Petr Šíma napsal(a):
Pane Jiří, můj přístup k výkladu Písem je jiný než Váš. To jistě víme oba.
Protože uvádíte mnoho věcí, se kterými nesouhlasím a nerozumím, a Vy se v
nich ani neodkazujete na nějaký zdroj, musím nejprve porozumět všemu, co
píšete, musím si nejprve dostatečně několikrát (alespoň 5x) přečíst Váš
výklad a porozumět mu, tedy Vašemu myšlení, abych sám porozuměl. Z tohoto
důvodu Vás prosím, abyste pokračoval a vložil své další tématické oddíly.
Tedy ne najednou všechny, ale řekněme nyní dalších 5. Pomůže mi to porozumět
Vám obsahově více. Snad mě v tomto chápete. Když tak se mne zeptejte. Pokud
je tematických oddílů řekněmě toliko 10 - 12, pak by bylo možno vložit je
naráz.
Já podle možnosti budu přispívat svým názorem (příště ohledně nazírství).
Nikoliv však proto, abych Váš názor zpochybnil, ale pokud uznáte za vhodné
podle mého názoru, svůj názor poupravit, pak to učiníte sám. Osobně je pro
mne vždy přínosem znát názory druhých, abych nestavěl pouze na sobě.
Prosím za pochopení a děkuji předem, vyhovíte-li mi v tomto.
Petr Šíma
Petře, tam kde musím vysvětlit v celkovém kontextu bible (prvorozený) nebo zmíněné postavy (Herod, Pilát atp.) neuvádím odkazy, bylo by jich na desítky. V takových případech je dobré podívat se k diskutovanému pžedmětu do Biblického slovníku. Na Vaše přání dávám další pokračování, téma v časové lince událostí, ale bude lépe když je vždy prohovoříme a potom budeme pokračovat, to bychom se dost dobře nemohli orientovat o čem konkrétně mluvíme, ztratili bychom se ve velkém lese :-)
Mezidobí.
Ve vlastní rodině, která zastávala ortodxní hebrejský směr, byl Ježíš samozřejmě tím provorozeným ale z pozice komunity se rodina musela podřídit názoru komunity a jejího představitele. Takže i pro ně legitimním nástupcem Josefa, pokračovatelem davidovské dynastie, byl Jakub. Neměl asi snadné dospívání, byl i později pro své bratry terčem jejich provokací
Jan 7:2-5 a i jeho matka jej považovala za "pomateného" v tom co činí
Mar 3:21 . To usvědčuje z omylu celou teologii vtělení, že by Ježíš byl fundamentálně počat v lůně Marie samotným Bohem, tedy byl synem a vtělením Boha. Jak by zbožná Marie mohla na to zapomenout a smrtelně se rouhat vtělenému Bohu, považovat Ježíše za pomateného? Nedá se přesně zjistit jestli a kdy svou rodinu, která ho nebrala vážně, a komunitu, která mu upírala prvorozenecké právo být pokračovatelem davidovské dynastie, Ježíš opustil. Cítil se matkou a bratry natolik zrazen že je později ignoroval a nepovažoval za hodné aby je i spatřil
Mat 12:47-48 ,
Mar 3:31-33 ,
Luk 8:20 . Celou jeho situace ale změnilo vystoupení Jana Křtitele. Nemáme žádné informace jestli Ježíš byl inspirován k vedení Svaté války opakováním Exodu a znovu dobytím zaslíbené země předcházejícím vystoupením zelótských vůdců ke svému rozhodnutí, nebo jestli ho inspirovalo až vystoupení Jana Křtitele. V každém případě v tom viděl možnost prosadit i svůj nárok na pozici davidovského krále. Ať už byl Jan Křtitel jeho příbuzným (podle Lukáše) a tudíž o jeho ambicích věděl, nebo jestli se mu Ježíš svěřil až před vlastním křtem, jisté je že buď patřili do téže, nebo jí příbuzné, komunity. Ve zmatcích v tehdejších soustav kalendářů (viz. Glosy ke KB) patřili oba ke stejné skupině v "počítání" roků, léta milostivého kdy má království Boží započít.
Jan Křtitel
Jan Křtitel, podle Lukáše syn Zachariáše z velekněžského rodu Sádokovců, v jehož narození figuruje "anděl"18, podobně jako v Ježíšově, uvádí i jejich příbuzenský vztah. Otec také podléhal pravomoci Simeona kněžské hierarchii, tedy Simeon byl "zvěstovatelem" Boží vůle. Jan Křtitel zastával ortodoxní "hebrejský" názor nacionalistů, ale namísto vedení Svaté války se zbraní v ruce učil, že nastolení království Božího, ve kterém bude vládnout Bůh sám, má být ponechána Boží ruce 19. Horlivě se podílel na přípravě Království Božího formou Hilelovy Nové Smlouvy a souvisejícím křtem - očistou vodou. Jeho vystoupení není sólovou akcí samotářského vizionáře, má za sebou společenství, říkáme učedníky, nebyl neznám Veleradě, a o sympatie obecně asi nebyla nouze. Samozřejmě si na svou ochranu nezvolil Judeu ale místo mimo autoritu římské správy, Betanii v Pereji, později poblíž Ainon (Enon) v Dekapolis na pravém břehu Jordánu.
Ježíšova koncepce Království Božího se světskou vládou davidovců 19a , shromáždění zástupů a v jejich čele "znovudobytí" zaslíbené země (viz.Zázračná nasycení zástupů.) byla v ostrém protikladu k "mírové" koncepci Jana Křtitele 19b . Na rozdíl od všeobecné představy světské vlády davidovců v království Božím velmi radikální Jan Křtitel nepočítal v království Božím se světskou mocí davidovců a už vůbec, podobně jako jiní konzervativní "Hebrejové" a učitel Gamalilel, neuznával nárok Ježíšův na trůn Davidův jako legitimní, protože Ježíš se narodil mimo oficiální manželský svazek.
Jan odmítá Ježíše pokřtít, neodpustí si sarkastickou poznámku k jeho ambicím. Jestliže on, Ježíš, nastolí Království Boží a bude v něm kralovat, pak by on měl pokřít Jana a ne naopak. Jejich neshoda proniká do Matoušova evangelia 20 a v synoptických evangeliích vidí poselství s nebe jen Ježíš. Paradoxně udělení Ducha svatého při křtu by bylo vlastně už druhé v pořadí, jaksi navíc. První by bylo při početí Marie, druhé při křtu Janem Křtitelem 22. Janovy starozákoní odkazy a "ten kdo přichází za mnou (po mně)… bude křtít Duchem svatým" a všechny jeho výroky se nevztahují na Ježíše, vztahují se na Boha. I Ježíš sám očekává že se mu takového křtu samotným Bohem dostane 21a Kdyby Jan opravdu mínil Ježíše neměl by nejmenší důvod posílat později své učedníky za Ježíšem s otázkou po jeho mesiášském nároku. Jan Křtitel sice "předchází" Ježíše časově ale ne ve smyslu přípravy na vystoupení Ježíšovo, není prorokem Ježíše ale Boha. Jejich koncept nastolení království Božího byl natolik neslučitelný že jejich vzájemná spolupráce nepřicházela v úvahu. Po smrti Janově,jen málo učedníků Janových se přidá k Ježíšovi, jejich postoj je záporný,"zkouší" 21 jej podobně jako jiní "Židé"- farizeové atp. Ani později není známo že by se někdo z učedníků Janových připojil k provotnímu jeruzalémskému sboru.
Jirka S
