělesní. Toto je, říká, zmrtvýchvstání, které se děje skrze nebeskou bránu a ti, kteří tudy neprojdou, zůstanou všichni mrtví."

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 23,27-28: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci, že jste se připodobnili hrobům zbíleným, které se zdají navenek krásné, ale vnitř jsou plny kostí umrlčích i vší nečistoty. Tak i vy zvenčí zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plni jste pokrytství a nepravosti.“

srovnej „Ježíš Kristus“ Jan 5,28-29: „Nedivte se tomu, neboť přijde hodina, ve kterouž všichni, kteří ve hrobích jsou, uslyší hlas jeho. A vyjdou, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, kteříž pak zlé věci činili, na vzkříšení soudu.“

h/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 70, odst. 8,24: "Neboť člověk, říká, se stává bohem, když povstane z mrtvých a projde touto branou do nebe."

srovnej totéž co výše „Ježíš Kristus“ Jan 5,28-29: „Nedivte se tomu, neboť přijde hodina, ve kterouž všichni, kteří ve hrobích jsou, uslyší hlas jeho. A vyjdou, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, kteříž pak zlé věci činili, na vzkříšení soudu.“

i/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 70, odst. 8,26: "To jsou, říká, ta ode všech nazývaná nejvyšší tajemství, která neříkáme učenými slovy lidské moudrosti, nýbrž v učení ducha, když duchovní srovnáváme s duchovním. Psychický člověk nepřijímá to, co je ducha božího, je mu to totiž bláznovstvím."

srovnej „slovo Apoštola“ 1 Kor. 2,12-14: „My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha, kterýž jest od Boha, abychom věděli, které věci jsou nám od Něj darovány. O nich pak mluvíme ne těmi slovy, jimž učí lidská moudrost, ale kterými vyučuje Duch svatý, srovnávajíce duchovní s duchovním. Ale přirozený člověk nechápe těch věcí, které jsou ducha božího, protože jsou mu bláznovstvím, a nemůže je poznat, protože ony duchovně mají souzeny býti.“

j/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 72, odst. 8,32: "Říkají tedy: když jste jedli mrtvé a učinili to živým, co se stane, když budete jíst živoucí?"

srovnej „Ježíš Kristus“ TE log. 11: „Ježíš řekl: Toto nebe pomine i to nad ním pomine, a mrtví nežijí a živoucí nezemřou. Když jste jedli mrvé, učinili jste to živým. Přijdete-li do světla, co budete dělat? Jestli jste byli jedním, rozdvojíte se. Byli-li jste ale rozdvojení, co budete dělat?“

k/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 74, odst. 8,43: "Neboť malá mysteria, říká, jsou ta Persefonina dole. O těchto mysteriích a cestě, která tam vede a která je široká a prostorná a vede ty, kteří zahynuli, k Persefoně …"

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 7,13: "…široká a prostorná je ale cesta, která vede do záhuby a jsou mnozí, kteří po ní jdou“

l/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 75, odst. 9,3: "Neboť duch je, říká, bůh. Proto, říká, toto nebudou vzývat praví uctívači ani na hoře ani v Jeruzalémě, nýbrž v duchu. Neboť vzývání dokončených je podle něj pouze duchovní, nikoliv tělesné."

srovnej „Ježíš Kristus“ Jan 4,21: „Dí jí Ježíš: ženo, věř mi, že jde hodina, kdy ani na této hoře ani v Jeruzalémě nebudete se modliti otci.“

a 23: „Ale jde hodina a nyní jest, kdy praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě, neboť i Otec takových hledá, aby se modlili jemu.“

m/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 76, odst. 9,6: "To je, říká, království nebeské, hořčičné semínko, ten nedělitelný bod, který je v těle, který nezná, říká, nikdo jiný než pneumatik."

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 13,31-32: „Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu hořčičnému, kteréž vzav člověk, zasil na poli svém. Kteřéžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest nežli jiné byliny a bývá strom, takže ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.“

n/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 79, odst. 9,20: "Když ale, říká, je někdo od narození slepý a nevidí pravé světlo, které osvětluje každého člověka přicházejícího na tento svět, ten ať se stane skrze nás vidoucí…"

srovnej „Ježíš Kristus“ TE log. 24: „Jeho učedníci řekli: Ukaž nám místo, na kterém jsi, neboť je pro nás nutností toto místo hledat. On jim řekl: Kdo má uši, slyš! Světlo je uvnitř světelného člověka a osvětluje celý svět. Když on nesvítí, vládne temnota.“

o/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 79, odst. 9,21: "Je to ale prý onen Člověk beze cti v tomto světě, který má velkou čest v nebi, kráčející od těch, kteří ho neznají k těm, kteří ho neznají, ceněný jako kapka z velké nádoby."

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 8,20: „I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

a „Ježíš Kristus“ TE log. 86: „Ježíš řekl: Lišky mají svá doupata a ptáci svoje hnízda. Syn člověka ale nemá žádné místo, kam by hlavu složil a odpočinul si.“

p/ Hippolytovi „Naasejci“ str. 61, odst. 7, 20 4. řádka: "O blažené, zároveň skryté i zjevné přirozenosti stavší se, stávájící se a také budoucí věci (Simonova fráze - viz MA 9,6; 17,1; 18,4), o které on říká, že je hledaným královstvím nebeským v člověku“

srovnej „Ježíš Kristus“ Mt. 13,31: „Podobno jest království nebeské zrnu hořčičnému, kteréž vzav člověk, zasil na poli svém.“

Závěr: Výroky zatím neznámého gnostika, které Hippolytus uvádí ve své knize o gnosticích, potvrzují, že jejich autor je často citován v Bibli jako „Ježíš Kristus“ či „apoštol Pavel“

2/ Doklady, že gnostik citovaný v "Naasejském traktátu" je Simon Mág – zamlčený však a jmenovaný Hippolytem výslovně pouze jako autor textu Megale apofasis (MA):

Společná témata a fráze:

a/ téma: zdroj všeho na světě z Velké síly uvnitř nebeského Člověka

srovnej začátek Simonova Megale apofasis, str. 135, odst. 9, 4: "Simon nazývá začátek všeho nekonečnou silou užívaje následujících slov: "Toto je spis výkladu hlasu (zvuku) a jména z myšlenky Velké nekonečné síly. Proto ať je zapečetěn, skryt a uzavřen v domě, tam, kde má svůj základ kořen veškerenstva." Domem pak nazývá tohoto Člověka … v Něm žije nekonečná síla, která, říká, je kořenem veškerenstva."

