Boží slovo je nějak zajímavé pro všechny doby, v tom změna není. Ale způsoby zvěstování se mohou proměňovat. A kázání já osobně fakt vidím v dnešní době jako velmi nesamozřejmé - že církevní posluchači uznávají, chtějí nad sebou uznat nějakou autoritu slova a autoritu úřadu. Jen pro srovnání: takové dnes docela populární kurzy Alfa předpokládají úplně jiný vztah mezi zvěstujícím a příjemcem.

Proč je v církvi manželství stále etickou normou pro dlouhodobé soužití muže a ženy, to se mi nechce rozebírat. Chápu vaši připomínku, že je zvláště dnes pro kvalitní vztahy potřeba, aby lidé vstupovali do manželství uváženě, po vzájemném poznání. Znamená to, že se mají sestěhovat a zkoušet spolu nejdříve žít? A jak dlouho? A má se umožnit nesezdanému kazateli/kazatelce takový vztah na zkoušku na faře? To přinejmenším nemá odpověď nijak zřejmou. Tak nechápu, že se divíte, že to jakési staršovstvo vážně probíralo.