Děkovat nemusíte, rád se zdarma podělím o to co mne stálo tisíce hodin mého života a dodnes stojí ačkoliv mi jich už moc nezbývá. Musím s nimi tedy poněkud šetřit a věnovat je tomu co je smysluplné a nepromrhat je na diskusích které z mé pozice nikam nevedou.:-).

Ne, to se neučí na žádné teologické fakultě, to je výsledek toho k čemu jsem dospěl, není pro nikoho závazný. Jak jsem už vícekrát upozornil, nemám copyright na pravdu, nepovažuji se za neomylného, rád uvítám když mne někdo na nějaký omyl upozorní, promyslím to znovu a případně opravím. Ale předpokládám civilizovanou diskusi, tedy ne že jen řekne „tohle je špatně“ ale vysloví k tomu nejdříve svůj ucelený názor. Pak tyto dva rozdílně názory porovnáme, obhájíme (nebo neobhájíme) blíže rozvedenými důkazy. Ani pak není závazné aby ten druhý přijal výsledek za svoje „krédo“.

Nepracuji jako duchovní, to mi bylo odepřeno tehdejším režimem. Práce duchovního spočívá v péči „o své svěřené ovečky“, tedy zaměřená na jejich každodenní praktický život jejich farnosti. Na nějaké teoretické přehodnocování biblických textů jim nezbývá čas, učí to co je na fakultě naučili a drží se závazné věrouky své církve. Na tento křehký led který může učení církve až zpochybňovat, což zavání herezí, se nepouštějí. Můj vztah k ČCE jsem vysvětlil v jedné z odpovědí kazateli Wranovi ve vlákně Večeře Páně, můžete si to nahledat, nebudu se opakovat.

Nepovažuji to na čem pracuji za teologickou práci svou povahou. Ne, neodpovídá žádné teologii, ani té modernější. Ale mohlo by to být materiálem pro teologii.

Pavel a jeho učení není specifickým předmětem mé práce. Zabývám se hlavně „historickými jádry“ v synoptických evangeliích srovnávací metodou toho co máme v textech k dispozici z perspektivy dobových reálií o kterých se mohu z literatury dozvědět, současné literární biblické kritiky, archeologie atd. A protože už na tom pracuji 50 let není to nejsoučasnější. Dost mne potěší když teď narazím na něco nového, co potvrzuje to k čemu jsem dospěl před 30 lety. Malé zadostiučiní že nepracuji „u vítr“, že to má smysl.

Protože např. Lukáš, který má všechno z druhé ruky, byl Helénista Pavlovec musím rozlišit kde to původní, co přebírá z Marka a potažmo z Matouše (v té formě řeckého textu který máme k dispozici), „prošpikovává“ pozdějším Pavlovým učením. Musel jsem se tedy s Pavlem a jeho učením nejdříve seznámit a přehodnotit abych to dokázal odlišit. Takové mé osobní stručné shrnutí je tím co jsem dal k dispozici tady.

Vrátím se k tomu důležitému tj. jak tyto moje „glosy“ nahlížet, takovým „podobenstvím“ které už jsem použil v odpovědi Anonym: Jakob. Stačí jen zkopírovat tuto chasidskou moudrost která je dobrým příkladem židovského paradoxního myšlení, tedy myšlení bible, na rozdíl od spekulativní logiky helenistického myšlení, myšlení křesťanského učení .

"Jeden člověk zabloudil v nekonečném hlubokém lese. Hledal marně cestu ven a bloudil tak už asi týden, když narazil na druhého člověka. Samozřejmě jeho první otázka byla jestli zná cestu z lesa ven. Ten druhý se jen usmál a odpověděl: "Bloudím v tomto lese už několik let a cestu ven jsem zatím také nenašel, ale vím s naprostou jistou které cesty ven nevedou!".

Pokud budete psát komentář k mému komentáři, glose, k Pavlovi prosím abyste dodržel to co svrchu nazývám civilizovanou diskusí. Vyslovte tedy svůj ucelený názor „jak to podle Vás je správně“ a pak tyto dva rozdílné ucelené názory můžeme porovnávat. V tomto směru nemám s Vámi tu nejlepší zkušenost. Napsal jsem že Bůh je absolutně svobodný, nikomu není zavázán ve svém rozhodování (k problému Kain versus Ábel) a vy jste to v odpovědi prezentoval jako Boží „libovůli“, což je zatracený rozdíl (mezi svobodou a libovůlí). Nediskutuji to, není to předmětem této odpovědi.

V doufání Jirka S