téměř doslovná citace tohoto začátku Simonova spisu se nachází na konci Naasejského traktátu, doprovázená frází “říká“:

s Hippolytovými „Naasejci“ str. 75, odst. 9, 5: "To je, říká, slovo boží, které je, říká, slovem výkladu Velké síly. Proto má být zapečetěno, skryto a zahaleno, ležíc v domě, tam, kde je kořen veškerenstva, aionů, sil, myšlenek, bohů, andělů a seslaných duchů, kořen jsoucího i nejsoucího, stavšího se i nestavšího, pochopitelného i nepochopitelného …"

b/ téma: podetnutý strom

Simon: Megale apofasis str. 141, odst. 16,6: "Když ale strom zůstane sám a nepřinese žádné plody, potom nevzdělaný zanikne, neboť, říká, je sekera už u kořenů stromu. Každý strom, říká, který nepřináší dobré plody, bude odseknut a vhozen do ohně."

srovnej s Hippolytovými „Naasejci“ str. 72 odst. 8, 31: "Každý strom, který nenese dobré plody, bude podříznut a přijde do ohně. Tyto „plody“ jsou podle něj jen ti chápající, živoucí lidé, kteří vejdou skrze třetí bránu."

c/ téma: jedna síla rozdělená nahoru a dolů

srovnej Simon: Megale apofasis str. 142 odst. 17, 3-5: "Toto, říká, je jedna síla rozdělená nahoru a dolů, sama sebe zrozujíc, sama sebe živíc, sama sebe hledajíc a nalézajíc - sobě samé matkou, sobě samé otcem, sobě samé sestrou, sobě samé manželem i manželkou, sobě samé dcerou, sobě samé synem, matkou, otcem - Jedno - kořen veškerenstva."

s Hippolytovými „Naasejci“ str. 65, odst. 7, 38: "To je oceán, rodiště bohů i lidí, říká, který se stále otáčí do protiproudů, jednou nahoru, jednou dolů. Když ale, říká, oceán teče dolů, znamená to povstávání lidí, když se ale obrací vzhůru k pevnosti a leukadské skále, znamená to povstávání bohů."

d/ téma: zmrtvýchvstání a plod, který nezemře, ale přijde do stodoly

srovnej Simon: Megale apofasis str. 137, odst. 12, 3-4: "Tuto nekonečnou sílu nazývá „Tím, který stojí, stál a bude stát“. Když je Ten, který je přítomný v šesti silách, vzdělán, pak se co do podstaty, síly, velikosti a působnosti ztotožní s nezrozenou silou a v ničem už za touto nezrozenou, nekonečnou silou, která nezná změnu, nezaostává. Když ale (tj. tento vnitřní Člověk) zůstane pouze u možnosti v těchto šesti silách a nevzdělá se, pak zmizí, říká, a zaniká, stejně jako gramatické a geometrické znalosti v lidské duši. Když ale přijme možnost hotovosti (úplnosti), stane se světlem všeho, co se rodí. Jestliže to nepřijme, zůstane nehotový (nedokončený) a temný a zaniká, jakoby nikdy nebyl, s (tělem) člověka, který umírá.“

s Hippolytovými „Naasejci“ str. 70, odst. 8, 23-4: "A dále říká: "Povstanou mrtví z hrobů, to jest z hmotných těl, coby znovuzrození pneumatici, ne coby tělesní. Toto je", říká, "zmrtvýchvstání, které se děje skrze nebeskou bránu a ti, kteří tudy neprojdou, zůstanou všichni mrtví."

e/ téma: skrytá a zjevná přirozenost věcí

srovnej Simon: Megale apofasis str. 135, odst. 9, 5 - 6: "Přirozenost tohoto ohně je totiž dvojitá a jednu část této dvojitosti on nazývá skrytou, tu druhou zjevnou. Skryté, je skryté ve zjevném toho ohně, to zjevné prý povstalo od toho skrytého."

s Hippolytovými „Naasejci“ str. 61, odst. 7, 20: "… o blažené, zároveň skryté i zjevné přirozenosti stavší se, stávájící se a také budoucí věci, o které on říká, že je hledaným královstvím nebeským v člověku."

f/ téma: jeden bod rozrůstající se do velikosti

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 138 odst. 14,6: "Jestliže se ale vzdělá a povstane z jednoho nedělitelného bodu, jak je psáno ve Výkladu, pak se malé stane velkým, to velké ale bude po všechny časy a nezměnitelné a už nevstoupí znovu do stávání se."

s Hippolytovými „Naasejci“ str. 76, odst. 9,5-6: "Neboť toto existující "nic", říká, a z tohoto "nic" stavší se bod, když je nerozdělený, postupně narůstá do jakési nepochopitelné velikosti. To je, říká, království nebeské, hořčičné semínko, ten nedělitelný bod, který je v těle, který nezná, říká, nikdo jiný než pneumatik."

Závěr: Gnostik citovaný Hippolytem v rámci „učení Naasejců“ je Simon Mág

3/ Hippolyt používá doslovně stejné citáty ze Simona, pomocí kterých vytváří „učení“ různých, jím samým vytvořených „gnostických sekt“.

Stejná fráze o čistci, evidentně citovaná od jednoho gnostického autora („říká“), se u Hippolyta vyskytuje 3x, přiřazovaná vždy k jiné "heretické" sektě! Dokumentuje tak a zároveň i symbolizuje způsob Hippolytovy práce:

Srovnej:

Hippolytovi „Naasejci“ str. 78 - 79, odst. 9, 19: "K této vodě, říká, spěchá každá přirozenost a bere si, co každá potřebuje. Z této vody plyne ke každému, co mu patří, říká, silněji než železo k magnetu (Herkulově kameni) nebo zlato k drápu vodního dravce nebo jako plevy (špína) k čistci."

Hippolytovi „Peraté“ str. 96, 6. ř. od konce: "On je ale přenese podobně jako nafta k sobě přitahuje oheň, ba ještě víc, jako magnet železo a nic jiného, nebo jako dráp vodního dravce zlato a nic jiného, nebo jako plevy jsou přitahovány čistcem."

Hippolytovi „Sethiáni“ str. 107, odst. 21,8: "Vše smíšené, říká, ale má, jak bylo řečeno, své vlastní místo a směřuje tam, kam patří, jako železo k magnetu a plevy do blízkosti čistce a jako zlato spěchá k vodnímu dravci."

4/ Hippolyt používá totožné verše z Homéra, doprovázené frází „říká“, a zařazuje je do textu různých "heretických" sekt.

