Systematické otázky


Odpověď na příspěvek: Re: K PROBLÉMU BOŽÍ TROJICE

Od: Anonym: Ladislav Cajthaml--- )
Kdy: 01. 03. 2020 13:51
Předmět: Re: K PROBLÉMU BOŽÍ TROJICE

A. Wrana: Kdo by to byl řekl, že tak brzy dojde na citově vyděračské výčitky, kdo že tu je kádrovák a napomínání, že si máme pořádně přečíst Bibli a nezarmucovat Pána Boha tím, že se snažíme slova Písma pochopit co nejzodpovědněji. Kádrovák je nějaká mytická figurka z epochy mládí mých rodičů a prarodičů a jistě i vašeho - sám jsem se s prací kádrováků nikdy přímo nesetkal a přiznám se, že o ní mnoho nevím. To, že se snažím uchopit věcně a historicky přiměřeně texty evangelií, je nějak spojeno s povoláním kádrováků? Abrahám a Jób byli taky kádrováky? A kdo z nich víc?
Tak dobře, tak se na ty texty evangelií o Vzkříšení podívám. Co vidím: V Markově evangeliu, nejstarším ze čtyř evangelií, o tom čtu (Mk 16,1-8), že Marie z Magdaly plus dvě další ženy šly nakoupit vonné masti, ale vstoupily do hrobu a uviděli anděla, který jim řekl, že tam Ježíš není a byl vzkříšen. Ony nikomu nic neřekly, protože se bály. Verše 9nn. jsou interpolace (což uvádí i poznámka v Českém ekumenickém překladu). - U Lukáše se pak najednou dočteme, že pohřeb zařídil Josef z Arimatije, člen sanhedrinu. K hrobu přijde více žen a uvidí dva anděly. Řeknou to apoštolům. Petr běžel k hrobu, uviděl plátna a plakal. Vzkříšeného Ježíše potkají mezitím dva poutníci z Jeruzaléma do Emauz, hovoří s ním o dějinách spásy, večeří společně, pak je jim zázračnou mocí vzat z jejich dimenze viditelnosti. Ježíš se zjeví apoštolům (z kontextu jistě v Jeruzalémě), baští s nimi rybu, došel s nimi do blízké Betanie, odkázal jim péči o církevní společenství a zachovávání víry a pak byl od nich vzat na nebesa. - Matouš přijde s historkou, že židovští učenci z obav před Kristovým vzkříšením nechají jeho hrob střežit vojáky. Když potom stejně ke vzkříšení dojde, se správnou židovskou zavilostí uplatí vojáky a řeknou jim, ať drží pec a zarputile odmítají akceptovat vzkříšení. Anděl vypadá zcela impozantně a pošle Marii a spol. stejně jako všechny učedníky až do daleké Galileje na severu. Tam ho někteří spatří, jiní pochybují. Odkaz církve a Ježíšovo nanebevstoupení. - V Janově evangeliu zcela jiné slajdy. Marie z Magdaly jde ráno k hrobu, najde plátna, nenajde Ježíše; zburcuje Petra i "jiného učedníka", setkají se s dvojicí andělů. Marie z Magdaly pak hovoří se vzkříšeným Ježíšem před hrobem osobně. Ježíš se zjeví učedníkům, ale bez Tomáše. Tomáš neuvěří, zjeví se tedy za nějaký čas na tom samém místě podruhé. Tomáš uvěří. Dále připojena legenda o nočním setkání Petra a dalších učedníků s Ježíšem při rybaření u Tiberiadského jezera.
Kdyby vám někdo předložil nějakou jinou událost s podobnými švy, fragmenty, tendenčními vsuvkami, legendami a rozpory, vzbudilo by to vaši velkou podezíravost. Je otázka, proč by měla být podobná děravost a konfliktnost evangelijních líčení nějakým plusem pro víru, nějakým důvodem akceptace vzkříšení v těle, nějakého naturálního vyvýšení Ježíše jakožto druhé božské osoby ze Trojice. Předpokladem kritického přístupu k (jakýmkoli) textům je, že jim ihned naivně neskočíme na to, co ony o sobě říkají. Že zkoumáme znění textu, výpověď, předpoklady rozumění, pojmosloví, že jdeme po historické empirii. Jinak bychom mohli naivně a bez diskuze naskočit na jakýkoli jiný věroučný text, který po nás iracionálně chce, ať mu "uvěříme": Korán, Talmud, Marxův Komunistický manifest, Hegelova Fenomenologie dějin, Tibetská kniha mrtvých.
Vaše kárání, A. Wrano, je metodologicky pochybené, neustále předpokládáte, co má býti dokázáno, točíte se v kruhu. "Ta událost", hm… O ní ale přece jsme zpravováni textem evangelia, není to danost, není to samozřejmost - v jakém smyslu "tu událost" vzít vážně, za jaký existenciální konec? Jako podnět, jako legendu, jako filosoféma o relativitě smrti a o vítězství nesmrtelnosti duše nad potupnou nespravedlivou popravou? To nevíme, nebo určitě ne hned, bez interpretace.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód