Ahoj!

Předem děkuji za všechny milé reakce a že mě nebudete považovat za kacířského trolla, jsem jenom upřímně zmatená bytost.

Nedávno jsem přišla do styku s jedním evangelickým farářem, moc milým usměvavým a otevřeným člověkem. A dnes jsem narazila na jedny katolické stránky. Nic zlého jsem netušila, tak jsem s nimi začala diskutovat, říkala jsem si, že se třeba dozvím něco nového a pochopím některé myšlenky, alas!

Takže i když jsem nikomu nenadávala, okamžitě jsem měla z jejich reakcí pocit, že mě za moje reakce odsuzují. Navíc ta témata, co se na těch stránkách řešila - hrozně zdrbali papeže za to, že říká, jak jsou si lidé rovni, ženy by se měly nahnat k plotně a měly by být nucené k umírání při potratech, případně k rození těžce postižených dětí, všechno je zakázané, tady je peklo, tamhle je peklo, tohle je zakázané, snoubenci nesmí toto a tamto… Sice se kasají, jak nesnášejí islám, ale v podstatě mi jejich vyjadřování a agitka přišla skoro stejná jako muslimské vyjadřování.

A pak je tu ten evangelický farář, který byl tak milý.

A teď konečně moje otázky:

1. Je mezi katolickou a evangelickou (v principu, nezajímají mě v tuto chvíli jednotlivé formy evangelické církve) tak rozdílné, nebo jsem měla jenom štěstí a smůlu, že jsem narazila na tak skvělého ev. faráře a na tak úchylné katolické stránky?

2. Je katolictví jenom fašistickou sektou křesťanství vyznávající totalitní vládu několika lidí v nuceném celibátu? Nechce se mi věřit, že by křesťanské náboženství formující naši společnost bylo islámem v jiné podobě.

3. Jen tak pro zajímavost - jaká je nejpříjemnější a nejpřirozenější odnož křesťanství? Víte, něco, co neklade takový důraz na formu, ale na obsah? (Sníst nízkokalorickou sušenku v kostele je ok, ale běda tomu, kdo si ji namaže nutelou! Chodit do kostela v neděli je ok, ale jak tam budeš místo toho chodit v pondělí, tak zdechni kacíři!).

Díky!