Srovnej:

Hippolytovi „Naasejci“ str. 66, odst. 8,3: "A toto, říká, nezůstalo neznámé také básníkům: "Třikrát se vše dělí, vše trojí je účastno na cti."(Homér, Illias 15,189)

a Hippolytovi „Sethiáni“ str. 105 odst. 20,8: "Trojí dělení prý také dokazuje básník slovy: „Třikrát se vše dělí, vše trojí je účastno na cti."(Homér, Illias 15,189)

Nebo také jiný Homérův verš (Odyss. 5,184):

Hippolytovi „Peraté“ str. 92: "Vědět to má, říká, totiž Gáia i Úranos nahoře, ten široký a dolů proudící voda Styxu, jež je tou největší a nejmocnější přísahou všem blaženým bohům." (Odyss. 5,184)

a Hippolytovi „Sethiáni“ str. 106, odst. 20,9-10: "A že v dole se nalézající vodě, té temné, zaniká světlo a že platí, že opět získá jiskru, která spadla dolů a vyzvedne ji opět vzhůru, se zdá, že hovoří vševědoucí Sethiáni, když si vypůjčují z Homéra: "Vědět to má, říká, totiž Gáia i Úranos nahoře, ten široký a dolů proudící voda Styxu, jež je tou největší a nejmocnější přísahou všem blaženým bohům." (Odyss. 5,184)

5/ Doklady, že také Hippolytovi „Peraté“ jsou vytvořeni na základě Simonova textu MA:

Hipollytus pokračuje i zde ve frázi "on říká". V prvních několika odstavcích (12,1 - 12,4) sice popisuje peratické učení s frází "Peraté říkají", "oni mluví", avšak již od odst. 12,5 upadá do obvyklé fráze "on říká": Např. (16,1): "Neboť, říká, jestliže něco vzniklo, tak také úplně zaniká, jak míní také Sibylla." nebo (16,2): "Zánik, říká, je voda a ničím svět nezaniká rychleji než vodou."

Společná témata a fráze:

a/ téma: semena

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 138, odst. 14,6: "Jestliže se ale vzdělá a povstane z jednoho nedělitelného bodu, jak je psáno ve Výkladu, pak se malé stane velkým, to velké ale bude po všechny časy a nezměnitelné a nevstoupí už znovu do procesu stávání se."

s Hippolytovými „Peraty“ str. 86, odst. 12,5: "Neboť, on říká, že ze dvou nadzemských světů, z toho Věčněnezrozeného a z toho Sama ze sebe zrozeného sem dolů do našeho světa, ve kterém jsme, sestoupila semena všech možných sil."

a s „Naasejci“ str. 71, odst. 8,28: "Cíle jsou podle něj semena, která jsou od Nespatřitelného zaseta do tohoto světa, skrze která dosahuje svět svého cíle (tj. dokončenosti), neboť skrze ně také postal."

b/ téma: co se vzpěčuje, bude zavrženo

Srovnej Simon: Megale apofasis 9,10: "Plod tohoto stromu ale, když je vzdělán a přerodí se do sobě vlastní podoby, se dostane do stodoly, ne do ohně. Neboť plod se zrodil, říká, aby se dostal do stodoly, plevel ale, aby byl předán ohni." a Megale apofasis 12,4: "Když ale (tj. plod nebeských sil) zůstane pouze u možnosti v těchto šesti silách a nevzdělá se, pak zmizí, říká, a zaniká stejně jako gramatické a geometrické znalosti v lidské duši. Když ale přijme možnost hotovosti, stane se světlem všeho, co se rodí. Jestliže to nepřijme, zůstane nehotový a temný a zaniká, jakoby nikdy nebyl, s tělem člověka, který umírá."

s Hippolytovými „Peraty“ str. 86, 2. odst.: "Říká dále, že Kristus sestoupil z výšin Věčněnezrozeného, aby svým sestupem zachránil všechno na třikrát dělené. Neboť, říká, to vše, co seshora sestoupilo, se skrze něj opět vrátí vzhůru. Co se ale tomu seshora Sestoupivšímu vzpěčuje, bude opuštěno a po káznění zavrženo."

c/ téma: stojící aiony

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 141 dole odst. 17,2: "Neboť existují tři stojící, říká, a bez těchto tří stojících aionů není to, co se stává, uspořádáno …"

s Hippolytovými „Peraty“ str. 88, odst. 13,12: "Právě tak prodávájí Kristovo učení, když mluví o stojících aionech."

Protože je evidentní, že gnostik, který stále promlouvá v „Naasejském traktátu“ je Simon, můžeme uvést také další témata:

d/ téma: osa a póly

Srovnej Hippolytovi „Naasejci“ odst. 8,34-36: "Téhož Člověka, říká, nazývají Frygové podle něj "aipolos", ale ne proto, říká, že by pásl kozy a kozly, jak se domnívají psychikové, nýbrž proto, že, říká, je "Ten věčně se otáčející", to jest ten, který věčně otáčí celým světem do kruhu, převrací ho a žene dokola. Neboť obracet věci a proměňovat je znamená "otáčet". Proto nazývají, říká, také všichni obě centra nebe "póly".

s Hippolytovými „Peraty“ str. 91, odst. 15, 4-5: "Protože pak astrologové znají horoskop a poledne a večer a půlnoc a protože se hvězdy pohybují jednou tak a jednou jinak následkem neustálého otáčení kosmu, vznikají tak brzy ty a brzy zase jiné odchylky od pólů a návraty k pólům. Tím, že potom alegoricky vysvětlují systém astrologů, zaměňují pól za boha, za jednotu pána všeho dění, odchylku za to levé a návrat za to pravé."

e/téma: vyjímečnost gnostiků

Srovnej Hippolytovi „Naasejci“ 8,9: "To je, říká, velké a nevyslovitelné tajemství, které mohou vědět pouze dokončení, to jest, říká, my."

nebo Naas. 8,26: "To jsou, říká, ta ode všech nazývaná nejvyšší tajemství, která neříkáme učenými slovy lidské moudrosti, nýbrž v učení ducha, když duchovní srovnáváme s duchovním. Psychický člověk nevnímá to, co je ducha božího, je mu to totiž bláznovstvím. A to jsou, říká, nejvyšší tajemství ducha, která známe pouze my."

s Hippolytovými „Peraty“ str. 91, odst. 16,1: "Pouze my, říká, jsme poznali nucení k vznikání a víme o cestách, po kterých člověk přišel na svět a pouze my můžeme projít zánikem a dostat se na druhou stranu."

