Testovací píseček

Zde může každý psát cokoliv, ale po určité dobe bude mazáno...

Odpověď na příspěvek: Náboženská svoboda

Od: Anonym: Fišerová <> ( ---.ipv4.broadband.iol.cz )
Kdy: 25. 03. 2020 12:56
Předmět: Náboženská svoboda

Náboženství v okruhu svobod Náboženskou svoboda lze vymezit mnoha definicemi, které se s tokem času a historickou zkušeností neustále mění. Důležitou roli u pojmenování pojmu má vždy to, z jakého pohledu se na řešenou problematiku díváme. Svobodu jako takovou se snažili definovat už velcí antičtí myslitelé. V počátku historie byla svoboda chápána jako nezávislost na druhé osobě, převážně v otázce obživy. Tento postoj zastával Aristoteles, který říká, že ten, který dává přednost bezpečí před svobodou, dává přednost tomu být otrokem. Stoikové kladou naopak důraz na svobodu vnitřní, na morálku člověka a vidí svobodu ve schopnosti ovládat své vnitřní choutky a vášně. Přemýšlení o svobodě tímto způsobem bychom mohli označit za nahlížení filozofické či politické, v případě Aristotela hraje důležitou roli i pojem práva. Teologický pohled nám ukazuje, že důležité je především to, jakým způsobem člověk se svou svobodou zachází a jak žije svůj život v souladu se svým vyznáním. Z pohledu moderního práva pak mluvíme o konkrétních aktech, které jsou spojeny s tradicemi a rituály konkrétních náboženství, jako například svoboda měnit své náboženství, projevovat ho navenek, vyučovat či provádět náboženské rituály a obřady. Právní pojem mluví o mnoha podobách svobody - svoboda projevu, svědomí, vůle, shromažďování - žádná z nich není nadřazená té druhé a jejich dělení odráží jak složitost a rozsáhlý předmět, tak ucelenosti otázky svobody jako takové. Proti tomuto pohledu se vymezoval Jan Pavel druhý, který vyjadřuje myšlenku, že náboženská svoboda není jednou ze svobod mezi jinými. Považuje ji za základ dalších svobod, jakožto nezcizitelný nárok kladený důstojností každého člověka. Jako taková je garantem všech dalších svobod, zajišťujících společné dobro lidí a národů (encyklika Redemptoris missio, 7. 12. 1990, č. 30). Z toho vyplývá, že vnímá náboženskou svobodu jako stavební kámen pro veškeré další svobody, nadřazuje ji nad ně a sdružuje je pod ni podobně jako poddruhy. Pokud by se z našeho společenství vytratila náboženská svoboda, omezilo by nás to i na dalších výše zmíněných svobodách - pokud by se lidé nemohli svobodně rozhodnout o svém náboženství, museli by potlačit své svědomí, svou vůli a v rámci své opravdové víry by se už nemohli shromažďovat ke společným obřadům a rituálům. Není to tak ale i s ostatními svobodami? Ať už bychom potlačili jakoukoli jinou svobodu, ovlivnilo by to přirozený kruh, který tvoří práva lidská jako celek.

Přidat příspěvek:


















Ověřovací kód