Petře, nepodařilo se mi vyjádřit se jen pár větami, takže Vám musím odpovědět dlouhým „dopisem“. V žádném případě Vaši výzvu neodmítám, naopak ji vítám už jen proto že nejsem neomylný. Budu jen rád když to, čeho jsem se dobral, bude vystaveno poctivým názorům někoho druhého, který má oprávněný jiný názor, pak svůj názor rád opravím.

Jsme tady na WEB ČCE kde se podle mého názoru nemusíme schovat s naším rozhovorem (sdílením) nad Písmem někam do koutku soukromí e-mailu. Nemáme žádné tajnosti, tajné učení, či skrytou agendu. Je docela možné že se nám občas do rozhovoru vloží někdo kdo bude argumentovat nějakými pozdějšími verši vytrženými z kontextu, nebo bude namísto kříže Kristova demagogicky hlásat antisemitský kříž hákový, ale na to nemusíme reagovat :-).

To, co Vám mohu nabídnout je jak jsem napsal „historická rehabilitace“ textů evangelií, tedy že prakticky všechno v nich zapsané (kromě pár pozdějších nehistorických církevních vložek, ale těch je opravdu jen pár), každá epizoda má historické jádro. Musíme ovšem brát v úvahu dobový literární styl a způsob vyjadřování, motivaci co nejvíce každou událostí oslavit Ježíše jako Mesiáše, takže když je napsáno že se shromáždili zástupy „tisíců“ jich možná bylo je padesát atp. Budeme se obracet na texty synoptických evangelií, i když Lukášovo evangelium je už částečně ovlivněno učením Pavla (Lukáš byl jeho druhem a vyznavačem). Janovo evangelium je zaměřeno jinak a ovlivněno gnosí, ale tam kde popisuje některé události které v synopticích nejsou, jenom je popisně konstatuje, je často pro srovnání vhodné.

Budeme respektovat fakt, že lidé té doby nejsou žádnými naivními prosťáčky, jejich myšlení a kultura je na vysoké úrovni. Za 2000 let sice pokročila technika a materiální poznání, ale psychika a myšlení člověka téměř ani o krok.

Upozorňuji že není mou snahou dokazovat že je něco s biblickými texty „špatně“ a měly by se „opravit“. Chybu vidím často v nepozorném (nepromyšleném) čtení, přístupu k textu z obrácené časové perspektivy, tedy z toho co se stalo až potom (třeba Pavlovo a později církevní učení), nebo čtením s předem subjektivním přáním aby mi text potvrdil co bych si přál aby znamenal. A je třeba nejen si přečíst JAK je ta která událost zapsána, ale hlavně PROČ měla takovou důležitost aby zapsána byla, když jinak jsou evangelia na Ježíšův „životopis“ velmi skoupá. Při poctivém přístupu se historický Ježíš vlastně od Ježíše textů evangelií vůbec neliší. Liší se jen od pozdějších „učení o něm“ která jsou motivována zájmem aby potvrzovala autoritu nějakého jednotlivce či skupiny.

Je nevyhnutelné abychom hovořili k textům na časové lince vývoje, jak jsou i v evangeliích, protože když skočíme nahodile do pozdější události, budeme se muset stejně v diskusi vracet exkurzem zpět časově k místu kde je příčina takového konání či proslovu. Průběžně se budeme muset vyjadřovat k některým termínům, slovníku, v evangeliích často používaných (typu. syn Boží atp.) abychom jim přisuzovali shodný význam, vyčistit si jejich obsahy abychom se dorozuměli. Takže bych nejdříve navrhl vyjádřit se k nejzákladnější otázce přístupu k textům evangelií, ucelený názor, celek ze kterého budeme vycházet v posuzování jednotlivostí (detailu) těchto textů. Dávám tedy k dispozici několik základních možností, formulovaných ve dvou základních tezích, přičemž druhá má tři možné varianty, abyste se vyjádřil kterou zastáváte:

1.) Ježíš se narodil a jeho příběh se odvíjel naprosto volně, jako souhra náhod, naplnění mesiášských předpokladů podle Písem bylo shledáno až dodatečně.Teprve po zjištění mesiášských míst v textech Starého zákona mohlo být konstatováno, že Ježíš byl Mesiáš jaksi "in memoriam".Teprve jeho učedníci jej hlásají jako Mesiáše, což by bylo v rozporu s jeho titulováním už za jeho života.

2.) Ježíš se narodil a jeho příběh se odvíjel nutně tak, jak se odvíjet musel podle mesiášských očekávání podle Písem, tedy postupně naplňoval činy předpověděné ve Starém zákoně o jednání Mesiáše a jeho původu, až po úplné završení. Teprve momentem naplnění všech mesiášských znaků se stává skutečným Mesiášem.

a.) Ježíš se narodil a jednal právě tak jenom na základě Božího úradku, aniž sám věděl co činí, tedy ne o své vůli a proti vůli současníků, nebo přinejmenším s jejich pasivním nepochopením.

b.) Ježíš se narodil a jednal ve vstřícném snažení k Božímu plánu s vyvoleným národem a lidstvem sám o sobě, bez jakékoliv předběžné snahy současníků, které nutil bez výhrad podřídit se jeho nárokům a autoritě, dokládaje svou autoritu Písmem.

c.) Ježíš se narodil a jednal ve vstřícném snažení k Božímu plánu s vyvoleným národem a lidstvem na základě už existujících snah skupin lidí, kteří na základě Písma, tedy viditelného Božího zjevení, vytvářeli optimální podmínky pro prosazení Božího plánu v očekávané době. Ježíš se pak narodil se zcela určitým původem, na zcela určitém místě, a jednal právě tak, jak to Bůh lidem v Písmu sdělil. Sám se kriteriím Mesiáše podle Písma plně a beze zbytku podřídil a vyplnil je [Skut 13:29 aj.], aby otevřel možnost prolomení Království Božího do tohoto světa.

Jak jste už zjistil z mé glosy ke království Božímu osobně zastávám tezi 2 c. Nehodlám zaujmout roli nějakého mentora, učitele který to ví nejlíp, a určovat témata našeho rozhovoru. Uvítám když se vyjádříte k výše uvedené otázce a přijdete se svým námětem – uceleným názorem který byste rád prohovořil, pokud možno tak aby posloupnost námětů odpovídala časové lince evangelií, třeba od narození dále.

Děkuji za pochopení Jirka S