6/ Doklady, že Hippolytovi „Sethiáni“ jsou rovněž Hippolytem uměle sestaveni na základě Simonových myšlenek

Hippolytus při popisu myšlenek Sethiánů hned od 2. odst. popisu jejich „učení“ (!) začíná znovu používat frázi "on říká": "Podstatou těchto principů, říká, jsou světlo a tma, uprostřed mezi nimi je nesmíšené pneuma."

Společná témata a fráze:

a/ téma: tři principy světa

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 143, odst. 18,2: "Tím, že oba principy stojí vzájemně proti sobě, tvoří pár, vytvářejí prostor (mezi sebou), neuchopitelný vzduch, který nemá ani počátek ani konec. V něm je Otec, který nese a vyživuje všechno to, co má začátek a konec. To je „Ten, který stojí, stál a bude stát“, mužskoženská síla …"

s Hippolytovými „Sethiány“ str. 100, odst. 19,1: "Domnívají se, že kosmos se skládá ze tří zvláštních principů, ze kterých má každý nekonečnou sílu … Podstatou těchto principů, říká, jsou světlo a tma, uprostřed mizi nimi je nesmíšené pneuma. Pneuma, které má své místo mezi temnotou dole a světlem nahoře, není dechem, jako je síla větru … nýbrž jemná, pronikavá, smysly nezachytitelná síla, s netušenou, slovy nevyjádřitelnou a příjemnou vůní."

b/ téma: myšlením něco přejít

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 135, odst. 9,7: "A to zjevné toho ohně má v sobě vše, co je možné ze zjevných věcí vidět, nebo aniž bys si toho všiml, to člověk přejde, a to skryté má v sobě vše, co je možné získat vhledem (tj. pochopit) ohledně inteligibilních věcí, které jsou mimo smyslové vnímání, anebo je také přejde, protože o nich nepřemýšlí."

se Hippolytovými „Sethiány“ str. 100, 4. řádka, odst. 19,1: "Všechno, co v myšlení poznáváš, nebo také aniž bys na to také myslel, přejdeš, to se může stát jedním z těchto principů …"

c/ téma: gramatické a geometrické znalosti

Srovnej Simon: Megale apofasis str. 137, odst. 12,4 : "Když ale zůstane pouze u možnosti v těchto šesti silách a nevzdělá se, pak zmizí, říká, a zaniká, stejně jako gramatické a geometrické znalosti v lidské duši."

s Hippolytovými „Sethiáni“ str. 100, odst. 19: "Všechno, co v myšlení poznáváš, nebo také aniž bys na to také myslel, přejdeš, to se může stát jedním z těchto principů jako v lidské duši každé vyučené umění. Jako např. toto dítě, které se po jistý čas vyučuje hře na flétnu, až se stane flétnistou, anebo výukou geometrie se stane geometrem, nebo výukou gramatiky filologem, nebo výukou řemesla řemeslníkem, nebo bližší znalostí nějakého takového umění něčím podobným."

7/ Důkazy, že Hippolytův „Basilides“ je také sestaven z výroků Simona Mága

Společná témata a fráze:

a / stejná literární fráze

„Basilides“ 22,1: „V tomto semeni bylo již uloženo vše, co se může jmenovat, nebo když se to nenalezne, také přejít..“

srovnej se Simon Mág, Megale apofasis 9,7: „A to zjevné toho ohně má v sobě vše, co je možné ze zjevných věcí vidět, nebo, aniž by si toho člověk všiml, to přejde..“

b/ téma: zachytávání viditelného světa smyslovým vnímáním

Basilides VII 21,1: „Když tu tedy nic nebylo, žádná substance, ani nic bezsubstantního, nic jednoduchého ani nic složeného, ani nic nesloženého, nic předmětného … vůbec nic, co by se dalo nazývat nebo zachytit smyslovým vnímáním, nic z duchovních věcí a také nic z toho, co by se dalo popsat.“

srovnej se Simon Mág: Megale apofasis VI 9,7: „A to zjevné toho ohně má v sobě vše, co je možné ze zjevných věcí vidět, nebo, aniž by si toho všiml, to člověk přejde, a to skryté má v sobě vše, co je možné získat vhledem …“!

c/ téma: semeno světa

„Basilides“ VII 21,2: „Svět – tím nemíním to, co se dá dělit podle ploch a částí, to, co se později rozdělilo, nýbrž semeno světa. Toto semeno mělo v sobě vše, stejně jako hořčičné semínko na maličkém prostoru také zároveň obsahuje vše – kořeny, kmen, větvě, listy i nespočetná semínka, která vznikají z rostliny a která zase dávají vznikat novým rostlinám.“

a „Basilides“ VII 22,4: „Z Nejsoucího, říká, bylo učiněno semeno světa, slovo, které bylo vysloveno: „Budiž světlo“… To si bere počátek a je osvíceno z onoho semene. To je to símě, které v sobě obsahuje směs veškerých semen.“

srovnej se Simon Mág: Megale apofasis str. 138, odst. 14,6: "Jestliže se ale vzdělá a povstane z jednoho nedělitelného bodu, jak je psáno ve Výkladu, pak se malé stane velkým, to velké ale bude po všechny časy a nezměnitelné a nevstoupí už znovu do procesu stávání se."

a Hippolytovými „Naasejci“ str. 76, odst. 9,5-6: "Neboť toto existující "nic", říká, a z tohoto "nic" stavší se bod, když je nerozdělený, postupně narůstá do jakési nepochopitelné velikosti. To je, říká, království nebeské, hořčičné semínko, ten nedělitelný bod, který je v těle, který nezná, říká, nikdo jiný než pneumatik."

a Hippolytovými „Peraty“ str. 86, odst. 12,5: "Neboť, on říká, že ze dvou nadzemských světů, z toho Věčněnezrozeného a z toho Sama ze sebe zrozeného sem dolů do našeho světa, ve kterém jsme, sestoupila semena všech možných sil."

a ještě „Naasejci“ str. 71, odst. 8,28: "Cíle jsou podle něj semena, která jsou od Nespatřitelného zaseta do tohoto světa, skrze která dosahuje svět svého cíle (tj. dokončenosti), neboť skrze ně také postal."

d/ téma: vzdělání „lidského plodu“ v člověku

Basilides VII 25,2: „Synové, říká, to jsme my, pneumatici, kteří jsme zde zůstali, abychom uspořádali, vzdělali a ospravedlnili a dokončili ty duše, jejichž přirozeností je zůstávat dole v tomto stavu.“

Srovnej se Simon Mág: Megale apofasis 9,10: „Plod toho stromu ale, když je vzdělán a přerodí se do sobě vlastní podoby, se dostane do stodoly, ne do ohně.“

nebo také Simon, MA, 12,4: „Když ale zůstane pouze u možnosti v těchto šesti silách a nevzdělá se, pak zmizí, říká, a zaniká, stejně jako gramatické a geometrické znalosti v lidské duši.“

a Hippolytovými „Naasejci“ 8,28: „My jsme ti „cílníci“ (dokončovači), kteří ze všeho přijímají to poslední (tj.dokončenost), ti „cílníci“, ke kterým dospělo to poslední (tj. cíl) světa.“

e/ téma: hořící nafta

Basilides VII 25,6: „(Zjevení) přišlo skutečně, ačkoliv nic (tj. materiálně) seshora nesestoupilo, ani neopustilo blažené synovství onoho neznámého, blaženého a nestávajícího se boha, daleko spíše jako indická nafta, když je viděna z dálky, začíná hořet, tak povstávají zespodu, z bezformí houfu, síly až nahoru k synovství.“

Srovnej Peraté 17: „Syn povstává podle Otce nevyslovitelným, mlčenlivým a nezměnitelným způsobem… On je (tj. Syn Otcovské znaky) ale přenese, podobně jako nafta k sobě přitahuje oheň.“

8/ Důkazy že Hippolytovi „Doketi“ jsou také uměle sestaveni z učení Simona Mága

Společná témata a fráze:

a/ téma: fíkovník coby symbol boží síly

Doketi VIII 8,3: „Nazývají se Doketi a učí, že existuje první Bůh, který je roven semeni fíkovníku. Ten je podle nich absolutně malý, opatřený nekonečnou mocí… Svět vznikl, jak se domnívají, přibližně následujícím způsobem. Poté, co vyrašily větve fíkovníku a objevily se listy, jak je možno pozorovat, vyvstaly po nich také plody, ve kterých je uloženo nekonečné a nespočetné semeno fíkovníku. Nejprve, jak se domníváme, vznikly z fíkového semene tři věci: kmen, to jest strom fíku, listy a plod, to jest fík, jak jsme řekli. Tak, říká, vznikly tři aióny, tři principy z praprincipu vesmíru.“

srovnej Simon Mág, Megale apofasis VI 9,8-9: „Obecně je možné říci: všeho toho, co je smyslově i duchovně vnímatelné – což on nazývá zjevné a skryté – je pokladnicí oheň nad nebem jako velký strom, … který udržuje všechno tělo. A za zjevné ohně považuje kmen, větve, listy a jej obepínající kůru.“

b/ téma: tři aióny

„Doketi“ VIII 8,3: „Tak, říká, vznikly tři aióny, tři principy z praprincipu vesmíru.“

a „Doketi“ VIII 9,2: „Všechny aiony, jak tyto tři, tak také všechny z nich pocházející, nespočetně krát nespočetné – jsou mužskoženské. Poté co vyrostly a dospěly, povstaly všechny z onoho prvního semene, které představuje jejich harmonii a jednotu, a sjednotily se v jednom ve středu ležícím aionu a všechny stvořily společné dítě z panny, Spasitele všech těch, kteří se nacházejí ve středu a který je stejně mocný jako fíkovníkové semínko, pouze je zplozený, zatímco první semínko, ze kterého vznikl fíkovník, je nezrozené.“

srovnej se Simon Mág, Megale apofasis 17,2: „Neboť existují tři stojící, a bez těchto tří stojících aiónů není to, co se stává, uspořádáno…..“

9/ Důkazy, že také Hippolytovo „učení Araba Monoima“ je složeno z učení Simona Mága

a/ téma: nebeský Člověk

Monoimos VIII 12,2: „ ..a říká, že Člověk je veškerenstvo, to jest počátek vesmíru, nezrozený, nepomíjející, věčný a že zrozený Syn tohoto Člověka schopný utrpení nepovstal z času…..neboť taková je moc tohoto Člověka“

srovnej s Hippolytovými „Naasejci“ V 6,4-5: „Tito všichni slaví podle svého učení coby základ všeho ostatního Člověka a Syna Člověka. Tento Člověk je prý mužem i ženou a nazývá se podle nich Adamas“

a s výrokem Simona v „Naasejcích“ V 7,33: „To jest Kristus, Syn Člověka“, který je vtištěn ve všem zrozeném, Syn – zástupce nepopsatelného Logu“

a tamtéž V 8,4: „To je, říká, ten ve všem přítomný mužskoženský Člověk, kterého nevědoucí nazývají třemi těly opatřeným Géryónem“

b/ téma: způsob přenesení božích znaků na zem

Monoimos VIII 12,3: „A kde je prý takto tento Člověk mocný, tam povstal také Syn rychleji než myšlenka anebo hnutí vůle…. Byl Člověk a vznikl jeho Syn, tak jako když někdo říká: byl oheň a vzniklo světlo, bez časového intervalu, bez hnutí vůle a plánu, zároveň s existencí ohně.“

srovnej „Peraté V 17: „Syn povstává podle Otce nevyslovitelným, mlčenlivým a nezměnitelným způsobem……„On je (tj. otcovské znaky z výšin) ale přenese podobně jako nafta k sobě přitahuje oheň…“

Momoimos VIII 13,3: „Vznikl tedy, říká, z dokončeného (dokonalého) Člověka Syn Člověka, kterého nikdo nepoznal. Celý svět si představuje, říká, Syna Člověka, kterého nezná, jakoby z ženy zrozeného. Jeho skryté paprsky se blíží tomuto světu a udržují a ovládají změnu – stávání se. Krása tohoto Syna Člověka je až dosud nepochopitelná všem těm lidem, kteří jsou skrze to, co se rodí z ženy, v omylu. Nic není tedy onoho Člověka, říká, z věcí, které jsou zde, a také nikdy nebude. Vše, co se stává, se nestává z celého, nýbrž jen z části tohoto Syna Člověka.“

srovnej výrok „Ježíše“ v Tomášově evangeliu log. 15: „Ježíš řekl: Když uvidíte toho, který se nenarodil z ženy, padněte na tvář a vzývejte ho! Takový je vaším Otcem.“

KONKORDANCE SIMON V MEGALE APOFASIS – „JEŽÍŠ KRISTUS“ V BIBLI

a/ Výrok Simona Mága Megale apofasis 16,6: „Když ale strom zůstane sám a nepřinese žádné plody, potom nevzdělaný zanikne. Neboť, říká, je sekera už u kořenu stromu. Každý strom, říká, který nepřináší dobré plody, bude odseknut a vhozen do ohně.“

srovnej s výrokem „Ježíše Krista“ v Bibli Mt. 7,19: „Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.“

a s výrokem „Jana Křtitele“ v Bibli Lk. 3,9: „A již jest i sekera ke kořenu stromu přiložena, protož každý strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.“

a s výrokem „Ježíše Krista“ v Bibli Jan 15,2: „Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest. Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.“

b/ Výrok Simona Mága Megale apofasis 9.10: „Plod toho stromu ale, když je vzdělán a přerodí se do sobě vlastní podoby, se dostane do stodoly, ne do ohně. Neboť plod se zrodil, říká, aby se dostal do stodoly, plevel ale, aby byl předán ohni“

srovnej s „podobenstvím Ježíšovým“ v Bibli Mt. 13, 24-30: „Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku rozsívajícímu dobré semeno na poli svém. Když pak lidé usnuli, přišel nepřítel jeho a nasel plevel mezi pšenici a odešel. A když vzrostla bylina a přinesla užitek, tehdy ukázal se i plevel. I přistoupivše služebníci hospodáře řekli mu: Pane, zda jsi nenasil dobrého semene na poli svém? Odkud se vzal plevel? A on jim řekl: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci mu pak řekli: Chceš-li tedy, půjdeme a vytrháme jej. On pak odpověděl: Nikoliv, abyste snad trhajíce plevel spolu s ním nevytrhali i pšenici. Nechte, ať obé spolu roste až do žně. A v čas žní řeknu žencům: Vytrhejte nejprv plevel a svažte ho ve snopky ke spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.“

KONKORDANCE „NAASEJSKÝ TRAKTÁT“ – židovský NOVÝ ZÁKON (Důkazy, že Simon Mág byl použit coby biblický „Ježíš Kristus“)

1) téma: "vědro a svíčka, hlásání ze střech"

Srovnej výrok gnostika v Hippolytových „Naasejcích“ str. 63, odst. 7,28: "Toto (tj. to dobré) nestojí pouze ve svatostánku, říkají, nýbrž všichni to mohou vidět, stejně jako světlo není pod vědrem, ale stojí na svícnu - zvěstování, které je hlásáno ze střech po všech cestách a všech ulicích a také u domů samých jako hranice a ohraničení a to že je to všemi nazývané "dobré"."

s výrokem „Ježíše Krista“ v Bibli - Mt. 5,14-15: „Vy jste světlo světa. Nemůže město na hoře ležící skryto býti. Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod nádobu, ale na svícen – i svítí všechněm, kteříž jsou v domě.“ a Mt. 10,27: „Což vám pravím ve tmách, pravte na světle a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.“ Lk. 12,3: „Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste v uši šeptali v pokojích, hlásáno bude na střechách.“ Mk. 4,21: „Dále pravil jim: Zdali bývá rozsvícena svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla!“ Lk. 8,16: „Žádný pak, rozsvítiv svíci, nepřikrývá ji nádobou, ani ji nestaví pod posel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.“

a s výrokem „Ježíše“ v TE log. 33, str 77: „Ježíš řekl: Co uslyšíš na vlastní uši, to také hlásej do jiného ucha ze své střechy! Neboť nikdo nezapaluje lampu a nestaví ji pod nádobu nebo na nějaké skryté místo, nýbrž ji staví do svítilny, aby všichni, kteří přicházejí a odcházejí, viděli její světlo.“

2) téma: kvásek ve třech měřicích

Srovnej výrok gnostika v Hippolytových „Naasejcích“ str. 67, odst. 8,8: "To je, říká, království nebeské, které je v nás ukryté jako poklad, jako kvásek ve třech měřicích pšenice."

s výrokem „Ježíše Krista“ v Bibli - Mt. 13,33: „Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest královské nebeské kvasu, který vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.“

a s výrokem „Ježíše“ v TE log. 96: „Ježíš řekl: Království Otce se podobá ženě, která vzala trochu kvásku a vmísila ho do těsta – tak udělala velké chleby. Kdo má uši, slyš!“

3) téma: nakrášlené hroby

Srovnej výrok gnostika v Hippolytových „Naasejcích“ str. 70, odst. 8,23: "Jste nakrášlené hroby, říká, plné mrtvých kostí, neboť ve vás není živoucí Člověk.“ A dále říká: "Povstanou mrtví z hrobů, to jest z hmotných těl, coby znovuzrození pneumatici, ne coby tělesní. Toto je, říká, zmrtvýchvstání, které se děje skrze nebeskou bránu a ti, kteří tudy neprojdou, zůstanou všichni mrtví."

s výrokem „Ježíše Krista“ v Bibli - Mt. 23,27-28: „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci, že jste se připodobnili hrobům zbíleným, které se zdají navenek krásné, ale vnitř jsou plny kostí umrlčích i vší nečistoty. Tak i vy zvenčí zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plni jste pokrytství a nepravosti.“

a s výrokem „Ježíše“ v TE log. 56: „Ježíš řekl: Kdo poznal svět. objevil mrtvolu. A kdo objevil mrtvolu, pro toho už svět nemá cenu.“

4) téma: „nebudou se modlit na hoře ani v Jeruzalémě“

Srovnej výrok gnostika v Hippolytových „Naasejcích“ str. 75, odst. 9,3: "Neboť duch je, říká, bůh. Proto, říká, toto nebudou vzývat praví uctívači ani na hoře ani v Jeruzalémě, nýbrž v duchu. Neboť vzývání dokončených je podle něj pouze duchovní, nikoliv tělesné."

s rozhovorem „Ježíše Krista“ s dívkou v Bibli - Jan 4,20-1: „(dívka): Otcové naši na této hoře modlívali se a vy pravíte, že v Jeruzalémě je místo, kdež náleží se modliti. Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.“

5) téma: hořčičné semínko

Srovnej výrok gnostika v Hippolytových „Naasejcích“ str. 76, odst. 9,5-6: "Neboť toto existující "nic", říká, a z tohoto "nic" stavší se bod, když je nerozdělený, postupně narůstá do jakési nepochopitelné velikosti. To je, říká, království nebeské, hořčičné semínko, ten nedělitelný bod, který je v těle, který nezná, říká, nikdo jiný než pneumatik."

s výrokem „Ježíše Krista“ v Bibli - Mk. 4,30-32: „I řekl: K čemu připodobníme království boží? Aneb kterým podobenstvím je ukážeme? Jest jako zrno hořčičné, kteréž, když vsáto bývá do země, nejmenší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi. Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všechny byliny a činí ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.“

a s výrokem „Ježíše“ v TE log. 20: "Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, čemu se podobá království nebe? On jim odpověděl: Je podobné zrnu hořčičnému. To je menší než všechna semena, když ale dopadne na zem, která je připravená, vyžene velký výhonek a stane se ochranou pro ptactvo nebe."

6) Téma: podetnutý strom

Srovnej výrok gnostika v Hippolytových „Naasejcích“ str. 72, odst. 8,31: "Každý strom, který nenese dobré plody, bude podříznut a přijde do ohně. Tyto plody jsou podle něj jen ti chápající, živoucí lidé, kteří vejdou skrze třetí bránu."

a výroky Simona Mága v Megale apofasis 10,9: „A za zjevné ohně on považuje kmen, větve, listy a jej obepínající kůru. Toto vše, celý ten velký strom, říká, hoří vše požírajícím plamenem ohně a zase mizí. Plod toho stromu ale, když je vzdělán a přerodí se do sobě vlastní podoby, se dostane do stodoly, ne do ohně. Neboť plod se zrodil, říká, aby se dostal do stodoly, plevel ale aby byl předán ohni.“

a 16,5-6: „Když pak toto vše, co je v nás v možnosti, nalezlo vhodný zdroj a výstavbu a hořké je proměněno ve sladké, pak se nestane to, co se zrodí, plevelem a dřevem, které ničí oheň, nýbrž dokonalým vzdělaným plodem, jak jsem řekl, rovným a totožným s onou věčnou, nezrozenou a nekonečnou silou. Když ale strom zůstane sám a nepřinese žádné plody, potom nevzdělaný zanikne. Neboť, říká, je sekera už u kořenu stromu. Každý strom, říká, který nepřináší dobré plody, bude odseknut a vhozen do ohně.“

s výrokem „Jana Křtitele“ v Bibli Mt. 3,10: „A již jest i sekera ke kořenu stromů přiložena. Každý tedy strom, kterýž nense ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.“

a Lk. 3,9: „A již jest i sekera ke kořenu stromů přiložena. Protož každý strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťan a na oheň uvržen bývá.“

a s výrokem „Ježíše Krista“ v Bibli Mt. 15,13: „A on odpovídaje, řekl: všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.“

Jan 15,5-6: „Já jsem vinný kmen, vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese ovoce mnohé, nebo beze mne nic nemůžete učinit. Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest a uschne - a budou všechny sebrány a na oheň uvrženy a shoří.“

a s výrokem „Ježíše“ v TE log. 40: „Ježíš řekl: Vinná réva vyrostla mimo Otce, a protože není chráněná, bude se svými kořeny vytržena a zajde.“

KONKORDANCE SIMONOVÝCH VÝROKŮ (tj. jeho fráze v „Naasejcích“, „Peratech“, „Sethiánech“a v „Megale apofasis“) A VÝROKŮ „JEŽÍŠE“ Z TOMÁŠOVA EVANGELIA Z NAG HAMMADÍ

1) téma: "jedí mrtvé a činí to tak živým"

Srovnej výrok z „Naasejců“ str. 72, odst. 8,32: "Říkají tedy: Když jste jedli mrtvé a učinilo to tak živým, co se stane, když budete jíst živoucí?"

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 11: "Ježíš řekl: Toto nebe pomine, i to nad ním pomine, a mrtví nežijí a živoucí nezemřou. Když jste jedli mrtvé, učinili jste to živým. Přijdete-li do světla, co budete dělat? Jestli jste byli jedním, rozdvojíte se. Byli-li jste ale rozdvojení, co budete dělat?"

2) téma: "hořčičné semínko"

Srovnej výrok gnostika z „Naasejců“ str. 76, odst. 9,6: "To je, říká, království nebeské, hořčičné semínko, ten nedělitelný bod, který je v těle, který nezná, říká, nikdo jiný než pneumatik“

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 20: "Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, čemu se podobá království nebe? On jim odpověděl: Je podobné zrnu hořčičnému. To je menší než všechna semena, když ale dopadne na zem, která je připravená, vyžene velký výhonek a stane se ochranou pro ptactvo nebe." (totéž NZ - viz Mk 4,30-32)

3) téma: "mužskoženský"

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcích“ str. 60, odst. 7,14-15: "Je totiž, říká, Člověk (nahoře) oboupohlavní. … Neboť, říká, Attis byl kastrován, to znamená osvobozen od hmotných )choických) částí stvoření zde dole a přišel do věčného bytí nahoře, kde, říká, neexistuje ani muž ani žena, nýbrž nové stvoření, nový člověk, který je mužskoženský."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 22: "Ježíš viděl malé děti, které dostávaly mléko. Řekl svým učedníkům: tito malí, kteří dostávají mléko, se podobají těm, kteří vejdou do království. Ptali se ho: Vejdeme, když budeme malí, do království? Když z dvojího uděláte jedno a vnitřní připodobníte vnějšímu a vnější vnitřnímu, svrchní spodnímu a spodní svrchnímu, a když mužskost a ženskost učiníte jedním, aby mužskost nebyla mužskostí a ženskost ženskostí, … pak vejdete do království."

4) téma: duchovní "světlo"

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcích“ str. 79, odst. 9,20: "Když ale, říká, je někdo od narození slepý a nevidí pravé světlo, které osvětluje každého člověka přicházejícího na svět, ten ať se stane skrze nás vidoucí a ať uzří …"

a výrok Simona v Megale apofasis 12,4 str. 137: "Když (lidská duše) přijme možnost úplnosti, stane se světlem všeho, co se rodí. Jestliže to nepřijme, zůstane nehotovou a temnou a zaniká, jakoby nikdy nebyla, s člověkem, když umírá."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 24: "Jeho učedníci řekli: Ukaž nám místo, na kterém jsi, neboť je pro nás nutností toto místo hledat. On jim řekl: Kdo má uši, slyš! Světlo je uvnitř světelného člověka a osvětluje celý svět. Když on nesvítí, vládne temnota." (srovnej Jan 12,35-36)

5) téma: "vědro a svíčka"

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcích str. 63, odst. 7,28: "Toto (tj. to dobré) nestojí pouze ve svatostánku, říkají, nýbrž všichni to mohou vidět, stejně jako světlo není pod vědrem, ale stojí na svícnu - zvěstování, které je hlásáno ze střech po všech cestách a všech ulicích a také u domů samých jako hranice a ohraničení a to že je to všemi nazývané "dobré"."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 33: "Ježíš řekl: Co uslyšíš na vlastní uši, to také hlásej do jiného ucha ze své střechy! Neboť nikdo nezapaluje lampu a nestaví ji pod nádobu nebo na nějaké skryté místo, nýbrž ji staví do svítilny, aby všichni, kteří přicházejí a odcházejí, viděli její světlo." (viz též Mt. 5,15 a 10,27)

6) téma: "odložit šaty"

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcich“ str. 74, odst. 8,44: "To je, říká, brána nebe a dům boží, kde prodlévá sám dobrý Bůh, do kterého, říká, nevstoupí žádný nečistý, žádný psychik, žádný tělesný (sarkik), neboť je určen pouze pro pneumatiky. Ti, kdož jsou tam, musí odložit šaty a všichni vyjdou skrze panenského ducha jako odmužštělí ženichové."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 37: "Jeho učedníci řekli: Kerého dne se nám zjevíš a kdy tě uvidíme? Ježíš řekl: Až se vysvléknete ze své hanby, vezmete své šaty a položíte je pod své nohy jako malé děti a stoupnete si na ně. Pak uvidíte syna Živoucího a nebudete se bát."

7) téma: "vytržení stromu"

Srovnej výrok Simona Mága v Megale apofasis str. 141, odst. 16,6: "Když ale strom zůstane sám a nepřinese žádné plody, potom nevzdělaný zanikne. Neboť, říká, je sekera už u kořenů stromu. Každý strom, říká, který nepřináší dobré plody, bude odseknut a vhozen do ohně."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 40: "Ježíš řekl: vinná réva vyrostla mimo Otce, a protože není chráněná (pevná) bude se svými kořeny vytržena a zajde." (srovnej s Mt. 13,31-2)

8) téma: "mrtvoly, mrtvý svět, hroby"

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcích“ str. 70, odst. 8,23: "Jste nakrášlené hroby, říká, plné mrtvých kostí, neboť ve vás není živoucí Člověk. A dále říká: "Povstanou mtví z hrobů, to jest z hmotných těl, coby znovuzrození pneumatici, ne coby tělesní. Toto je, říká, zmrtvýchvstání, které se děje skrze nebeskou bránu a ti, kteří tudy neprojdou, zůstanou všichni mrtví."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 56: "Ježíš řekl: Kdo poznal svět, objevil mrtvolu. A kdo objevil mrtvolu, pro toho už svět nemá cenu."

9) téma: „plevel“

Srovnej výroky Simona Mága v Megale apofasis str. 136, odst. 9,10; str. 141 odst. 16,5: "Plod toho stromu ale, když je vzdělán a přerodí se do sobě vlastní podoby, se dostane do stodoly, ne do ohně. Neboť plod se zrodil, říká, aby se dostal do stodoly, plevel ale, aby byl předán ohni."

"Když pak toto vše, co je v nás v možnosti, nalezlo vhodný zdroj a výstavbu, pak se nestane to, co se zrodí, plevelem a dřevem, které ničí oheň, nýbrž dokonalým vzdělaným plodem, jak jsem řekl, rovným a totožným s onou věčnou, nezrozenou a nekonečnou silou."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 57: "Ježíš řekl: Království Otce se podobá člověku, který zasil dobré semeno. Jeho nepřítel přišel v noci a zasadil plevel mezi dobrá semena. Ten člověk však nenechal své čeledíny plevel vytrhat. Řekl jim: To vám nepřísluší trhat plevel, neboť s ním vytrhnete i pšenici. V čase žní bude plevel jasně zřetelný. Pak bude vytržen a spálen." (viz též Mt. 13,24-30 (koukol, zdizdania, jílek omamný)

10) téma: „dokončení“, „vzdělání“

Srovnej výrok Simona Mága v Megale apofasis str. 137, odst. 12,3-4: "Když je ten, který je přítomný v šesti silách, vzdělán, pak se co do podstaty, síly, velikosti a působnosti ztotožní s nezrozenou silou a vničem už za touto nezrozenou nekonečnou silou, která nezná změnu, nezaostává. Když ale zůstane pouze u možnosti v těchto šesti silách a nevzdělá se, pak zmizí, říká, a zaniká stejně jako gramatické a geometrické znalosti v lidské duši."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 70: "Ježíš řekl: Když si to v sobě vytvoříte, pak vás to, co máte, zachrání. Jestliže to ale v sobě nemáte, pak vás to, co v sobě nemáte, zahubí."

11) téma: "člověk nemá na zemi místa"

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcích“ str. 79, odst. 9,21: "Je to ale prý onen Člověk beze cti v tomto světě, který má velkou čest ve nebi, kráčející od těch, kteří ho neznají, k těm, kteří ho neznají, ceněný jako kapka z velké nádoby."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 86: "Ježíš řekl: Lišky mají svá doupata a ptáci svá hnízda. Syn Člověka ale nemá žádné místo, kam by hlavu složil a odpočinul si."

12) téma: "perly sviním"

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcích“ str. 72, odst. 8,32-3: "Živoucím" nazývají myšlenky, myšlení i lidi, coby perly onoho Nevyjádřitelného, které byly uvrženy dolů do zrození. To je to, co on (tj. Simon!) říká, říká: Neházejte své svaté věci psům ani perly sviním."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 93: "Ježíš řekl: Nedávejte svaté psům, aby to nevyhodili na hnůj. Neházejte perly sviním, aby je nezničily." (viz též Mt. 7,6)

13) téma: "kvásek" ("říká" zde zcela zřetelně podle Hippolyta sám Simon, nezdvojeno!)

Srovnej výrok gnostika v „Naasejcích“ str. 67, odst. 8,8: "To je, říká, království nebeské, které je v nás ukryté jako poklad, jako kvásek ve třech měřicích pšenice."

s výrokem „Ježíše“ v TE log. 96: „Ježíš řekl: Království Otce se podobá ženě, která vzala trochu kvásku a vmísila ho do těsta – tak udělal velké chleby. Kdo má uši. slyš!“

Závěr

Tvrzení, zastávané a tradované církví podle textu Bible, že „učení Ježíše Krista“ je originálním učením židovského Spasitele, je neudržitelné. Kritické srovnání gnostických spisů a „učení Ježíše Krista“ v Bibli plně potvrzuje domněnku o zfalšování celého učení gnostiků ve prospěch židovství a že Bible je pouze sekundárním a napodobujícím pramenem, který svaté učení podává v silně deformované podobě. Simon Mág se svým gnostickým učením byl plagiátorsky napodoben a často citován v Bibli jako „Ježíš Kristus“, „apoštol Pavel“ nebo v jednom případě („sekera u kořene stromu“) i jako „Jan Křtitel“. Jeho příběh, popisovaný ve Skutcích apoštolů 8,9-25, je tedy cílenou pomluvou vynikajícího mudrce – skutečného autora „učení Ježíše Krista“, které je uctíváno miliony křesťanů po celém světě.